Dlouho očekávaný přestup Gyökerese ke Kanonýrům je bezpochyby jednou z největších událostí letního přestupového období. Do severního Londýna tak po 11 letech opět zamířil švédský hráč. Posledním byl Kim Källström, který červeno-bílý dres oblékal v roce 2014, v Arsenalu byl ale pouze na hostování. A od té doby nic.
Ženský tým je ale na švédské hráčky početnější – v minulé sezoně v jeho dresu nastupovaly hned čtyři. Díky jedné z nich, Stině Blackstenius, slaví ženský tým Arsenalu po 18 letech prestižní titul v Lize mistryň. Něco, co se mužskému týmu dosud nepodařilo. Od přestupu Gyökerese má Arsenal vysoká očekávání. A aby ne – útočníci ze Švédska mají v severním Londýně dobrou pověst.
A že jste o Stině Blackstenius dosud neslyšeli? Chyba. Jde o jedno z největších jmen v ženském fotbale. Se třemi góly a jednou asistencí je nejlepší švédskou střelkyní na právě skončeném Euru. Měsíc předtím se jí na domácí půdě ve Stockholmu podařilo zaznamenat svůj první hattrick za národní tým, díky kterému Švédky porazily své největší rivalky z Dánska a poprvé se tak kvalifikovaly do semifinále Ligy národů.
Mezi házenou a fotbalem
Nechybělo málo a vše mohlo být jinak. Dnes Blackstenius do svých sedmnácti let vedle kopaček oblékala i házenkářskou obuv. Oběma sportům – fotbalu a ve Švédsku velmi populární házené – se chtěla věnovat co nejdéle. To ale nešlo, proto v sedmnácti musela učinit rozhodnutí – a vybrala si fotbal, za což je dnes nejeden fanoušek Arsenalu rád.
Roky strávené házenou ale Blackstenius zpětně hodnotí jako užitečné – podle jejích slov jí daly hlavně schopnost rychle se rozhodovat, což se hodí i ve fotbale. Navíc, házená zůstala v rodině – její mladší sestra Nina Koppang hraje za švédský národní házenkářský tým a dokonce si zahrála i na loňské olympiádě v Paříži.
Ale zpátky ke Stině. S fotbalem začala v šesti letech ve svém rodném městě Vadstena. Její tehdejší trenér Micael Westerberg, který měl možnost sledovat sedm let její kariéry, ji popisuje jako hráčku s výjimečným tempem a skvělým čuchem na góly: "I když vstřelila za utkání pět gólů, chtěla jich dát hned sedm,“ vzpomíná na talentovanou mladici. Už v patnácti letech měla svůj debut za áčko, kde sice nastupovala z lavičky, ale hned se prosadila dvěma góly. Po dvou sezonách, kdy nastřílela 59 gólů, o ni projevil zájem klub nejvyšší ženské ligy Linköping.
V Linköpingu se stala švédským objevem roku, zkusila si zahrát Ligu mistryň a nastupovala zde i po boku Nizozemky Renée Slegers. Tehdy ještě určitě netušily, že spolu jednou vyhrají Ligu mistryň – Slegers z pozice trenérky, Blackstenius jako hrdinka finálového zápasu. Po krátkém angažmá ve Francii se vrátila zpátky do Švédska, kde hrála za jeden z nejúspěšnějších tamních klubů BK Häcken a také s ním získala titul.
Její parťačkou v útoku byla Johanna Rytting Kaneryd, která dnes patří k oporám městského rivala Chelsea. V národním týmu jim to ale spolu stále klape. Z Häckenu vedla cesta do Anglie, konkrétně do Arsenalu, kde Blackstenius působí dodnes. A Gunners ji zbožňují. Byla to právě ona, kdo loni rozhodl finále Ligového poháru, když se jako jediná střelkyně prosadila proti největším konkurentkám z Chelsea.
Noc, kdy se stala nesmrtelnou
Dosavadní vrchol její kariéry ale přišel letos v květnu, kdy se Arsenal po 18 letech dostal do finále Ligy mistryň. Od londýnského klubu nikdo moc neočekával, bookmakeři spíše věřili Barceloně, která nejprestižnější titul získala i v posledních dvou sezonách, vyhrála všechny domácí soutěže a působí na poli ženského fotbalu naprosto neporazitelně.
Cestu za hattrickem ale Barceloně překazila právě švédská útočnice, která sice do zápasu nastoupila z lavičky v 67. minutě, ale už o sedm minut později vstřelila jediný gól utkání. Titul se tak po 18 letech vrátil zpátky do Londýna. Arsenal je dosud jediným ženským týmem v Anglii, který tento vzácný pohár vyhrál.
Že je Blackstenius ve vynikající formě, předvedla i na Euru, a můžeme jen očekávat, že v nové sezoně naváže na skvělé výkony. Přesvědčit se o tom bude možné už 6. září, kdy Gunners zahájí sezonu na domácím stadionu Emirates proti nováčkovi nejvyšší soutěže London City Lionesses.
Dvě pikantnosti na závěr – příjmení Blackstenius je ve Švédsku docela vzácné, nosí ho pouze Stina, její otec a bratr. A v rámci severního Londýna je pro Arsenal největším konkurentem Tottenham. Za ten hraje Gyökeresova bývalá partnerka Amanda Nildén.