Předchůdce dnešního Arsenalu má původ ve Woolwichi, čtvrti ležící na jižním břehu Temže v jihovýchodní části Londýna. Za hlavní postavu, která stála za založením klubu, je považován Denskin, skotský zaměstanec továrny na výrobu střeliva a zbraní. Právě odtud pochází přezdívka týmu – Gunners.
Název této fabriky ve Woolwichi zněl Royal Arsenal... Denskin zde představil skupině svých spolupracovníků myšlenku na vytvoření fotbalového týmu. Kolegové souhlasili, shromáždili mezi sebou finanční prostředky, nakoupili potřebné vybavení a založili tým, který se zpočátku jmenoval Dial Square FC. A to podle slavných slunečních hodin umístěných na jedné z bran továrního areálu a přilehlé oblasti.
O několik týdnů později však tým přijal název celé továrny. Royal Arsenal. Odkaz tohoto prvního historického okamžiku lze najít i na současném stadionu Arsenalu – Emirates. Jeho součástí je totiž víceúčelový prostor pro pořádání akcí nazvaný Dial Square. Je to jeden ze způsobů, jakým se klub hlásí ke svým historickým kořenům.
V roce 1893 změnila londýnská zbrojovka status z královské společnosti na soukromý podnik, proto se tovární fotbalový klub přejmenoval z Royal Arsenal na Woolwich Arsenal. Privatizace společnosti však jeho růstu nijak neuškodila.
Pod novým názvem se okamžitě zaregistroval a v sezoně 1893/94 měl možnost účastnit se staré druhé ligy. Byl prvním klubem z jižní Anglie, který se do Football League zapojil – v počátcích fotbalu v zemi se hrálo především v jejích severních částech.
Woolwich Arsenal patřil k nejlepším londýnským zástupcům. Gunners si upevnili své postavení v lize (i když stále ještě ve druhé divizi) a toužili po úspěchu. Jejich největší šancí bylo uspět v FA Cupu, ve kterém chtěli ukázat, že se mohou měřit s nejlepšími celky v zemi.
První velké úspěchy
S FA Cupem už měli zkušenosti z ročníku 1889/90, ovšem v průběhu 90. let 19. století, když se jim podařilo projít kvalifikačními koly, vždy prohráli v prvním dějství. Zdálo se, že nejstarší klubová soutěž na světě je pro Arsenal v jeho začátcích prokletá.
Dnes to může znít jako paradox, protože je v současnosti držitelem rekordních 14 titulů v FA Cupu. Nikdo jich nezískal víc. Z prvního vítězství v soutěži se však Gunners radovali až v roce 1930. V té době už nebyli týmem z Woolwiche v jihovýchodním Londýně, ale reprezentantem severní části města.
Na začátku 20. století hrál Woolwich Arsenal své zápasy na skromném stadionu Manor Ground. V té době se také potýkal s vážnými finančními problémy a v roce 1910 téměř zkrachoval. Klub se nakonec podařilo z této tíživé situace zachránit díky pomoci dvou významných a zkušených fotbalových funkcionářů: Henryho Norrise a Williama Halla.
Další velká rána však přišla v roce 1913, kdy stadion Arsenalu vyhořel. Manor Ground se stal terčem žhářského útoku sufražetek v rámci celostátní kampaně bojující za volební právo žen, a tak si klub musel hledat nový domov. Nakonec jej našel v severním Londýně na Highbury.
Po přestěhování přirozeně vypustil ze svého názvu jméno čtvrti Woolwich a vznikl tak čistší a údernější název: The Arsenal Football Club. Highbury bylo jeho domovem téměř 100 let. Další stěhování přišlo v roce 2006, kdy se Gunners přesunuli jen o kousek dál, na zbrusu nový a velmi moderní stadion Emirates.
Náměstí Dial Square, Woolwich, několik ikonických částí staré stavby stadionu Highbury (například slavné hodiny, po nichž je pojmenován Clock End) a další fragmenty historie Arsenalu však žijí dodnes.