Florida – Edmonton 5:1
"Na to, abyste vyhráli Stanley Cup, potřebujete, aby se všechno sešlo a perfektně do sebe zapadlo. Jsem toho dokonalým příkladem. Neměl jsem tu vůbec být. Ale vyšlo to a všechno zafungovalo. A teď si to sakra užívám," prohlásil Marchand, jenž posílil celek ze Sunrise těsně před uzávěrkou přestupů 7. března a jeho výměna byla tehdy trochu senzací.
Rodák z kanadského Halifaxu byl dlouhá léta věrný barvám Bostonu. Právě s Bruins získal Stanley Cup poprvé. Povedlo se mu to v roce 2011 hned v jeho první celé sezoně, v níž si vybojoval stabilní místo v týmu. S delším odstupem prožili opětovně triumf pouze Mark Recchi (15 let) a Chris Chelios, jenž si musel počkat dokonce 16 let. Marchand byl za tu dobu dvakrát blízko – v letech 2013 s Jaromírem Jágrem v týmu i o šest let později, kdy k jeho spoluhráčům patřil David Pastrňák, ale Boston odešel z finále jako poražený.
"Je to po všech stránkách něco úplně jiného," porovnával Marchand oba triumfy. "Mám teď mnohem větší respekt a uznání k těm, kteří to dokážou, protože vím, jak moc těžké je se sem vůbec dostat a kolik věcí je potřeba udělat správně, abyste vyhráli. V celé lize je tolik skvělých týmů a tolik se mluví o tom, že právě tenhle a tenhle kluk si zaslouží vyhrát. Chcete je vidět vyhrát, ale ne všem se to povede," podotkl Marchand.
On sám ukázal, že ví, kudy vede cesta na vrchol. Ve vyřazovacích bitvách se zařadil mezi nejproduktivnější hráče Panthers. V 23 zápasech si připsal po 10 gólech i asistencích. Marchandovo jméno bylo dokonce zmiňované v souvislosti s Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off.
Ve finále zářil a stal se osmnáctým hráčem historie, který dal během finálové série šest branek. Je ale první, komu se to podařilo od roku 1988, kdy to zvládl Esa Tikkanen, shodou okolností v dresu Edmontonu. A Marchand je také tím nejstarším. Za posledních 50 let navíc dokázali skórovat alespoň pětkrát ve dvou finálových sériích jen on a Mario Lemieux.
"Zcela vážně si myslím, že bez něho bychom Stanley Cup nevyhráli. Jeho vůdčí schopnosti, vůle vyhrávat, to je hodně inspirativní. Před každým zápasem jsem mu říkal: 'Budeme tě následovat.' A to jsme také udělali," ocenil Sam Bennett, s 15 góly nejlepší střelec play off, který nakonec Conn Smythe Trophy získal. "Byl během play off naprosto úžasný. Jako kdyby našel ještě nějaký další stupeň, kam přeřadit. A čím se hrál důležitější zápas, tím byl lepší," přidala chválu na Marchandovu adresu další hvězda ofenzivy Panthers Matthew Tkachuk.
Poslední posile mužstva hodně pomohlo, že se mohla na nové adrese cítit jako doma. I díky vztahům mezi hráči a celkovému nastavení kabiny. "Máme v sobě ten oheň. A věděli jsme, že tady máme něco speciálního. Je tu neuvěřitelná kultura a každý, kdo sem přišel, to vnímá, jak kdybychom tu byli mnohem déle než jen pár měsíců. Je to rodina. Jeden kluk v kabině miluje druhého. Okamžitě si tohle uvědomíte. Je to neuvěřitelné," řekl Marchand.
Jeho příchod se přitom zrodil na poslední chvíli. Když se kouč Paul Maurice chystal opustit tréninkové centrum týmu půl hodiny před uzávěrkou, vyšel generální manažer Bill Zito ze své kanceláře a zeptal se: "Co takový Brad Marchand?" Trenéra překvapil. "Kdyby se na to zeptal před rokem a půl, myslel bych si, že si dělá legraci. Ale on vždy dokáže najít hráče, o kterých jsme si třeba mysleli, že jsou pro nás nedosažitelní. Když to vyslovil, myslím, že nastala krátká pauza, ale jeho výraz byl vážný. Všichni přikývli a bylo to," přiblížil Maurice.
Byl to tah, který se Panthers mimořádně vyplatil. Otázkou je, zda se Marchand do týmu vrátí, aby bojoval o završení vítězného hattricku. Po vypršení smlouvy se může v létě stát volným hráčem. "Už brzy uvidíme, co se tady bude dít," uvedl Marchand, než se naplno vrhnul do víru oslav.