"Dneska jsem na druhém břehu a přiznám se, že se mi tyhle klauzule úplně nelíbí. Po sportovní stránce je to pořád NHL a v ní přece chci hrát se ctí za jakýkoliv tým. A pokud začneme kastovat ta mužstva, tak snižujeme úroveň ligy," řekl někdejší slavný obránce a člen Triple Gold Clubu pro vítěze Stanley Cupu, olympijských her i mistrovství světa IIHF.
V současné době generální manažer národního týmu zavzpomínal také na to, jak byl těsně před zavřením trhu v roce 2002 vyměněn z Atlanta Thrashers do Detroit Red Wings.
"Před tou výměnou jsem dostal nabídku lukrativního kontraktu v Atlantě s tím, že jsem se tam mohl stát kapitánem. Ale já věděl, že mě chce Detroit, nebo Colorado. Po sezoně jsem se měl stát volným hráčem," vzpomínal Šlégr na dobu, kdy mu bylo 31 let a rozhodoval se o další kariéře. "Snažil jsem se jim vysvětlit, že si toho hrozně vážím, ale že tady mám obrovskou šanci zabojovat o Stanley Cup. A že i ty peníze a roli lídra, co mi nabízejí, přebije touha vyhrát Stanley Cup."
V debatě se dostalo i na výhled české reprezentace před letošním mistrovstvím světa, které se bude hrát v květnu v Curychu a Fribourgu. A také na detaily ze hry nejlepších obránců světa, za něž jsou považováni Cale Makar z Colorado Avalanche a Quinn Hughes z Minnesota Wild, který svou dominanci dokázal i na olympiádě v Miláně, když s USA získal zlato. Šlégr však ve hře explozivního amerického zadáka sám vidí i nedostatky.
"Ani vlastní spoluhráči často nevědí, co udělá. Je neuvěřitelné, co na ledě dělá, ale otázka je, jestli to je vždy jen do pozitivna. Protože on kolikrát své spoluhráče překvapí a nemusí to vždycky fungovat," řekl s tím, že pro něj je světovou jedničkou mezi beky stále Kanaďan Makar.
"(U Hughese) je to oproti Makarovi dozadu trochu slabší, protože on cestuje všude možně po ledě a hrát s ním není úplně pohádka, jak si to všichni myslí. Filip Hronek o tom může určitě mluvit. Všichni říkali: To se to hraje s Hughesem po boku. Ale vy musíte vyplnit tu mezeru po něm, a to není vůbec jednoduché."