Sidney Crosby (Kanada)
Suverénně největší hvězdou turnaje bude muž, který s kapitánským céčkem na hrudi vyhrál snad všechno. Ačkoliv je Crosbymu už 37 let, stále patří mezi elitní útočníky celé NHL, což potvrzuje i jeho produktivita – v letošním ročníku odehrál 80 zápasů a nasbíral v nich 91 bodů (33+58). Kanaďanovu vysokou výkonnost podtrhuje i fakt, že navzdory mnoha zraněním, které během kariéry měl, je v historickém bodování NHL s 1687 body už na 9. místě.
Crosby, jenž je členem Triple Gold Clubu, se na světovém šampionátu představí poprvé od roku 2015, kdy v Praze s Kanadou nedal nikomu šanci a bez větších problémů si došel pro zlato. Prvenství si nedávno připsal i na Turnaji čtyř zemí a zuby si jistě brousí i na olympiádu v Miláně, která je na programu v příštím roce. Trenérský štáb Kanady má v Crosbym skvělého vůdce, který rozhodně ví, jak vyhrávat cenné trofeje.
Nathan MacKinnon (Kanada)
Z výběru Kanady musíme zmínit ještě jednoho útočníka. Kromě Crosbyho se na MS čekají velké věci také od MacKinnona, který v současnosti patří mezi nejlepší hráče světa. V loňské sezoně zaznamenal v NHL 140 bodů, za což byl později odměněn ziskem Hart Trophy. Skvěle si vedl i letos, když v kanadském bodování skončil se 116 body na druhém místě. Colorado každoročně patří mezi největší adepty na Stanley Cup, i proto produktivního Kanaďana na MS nevídáme tak často, letos ale i díky brzkému konci v play off tuto možnost mít budeme.
Stejně jako Crosby, byl také MacKinnon součástí vítězného týmu Kanady, který ovládl MS v Praze, celkově pak půjde o jeho čtvrtou účast na světovém šampionátu. Vzhledem k tomu, že na Turnaji čtyř zemí hrál v jedné formaci právě s kapitánem Pittsburghu, dá se očekávat, že by mohli na tuto spolupráci navázat. Skvělá zpráva pro Kanadu, špatná pro její soupeře, zvlášť pokud půjde o přesilovky.
David Pastrňák (Česko)
V posledních letech byste jen těžko hledali lepšího českého hokejistu. V 28 letech je Pastrňák na vrcholu sil a je to znát. V NHL patří mezi nejlepší střelce ligy – má za sebou již pět sezon v nichž nasázel alespoň 40 gólů, v jednom případě jich bylo dokonce 61. Poté, co Boston opustili tahouni jako Patrice Bergeron, David Krejčí nebo Brad Marchand, spadá veškerá tíha právě na záda českého šikuly. A ačkoliv se výsledky Bruins zhoršily natolik, že nepostoupili do play off, na Pastrňákovu produktivitu to vliv nemělo – i letos zapsal 106 bodů (43+63).
Populární hokejista s číslem 88 na zádech patří mezi vzorné reprezentanty, pokud může, tak jede. Letos půjde již o jeho šesté MS a stejně jako jeho spoluhráči bude toužit po obhajobě loňského titulu, na kterém měl nemalý podíl, když ve finále vstřelil vítězný gól proti Švýcarsku.
Juuse Saros (Finsko)
Přestože Finové disponují poměrně velkým počtem kvalitních hráčů i v NHL, letos trenéři vsadili hlavně na hokejisty z Evropy. Jednu z pěti výjimek v sestavě Suomi tvoří Saros, který je po celou kariéru věrný Nashvillu. Tam dlouho plnil roli dvojky za Pekkou Rinnem, nyní ale už patří brankoviště jemu. A vzhledem k tomu, že mu letos začne platit nový osmiletý kontrakt na 62 milionů dolarů, je klidně možné, že u Predators i kariéru ukončí.
Zatímco v předchozích letech byl pro Predators velkou oporou, letošní sezona ho nezastihla v dobré formě – stejně jako celý Nashville, který měl po příchodu Stevena Stamkose patřit mezi černé koně soutěže. Nakonec je z toho však největší zklamání. Saros se tak pokusí vykoupit na MS, kde se objeví počtvrté, nikdy ovšem nebyl v pozici jedničky. S tím se pojí i jedna statistická zajímavost: Saros dosud na MS odchytal tři zápasy a pokaždé vychytal čisté konto.
Zach Werenski (USA)
Soupiska Američanů nebude na MS asi tak hvězdná jako na Turnaji čtyř zemí, přesto tam lze najít několik hráčů, kteří se mohou chlubit skvělými dovednostmi. Jedním z nich je i Werenski, jenž má za sebou životní sezonu, když v 81 zápasech NHL zaznamenal 82 bodů (23+59) a stal se druhým nejproduktivnějším obráncem ligy. Nad jeho síly byl v tomto ohledu pouze Cale Makar. A byl to právě on, kdo málem dotáhl Columbus po pěti letech do play off.
Werenski by měl spolu s Claytonem Kellerem a Tagem Thompsonem patřit mezi tahouny amerického výběru, především co se produktivity týče. Jejich spolupráce by pak měla být nejvíce znát na přesilovkách, sám Werenski letos v početní výhodě nasbíral 25 bodů. Pro amerického beka, který je zvyklý strávit na ledě v průměru kolem 26 minut, to bude třetí účast na MS. A rozhodně tam bude chtít navázat na úspěch z Turnaje čtyř zemí, kde Spojeným státům pomohl ke druhému místu šesti asistencemi – díky tomu vyhrál kanadské bodování prestižní akce.
Filip Forsberg (Švédsko)
Švédsko, které letošní mistrovství světa spolu s Dánskem pořádá, dalo dohromady opravdu hvězdný výběr s mnoha hráči působícími v NHL. Pozornost by si zasloužila hned řada hokejistů, my jsme však vybrali Forsberga, který si bude chtít stejně jako Saros spravit chuť po nevydařené sezoně. Na rozdíl od kolegy z Nashvillu si švédský útočník udržel vysoký standard a opět nasázel 31 branek a k tomu přidal 45 asistencí.
Ačkoliv Forsberg pojede teprve na třetí MS, už ví, jak chutná vítězství. V roce 2018 byl totiž členem vítězného týmu, který triumfoval na šampionátu v Kodani a Herningu.
Moritz Seider (Německo)
Německo se na MS představí i se třemi hráči z NHL, přičemž jednoznačně nejlepší sezonu za sebou má Seider, jenž je ve 24 letech klíčovým obráncem Detroitu. V zámoří tak potvrzuje svůj potenciál, se kterým do NHL přicházel – v roce 2019 si ho jako šestou volbu draftu vybrali Red Wings. Urostlý obránce i ve čtvrtém ročníku v řadě pokořil hranici 40 kanadských bodů.
Vzhledem k tomu, že s Detroitem ještě neokusil play off, představí se už na pátém MS. Není tedy překvapením, že vítěz Calder Trophy pro nejlepšího nováčka NHL, byl součástí senzačního tažení Německa v roce 2023, které skončilo ziskem stříbra. Pokud by se k partě kolem Philippa Grubauera teoreticky připojil i Leon Draisaitl, není vyloučené, že by mohla tento úspěch zopakovat.
Nico Hischier (Švýcarsko)
Jestli se švýcarští fanoušci za něco modlili, byl to brzký konec New Jersey v play off. V dresu Devils totiž nastupuje hned trio jejich krajanů, včetně Hischiera, který tam od roku 2022 dokonce zastává funkci kapitána. To samé pro něj platí i v případě, že hraje za Švýcarsko. V letošní sezoně opět patřil mezi nejlepší hráče svého týmu, přičemž v 75 zápasech nastřádal 69 bodů (35+34), tím si o čtyři góly vylepšil své střelecké maximum.
Hischier patří mezi hráče, kteří byli loni blízko obrovskému úspěchu, na šampionátu v Praze se ale nakonec musel spokojit se stříbrem. Stejně jako v minulém roce bude patřit mezi tahouny a i díky jeho přítomnosti bude Švýcarsko znovu patřit mezi adepty na cenný kov.
Marc-André Fleury (Kanada)
Na závěr musíme ještě jednou sáhnout do řad kanadského nároďáku. Na šampionát se totiž dostalo jméno, které mnoho fanoušků překvapilo, je ale třeba dodat, že spíš pozitivně. Parádní tečku za fantastickou kariérou tam totiž může udělat Fleury, jenž po konci MS definitivně pověsí brusle na hřebík. Populární gólman, kterému je už 40 let, má za sebou úžasnou kariéru se spoustou týmových i individuálních úspěchů. S Pittsburghem, jenž ho v roce 2003 draftoval z prvního místa, vyhrál tři Stanley Cupy. On sám pak získal i jednu Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL.
Vzhledem k tomu, že po téměř celou kariéru nastupoval v týmech, které bojovaly o Stanley Cup, toho na mezinárodní scéně moc neodchytal. S Kanadou sice v roce 2010 získal olympijské zlato, tam ale na ledě nestrávil jedinou minutu. Nyní si to může vynahradit, na jeho premiérovém MS bude pravděpodobně plnit roli jedničky. Dočká se zlatého konce?