Medaili Češi přivezou domů počtvrté v řadě. Tentokrát už ji mají jistou, zahrají si finále. Má současný tým opravdu o kus více kvality než ty předchozí?
"To je těžké srovnávat. Každý ten tým je trochu jiný, ale na druhou stranu je vidět rukopis realizačního týmu, který dbá na to, jak hrát. Je to prostě postavené na charakteru. Všechny ty týmy bojovaly jeden za druhého, dřely."
Mluvíte hlavně o realizačním týmu. Jak velký podíl na těch úspěších má trenér Patrik Augusta, který se netajil tím, že letošní MS je jeho poslední mise u juniorů.
"Je znát jeho rukopis. Ale není to jen o něm, je to opravdu práce celého realizáku. Každý na tom má nějaký podíl. Trenér ani nemůže obejít všech 23 hráčů, co tam jsou. To musí být rozdělené. Patrik je ten, který deleguje a zastřešuje to. Každopádně odvádí fantastickou práci, protože hokej, jaký jeho junioři hrají, je úspěšný a také atraktivní. Je to ofenzivní hra plná bruslení, nasazení a rychlosti. Je v něm kvalitní forčeking i vracení se do pozic. Všechny detaily jsou krásně zvládnuté. Ještě to není dospělý hokej, ale ti kluci na ledě to od trenérů dobře koupili a nese to ovoce."
Ve vzájemném měření sil s Kanadou vyhráli Češi v play off třikrát za sebou. Co to znamená?
"Pořád platí, že Kanada má nejlepší a nejpočetnější základnu mladých hokejistů na světě. A i přesto se nás letos bála. Bylo to vidět. Letos prostě měla obrovský respekt před českým týmem a nedostala se z toho celý zápas. Naši kluci jim nedali vydechnout a soupeř se vůbec nedostal ke hře, kterou s námi hrál první zápas a pak i s Finskem a se Slováky ve čtvrtfinále. Ale znovu. Je za tím skvělá příprava týmu. Kluci na ledě věděli, nebo spíš tušili, co by mohlo Kanadu vykolejit."
Přestříleli ji jasně 37:24...
"A zaslouženě. Všechny čtyři lajny jely jak namazaný stroj. Když jsme ve třetí třetině dali gól z obrovského tlaku, bylo to jen vyústění té chuti, síly, agresivity. Kanadu jsme porazili jednoduchou a přímočarou hrou. To, že jsme je přestříleli 18:6 v poslední třetině, svědčí o sebevědomí. O tom, jak si za tím kluci šli a štěstí se k nim nakonec otočilo čelem třeba tím šťastným gólem minutu před koncem."
V českém týmu se mluví o individualitách Jiříčkovi, Čihařovi, ale třeba i Galvasovi, který ještě ani nebyl draftovaný. Může je tenhle turnaj posunout ve vnímání zámořských týmů?
"Na tenhle turnaj se dívá víc skautů než na dospělý šampionát. Všichni pozorují své draftované hráče, jak se chovají v těžkých situacích. A když se tým dostane do finále a porazí Kanadu takovým stylem, tak to všem těm klukům logicky v očích zámořských expertů pomůže. Samozřejmě ještě není vyhráno, v NHL se hraje dospělý hokej, ale kluci mají dobře nakročeno. Bude se na ně nahlížet už s daleko větším respektem, než to bylo v minulosti. Ale pořád mají před sebou další kus práce. Pro ně je teď důležité i to, jak si ověřili, že můžou hrát na top úrovni s kýmkoliv."
Nyní český výběr čeká finále. Může jeho výkon ještě vygradovat?
"Bude to zápas po 20 hodinách od toho předchozího, Švédové mají o pár hodin více oddechu. Hokej je vždycky o chybách a i v tom semifinálovém utkání nějaké chyby byly. A i ve finále logicky budou. Každopádně pokud tam kluci přinesou takové emoce a energii, tak máme šanci."
Bude Švédsko silnější soupeř než Kanada?
"Švédy sleduji celý turnaj a viděl jsem i jejich semifinále s Finskem. Působí jako ohromně vyspělý tým. Hráči mají velké postavy, většina z nich hraje dospělou soutěž a taky tak vyspělý hokej hrají. Ale ty naše včely je můžou přehrát. Trenérský tým určitě nešel slavit, ale sedí u počítačů a hledá strategii. Vyhraje tým, který bude připravenější, disciplinovanější a který bude plnit detaily hry lépe."
Vy jste u zisku dvou titulů mistrů světa byl, vyhrál jste s tehdejší partou v letech 2000 a 2001 obě finále. Existuje nějaký recept, jak zvládnout ten poslední zápas?
"Ono to jde ve strašně rychlém sledu. Kluci dohráli, mají v sobě nějakou emoci z vítězství, ale věřím tomu, že trenéři si s nimi zařvali, zazpívali, ale pak to rychle utnuli s tím, že ještě není konec. Myslím, že po deseti minutách už se všichni dali do regenerace. Kluci se musí dobře najíst a vyspat, vědí o co se hraje. To poslední zlato jsme získali před 25 lety. Teď jsme hodně blízko. Před čtyřmi lety byla dvacítka také ve finále, ale proti stála domácí Kanada s Connorem Bedardem v čele. Švédové takoví favorité, jako byla tenkrát Kanada, určitě nejsou. Z mého pohledu je to padesát na padesát, budou rozhodovat maličkosti."
Před pár lety se řešila určitá krize mládežnický hokeje. Máte pocit, že se z ní český hokej vzhledem ke čtyřem medailím v řadě z juniorského MS už definitivně dostal?
"Já bych v téhle otázce nechtěl být negativní nebo kritický vůči nikomu. Každopádně mám pocit, že hráčský materiál byl. Měli jsme často šikovné, kvalitní hokejisty. Nyní je ale vidět, že když se dosadí trenéři, kteří tomu dají nějakou úspěšnou filozofii tak to funguje jinak. Samozřejmě se mluví o tom, že poslední čtyři roky se hraje bez Rusů. Ale stojím si za tím, že české úspěchy přináší pracovitost a propracovanost systému u toho prvního týmu juniorů. Ať říkáme, co chceme, tak většina kluků hraje v zámoří, působí v kanadských juniorkách nebo na amerických univerzitách a tamních středních školách. Mám ale radost, že snad šest hráčů je z české extraligy. Ti už hrají hokej mezi dospělými. Práce v klubech se určitě zlepšila. Ale musí se pracovat ještě líp a víc, aby český hokej byl respektovaný jako na přelomu tisíciletí."