ANALÝZA: Newcastle objevil ekvádorský poklad. Martínez je skvělý driblér, co se neštítí obrany

Johan Martínez je velkou nadějí týmu.
Johan Martínez je velkou nadějí týmu.Independiente del Valle

Ve stínu nedávno ukončené kvalifikace na mistrovství světa a finišem evropských lig se v Paraguayi odehrává mistrovství Jižní Ameriky do 17 let. Skupinová fáze už je u konce a mezi nejlepší čtyřku se probojovaly Brazílie, Argentina, Ekvádor a Kolumbie. A právě ve žlutomodrém dresu Ekvádoru se představuje Johan Martínez (16).

Šestnáctiletý Martínez sice nastupuje za Ekvádor, klidně by ale mohl oblékat i dres sousední Kolumbie, ze které pochází jeho otec. O to se také Kolumbijci hodně snažili, Martínez si ale vybral reprezentaci své rodné země. Ta ale ještě nemusí být definitivní, jelikož v tomto věku stále ještě hráči mohou své rozhodnutí změnit.

Martínez je dalším z řady hráčů, kteří vzešli z akademie Independiente del Valle. A jeho umění neuniklo anglickému Newcastlu, kam by se měl mladík s velkou pravděpodobností přesunout po dovršení 18 let.

Martínez primárně nastupuje jako křídelník, a to hlavně z levé strany. Komfortně se ale cítí i na druhé straně hřiště. Statistiky z mládežnických lig jsou prakticky nedohledatelné, nicméně v reprezentačním dresu ekvádorské U17 si zatím v šesti startech připsal jeden gól a jednu asistenci.

Fyzické parametry

Mnoho, možná dokonce většina jihoamerických křídelních hráčů má dva zásadní nedostatky, které jim zabrání prosadit se v evropském fotbale. Tím prvním je nedostatečně vyvinutá fyzická stránka, kdy by až příliš snadno odpadávali z fyzických soubojů s mnohem silnějšími obránci. Tím druhým pak tendence přehrávat situace zbytečnými kličkami, které nevedou do nebezpečných pozic, maximálně tak k rohovému praporku. To ale není případ Martíneze.

Ekvádorský mladík má podle dohledatelných údajů 173 centimetrů, nicméně mnohem důležitější je v tomto věku spíš relativní výška vůči ostatním hráčům - Martínez je vyšší než značná část stejně starých spoluhráčů i soupeřů. Těžko odhadovat, jak moc ještě jeho tělo vyroste, klidně se ale na nějakých 176 až 180 centimetrů dostat může, a to je na křídelního hráče dostatečná výška. Navíc už teď je zdravě agresivní v osobních soubojích.

Dle dat WyScoutu proti Kolumbii a Chile podstoupil 55 osobních soubojů s přibližně poloviční úspěšností. Data z WyScoutu je sice třeba brát s velkým nadhledem, ale podstatné je, že svým projevem na hřišti jde o pracovitého hráče, který se hodlá o vítězství rvát a nečeká jen na servis spoluhráčů.

V Jižní Americe se obecně velmi málo hraje vzduchem do soubojů, takže tato statistika je tímto faktem zkreslená, nicméně na probíhajícím mistrovství je jeho úspěšnost přibližně poloviční. Na křídelního hráče je to slušná bilance, i když je vzorek malý. Skauty Newcastlu určitě zaujala také jeho snaživost při návratech do obrany. Při obranných zákrocích pak dokáže dobře využívat dlouhé nohy.

Alfou a omegou moderního křídla je dynamika pohybu, kterou má Martínez excelentní. Pravda, jsou i explozivnější hráči, rozhodně ale rychlost patří k jeho velmi silným stránkám. Co je ale věc, které si lze všimnout na první pohled, je nesmírná elegance pohybu při práci s míčem.

Většina takto mladých hráčů ještě bojuje s rychle rostoucím tělem a jejich pohyby jsou často nešikovné nebo "rozevláté". Martínez při pohybu tělo velmi dobře ovládá, přičemž trávníky na paraguayském turnaji jsou v tak příšerném stavu, že je potřeba o to víc pohyb mladého Ekvádorce pochválit.

Technické dovednosti

Martínez je primárně driblér, který rád vyhledává situace 1 vs 1. V 16 letech je potřeba pořád ještě víc koukat na hráčův potenciál než na aktuální dovednosti, protože v tomto věku dělá sem tam naprosto zbytečné technické chyby každý hráč.

Johanova technika driblinku je už teď na takové úrovni, že by bez přehánění strčil do kapsy většinu hráčů v české nejvyšší soutěži. Přispívá k tomu ladný první dotek, který sice zatím logicky není stoprocentní, ale zpravidla dokáže míč zalepit téměř perfektně a navíc oběma nohama.

Díky výborné akceleraci si může dovolit obcházet protihráče i ze stoje, za některé kličky v plném běhu proti Chile by se pak nestyděl nejspíš ani Ronaldinho. Takových hráčů ale už bylo... Mnohem důležitější je, že většinově má tendence posílat včas míč na lépe postavené spoluhráče a neutopit se v driblinku ve chvíli, kdy mu zastoupí cestu příliš velký počet protihráčů.

Na čem naopak určitě musí zapracovat, je technika kopu. Krátké přihrávky provádí většinou kvalitně, delší pasy jsou ale nekonzistentní, často nepřesné a hlavně síla kopu je zatím mnohdy nedostatečná. Zesílení přijde částečně i samo věkem, jestli ale chce být velkým hráčem, techniku kopu je potřeba vyladit.

Pokud má být Martínez jednou světovým křídlem, musí pracovat na náběhových situacích. V dospělém fotbale nebude dostávat tolik prostoru od obránců na individuální akce a v juniorském fotbale zase souhra mezi spoluhráči zase zpravidla drhne. Technický a fyzický základ má ale výborný.

Osobnost

Ohledně osobnostních rysů Martíneze se zatím nedá zjistit téměř nic. Důležité je, že se o něm nepíše v souvislosti s negativními věcmi. Jako příklad můžeme uvést Kendryho Páeze, 18letého hráče patřícího Chelsea s více než 20 starty za reprezentaci, který z Evropy velmi rychle nabral směr do Argentiny, protože se mu nechtělo plnit trenérovy pokyny.

Martínez na podobný typ nevypadá, minimálně na hřišti ne. Pohybuje se tak, aby vytvářel spoluhráčům nabídku, vrací se dozadu, zkrátka na rozdíl od výše zmíněného Páeze hraje pro tým a nepůsobí líně. Díky růstu v akademii Independiente del Valle má navíc přístup ke kvalitnímu vzdělávání včetně výuky angličtiny.

Bohužel ani v dnešní době stále ještě znalost angličtiny alespoň na základní konverzační úrovni není u Jihoameričanů standardem - hráči IdV by ji ale ve své standardní výbavě mít měli.

Fanouškům Newcastlu nezbývá než doufat, že špatná životní rozhodnutí neohrozí kariéru mladého hráče, který má stále ještě v životě vše před sebou. Moderní fotbal je ohledně kázeňských prohřešků neúprosný.

Kam by mohl přestoupit?

Zde netřeba spekulovat. Je tomu totiž pár dní, co práva na přestup mladého Ekvádorce získal anglický Newcastle. Nemyslím si, že by se za rok a půl, kdy do Anglie definitivně přestoupí, dostal na úroveň Premier League. Proto ho s největší pravděpodobností čeká ještě minimálně jeden mezikrok v podobě hostování. Můžeme si tedy zaspekulovat, kam může vést právě tento mezikrok.

Ekvádorským hráčům v poslední době svědčí angažmá v Belgii. Tamní liga je vzhledem ke kombinaci dobré práce s mládeží, solidní fotbalové kvality i multikulturnímu prostředí ideálním odrazovým můstkem pro navyknutí na evropský fotbal. Tento přechod nelze uspěchat, což potvrdil výše zmíněný Páez.

Newcastle zároveň nemá na rozdíl od jiných anglických týmů, které kupují mladé hráče jako jablka na trhu, vybudovaný systém partnerských klubů, takže bude muset najít klub ochotný stavět do sestavy hostujícího hráče, kterého si na 99 % nebude moci dovolit odkoupit. A i proto se nabízí cesta do Belgie, ideálně do klubu středu tabulky.

Hodnocení

Johan Martínez patří mezi jedny z nejzářivějších jihoamerických ofenzivních talentů ročníku 2009. Kombinuje dobré fyzické parametry, poctivou hru do těla a hlavně fantastickou techniku vedení míče oběma nohama. Mezi momentální slabiny patří zatím nekonzistentní přihrávky na delší vzdálenost a horší řešení situací. Oboje je ale ve věku 16 let normální.

Dojem, který zanechává na hřišti, je pozitivní i z hlediska zápalu pro hru. Na rozdíl od jiných jihoamerických křídelníků není líný zabrat také směrem dozadu a nevyhýbá se osobním soubojům. To je pro moderní fotbal mnohdy ještě důležitější než excelentní technika. Martínez má určitě potenciál hrát v top týmu a skauti Newcastlu nešlápli vedle. K tomu, aby se v dresu Magpies mladý Ekvádorec ukázal, vede ale ještě dlouhá cesta.

Fotbal