Letní sága kolem Isaka skončila tak, jak se asi dalo očekávat – přestoupil do Liverpoolu. Je ale škoda, kolik zlé krve a spálených mostů na to bylo třeba…
Isak byl pro fanoušky Newcastlu modlou a odejít z klubu takovým stylem mi přijde smutné. Moderní fotbal už je ale takový. O tématu trucujících hráčů jsme ostatně nedávno v Prostoru psali. Ani v tomhle případě se nic překvapivého nestalo, jen si myslím, že rekordní přestup v Premier League si zasloužil jiné loučení.
Celé to nakonec bylo jen o tom, kdy si Newcastle najde náhradu. Od začátku bylo jasné, že bude chtít přivádět dva útočníky. Vysněného Jorgena Stranda Larsena nepustili Wolves, takže se situace trochu zkomplikovala. Nakonec mají Straky Nicka Woltemadeho ze Stuttgartu, jenž se stal rekordní klubovou posilou, a doplní ho Yoane Wissa z Brentfordu.
Woltemade v Newcastlu a ne v Bayernu, je asi jedno z největších překvapení léta. V Německu to zanechalo obrovský dozvuk. Tohle tady nikdo nečekal.
Nicméně si myslím, že Wissa na tom ve srovnání s Woltemadem bude o něco lépe. V Anglii už prokázal kvality, v Premier League už se aklimatizoval. Před německým mladíkem má náskok. Jít z Bundesligy do Premier League je prostě pořád velký skok. Podívejte na Floriana Wirtze, jak se stále hledá a zvyká si. To samé Hugo Ekitiké. Byť německou ligu ohromně respektuji, pro její hvězdy je přesun na ostrovy složitý.
Proto bych nadšení z Woltemadeho trochu brzdil. Nemůžeme od něj čekat, že přijde a okamžitě zaplní díru po Isakovi. Je dost možné, že to pár týdnů potrvá. Jsem zvědavý, jak se svou konstitucí zvládne náročnou a fyzickou ligu, kde mají stopeři obrovskou sílu.
Dovedu si představit, že ani nebude nastupovat na devítce, kde spíš vidím Wissu. Woltemade by mohl hrát pod ním. To je ostatně jeho nejpřirozenější pozice.
Na pováženou však je, že si jednoho z nejlepších hráčů Eura do 21 let nechal utéct Bayern a posléze přivedl Nicolase Jacksona z Chelsea, který může v konečném součtu vyjít na stejnou částku, kterou stál Woltemadeho přesun do Newcastlu.
Jako by se Bavoři urazili kvůli tomu, že Stuttgart neustále navyšoval cenu, a odmítli s ním dál jednat. Pro Mnichov by to ale byla úžasná posila. Mohl to být hráč, který by byl jakýmsi nástupcem Thomase Müllera. Další německý reprezentant, který by s Jamalem Musialou vytvořil silné domácí duo.
Místo toho se Bayern vydal cestou nákladných posil z Anglie. Vlastně si nákupy v Premier League celkem oblíbil. Leroy Sané, Sadio Mané, Harry Kane, Eric Dier, Palhinha, Michael Olise, Luis Díaz a nyní již zmíněný Jackson.
I tak si myslím, že bavorský velkoklub je velkým poraženým letního přestupového okna. "Ne" slyšel od spousty klubů, a to není nikdy dobrý signál pro značku jeho formátu. Vždyť nabídku kolem 40 milionů eur za Franculina odmítl i Midtjylland… Jako by v Mnichově nevěděli, kudy kam.
Generální manažer Max Eberl je proto pod obrovským tlakem. Od Bayernu se v létě zkrátka čekalo mnohem více.
Když se ale na trasu Německo – Anglie podíváme z pohledu celkového objemu peněz, jedná se o rekordní léto pro bundesligové kluby. Anglické týmy utratily zhruba 3,56 miliardy eur (téměř 90 miliard korun), přičemž 647 milionů eur putovalo právě do Bundesligy.
Zaskočilo mě však, že v počtu utracených peněz se v létě před Bundesligu dostala Serie A. Zatímco Italové investovali 1,19 miliardy eur, Němci 851 milionů. Až v závěsu byla LaLiga (682 milionů) a ještě o kus dál Ligue 1 (636).
Pro představu dodám jeden fun fact. Sunderland, nováček Premier League, v létě za nové hráče utratil 190 milionů eur. Augsburg, stabilní účastník Bundesligy, vydal stejnou sumu za hráče za posledních 15 let, kdy hraje nejvyšší soutěž.
To mě přivádí k myšlence, zrekapitulovat to nejzajímavější, co se v TOP ligách v létě stalo.
Itálie přilákala zajímavá jména
Itálie, jak už bylo zmíněno, utrácela po Anglii nejvíce. Na Apeninský poloostrov zamířilo hned několik veteránů, kteří mohou lize dodat šmrnc. Kevin De Bruyne zakotvil v Neapoli, Luka Modrič v AC Milán. Pro italskou nejvyšší soutěž to jsou stále velká jména.
Neapol měla obecně dobré léto. Kromě belgické hvězdy koupila zajímavého Sama Beukemu z Boloni, Rasmuse Hojlunda z United, Noa Langa z PSV, či Miguela Gutiérreze z Girony. AC Milán dokázal získat Christophera Nkunkua z Chelsea a velký příslib má být Ardon Jashari z Clubu Bruggy. Inter má vzadu nově Manuela Akanjiho, Juventus obměnil ofenzivu a Como pokračovalo v masivní přestavbě kádru, při níž za zmínku stojí asi devatenáctiletý Jesús Rodríguez z Betisu.
I v Bundeslize najdeme hodně překopaný tým, který je už po dvou kolech dokonce i bez trenéra. Ano, řeč je o Leverkusenu. Osobně mě zaskočilo, jak velká byla nakonec obměna kádru. Říkám si, jestli změn není až příliš.
Za nedůstojné pak považuji to, co se dělo kolem Erika ten Haga. Němci to Bayeru dávají pořádně sežrat. Klub si vybral špatně a asi brzy pochopil, že Ten Hag není trenér, který bude vést tým směrem, jakým si vedení představovalo. Na druhou stranu nizozemský kouč ani nedostal prostor k tomu, aby se do transformace pustil.
Při pohledu na soupisku Leverkusenu se nemohu ubránit dojmu, že se vedení v létě povedlo získat extrémně zajímavé a talentované fotbalisty. Teď jde jen o to, kdo s nimi bude pracovat. Já bych neváhal a ukázal bych na Marca Roseho, který v takovém prostředí umí pracovat. U Leverkusenu však člověk neví. Je klidně možné, že znovu půjdou zahraniční cestou a zkusí dát šanci Raúlovi, jako to kdysi udělali se Xabim Alonsem.
Kromě Bayeru si v létě na hodně peněz přišli například v Monaku a Bournemouthu. Za toto přestupové období mají tyhle dva kluby vůbec nejvyšší zisky.
Španělsko tradičně zůstalo trochu při zdi. Utrácely jen tři kluby – Real, Atlético a Villarreal. Že vám ten třetí do této společnosti moc nepasuje?
Je to jednoduché – Žlutá ponorka vyinkasovala za prodané hráče (Álex Baena, Thierno Barry, Yéremy Pino) kolem 108 milionů eur a téměř totožnou částku otočila za posily.
Hodně se mi líbí, jaké transfery udělal Real. Dean Huijsen vypadá hned od začátku výborně. Slibně se jeví i Álvaro Carreras a Franco Mastantuono. Nejsou to jména, ze kterých by člověku spadla brada, na druhou stranu Bílý balet vhodně doplnil posty, které potřeboval. Osobně mi v týmu chybí ještě jeden kvalitní stoper, což si myslím, že v Madridu vyřeší příští léto příchodem Ibrahimy Konatého či Williama Saliby.
Ani Atlético nemá špatné posily. V Česku rezonoval přestup Dávida Hancka, který zatím podává dobré výkony, i když se týmu výsledkově zrovna nedaří. Velký přínos měl mít Baena, který se však hned v prvním ligovém kole zranil.
Češi nezůstali pozadu
Transfery v zahraničí však nebyly jen o cizincích. Rušno bylo i z pohledu českých hráčů. Nejvíce mě přirozeně zaujal přestup Ladislava Krejčího z Girony do Wolverhamptonu.
Jsem obrovsky zvědavý, jak si poradí s takovou úrovní. Možná nejsem jediný, koho překvapilo, že se Krejčí posune tak brzy. Premier League je nebývale rychlá soutěž a já jsem napnutý, jak do toho Láďa vkročí.
Když srovnám soupisku Wolves s ostatními týmy Premiere League, troufám si tvrdit, že budou spíš bojovat o záchranu. Trochu mě překvapilo, že tým nebyl v závěru ještě aktivnější. Čekal bych, že po letním výprodeji opor, zkusí mnohem více.
Druhý český přestup do zahraniční, který mě zaujal, je odchod Martina Vitíka ze Sparty do Boloni. Myslím, že je to pro něj dobrý směr a rozumná volba. Itálie i Boloňa jako taková by mu mohly vyhovovat. Přece jen jde spíš o defenzivní ligu.
Boloňa by do budoucna mohla mít ambice posunout se výš, což by Vitíkovi určitě pomohlo. Martin má navíc v kádru slabší konkurenci, takže mu zatím vše hraje do karet.
O Pavlu Šulcovi a Adamu Karabcovi jsem mluvil v Prostoru na začátku srpna, tudíž je nyní vynechám a jako třetí přestup si vyberu Václava Černého do Besiktase.
Z toho totiž už takovou radost nemám a obávám se, že pokud jde o jeho fotbalový rozvoj, nezvolil ideální prostředí. Trochu mě zklamalo, že po skvělé sezoně v Rangers skončí v Turecku. Chápu finanční motivaci, po sportovní stránce mi ale přijde škoda, že zmizí z TOP pěti lig.
Přál jsem si, aby zůstal v Bundeslize a ještě to zkusil. Vydržel to, porval se s konkurencí a třeba to nakonec prolomil a do sestavy se dostal. Vybral si ale jinak a musíme doufat, že dobře.
Besiktas jsem viděl v létě v předkole Evropské ligy proti Šachtaru Doněck. V zápase po naprosto netýmovém výkonu neměl žádnou šanci. Projev tureckého celku mě hrozně zklamal, vůbec se proto nedivím, že už byl odvolaný trenér Ole Gunnar Solskjaer. V kádru jsou sice jména jako Tammy Abraham nebo Joao Mário, na výkonech týmu to ale vůbec není znát. I proto si Besiktas střihne sezonu bez pohárové Evropy.
Doufám, že Černý nakonec nebude svého kroku litovat. Pozitivem může být, že v klubu má spoluhráče z reprezentace Davida Juráska. Věřím, že při jednání dal i na jeho doporučení.
