Tři zápasy ve třech dnech. Melovský vypráví o náročnosti AHL, životě v Utice i penězích

Melovský v dresu Utica Comets.
Melovský v dresu Utica Comets.Jonathan Tenca / Zuma Press / Profimedia

Český útočník Matyáš Melovský (21) stojí na prahu nejprestižnější hokejové ligy světa. Nedávno podepsal nováčkovskou smlouvu s New Jersey Devils a v Livesport Daily popisuje cestu z kanadské juniorky mezi profesionály. Přibližuje také, jak náročné je angažmá na farmě v Utice i jak velký rozdíl je mezi platy v AHL a v nejlepší lize světa.

O herním stylu

"Nahrávač ze mě bude vždy, i když se snažím více střílet a dávat góly. Role nahrávače mi bude vždy bližší. Na defenzivě musím určitě zapracovat. V juniorce jsem byl solidní defenzivní hráč, ale v dospělém hokeji v AHL a NHL je to o něčem jiném. Musím se soustředit na osobní souboje a hru dozadu, ale že bych musel svou hru měnit od základů, to po mně nikdo nechce."

O místě kde žijí

"Těžký. Pocházím z Uničova, což je malé město s asi deseti tisíci obyvateli. Utica má asi čtyřicet tisíc obyvatel a ve srovnání s ostatními městy v lize je to docela díra. Nejsem náročný, k šťastnému životu toho moc nepotřebuji. Očividně mi stačí města začínající na písmeno "U". Moc se toho tady dělat nedá a je tu zima, ale jsem spokojený, nemůžu si stěžovat."

O osobním životě

"Teď mám vlastní byt, bydlím s Jakubem Málkem, který tu chytá. Jsme dva Češi, bydlíme spolu, což je super. V předchozích třech letech jsem bydlel u stejné rodiny v Baie-Comeau v Quebecu. Měl jsem velké štěstí, byli to skvělí lidé, stále jsme v kontaktu. Pobyt mi tam velmi zpříjemnili, protože Baie-Comeau je také malé město a není to úplně vysněná destinace k bydlení. Dobré zázemí mi to určitě usnadnilo."

Livesport Daily

O penězích

"Překvapilo mě, kolik peněz utratíme právě za bydlení a auto. Nežijeme v žádném luxusu, není to rozhodně žádný super palác. Peníze ale nejsou špatné. V juniorce jsme dostávali jen kapesné, což nebylo skoro nic. Tady se dá něco našetřit na léto i do budoucna. Je to moje první sezona, kdy si vydělávám, tak se v tom ještě trochu rozkoukávám. Klub nám na osobní výdaje nepřispívá, vše si platíme sami. S financemi, placením daní a dalšími věcmi mi pomáhá agentura. Já se soustředím na hokej a o tyto věci mám postaráno."

O náročnosti AHL

"Minulý týden jsme měli tři zápasy ve třech dnech. První zápas doma končil v deset večer, pak jsme se sbalili, nasedli do autobusu a jeli čtyři hodiny do Belleville. Na hotel jsme dorazili ve dvě ráno a ten samý den v sedm večer se hraje další zápas. Po zápase zase hned do autobusu, návrat nad ránem a další den zápas ve dvě odpoledne. To je opravdu brutální a náročné. Cítím, že mě bolí celé tělo, ale nedá se nic dělat. Jsem mladý, tak si tu stěžuji, přitom v týmu máme třicátníky, pro které to musí být ještě těžší."

O regeneraci

"Každý má svou rutinu, ale při třech zápasech ve třech dnech se toho moc vymyslet nedá. Po zápase se jde do autobusu a tím to končí. Já se snažím alespoň použít masážní váleček na nohy, abych měl pocit, že jsem pro sebe něco udělal, i když nevím, jestli to reálně pomáhá. Mentálně mi to ale pomáhá cítit se lépe."

O rozdílu mezi ligami

"Stále vidím mezery, které potřebuji zlepšit, například v osobních soubojích. V juniorce jsem nebyl zvyklý hrát tolik do těla, většinu soubojů jsem uhrál hokejkou a pracoval jsem s pukem. Tady jsou všichni rychlejší, silnější a tvrdší. Je těžší pokrýt si puk nebo vyhrát souboj jeden na jednoho. V tom se musím zlepšit, stejně jako v celkové rychlosti a tempu hry. V juniorce jsem mohl občas polevit, ale tady musím hrát stále naplno."

O změně po podpisu smlouvy

"Stále jsem stejný člověk. Nezačal jsem se chovat jinak jen proto, že mám smlouvu v NHL. Stále pracuji stejně, co se týče přípravy i trénování. Věřím tomu, co dělám, že se tak zlepšuji. Tato smlouva mi to vlastně jen potvrdila. Beru to jako potvrzení, že jsem na správné cestě."

O vyjednávání

"Před touto sezonou jsem podepisoval roční cestovní smlouvu v AHL. Agenti mi říkali, že máme přislíbeno, že na další sezonu podepíšu dvouletý entry-level kontrakt. Odůvodněné to bylo tím, že mají hodně smluv a chtějí počkat. V té době jsem si říkal, že jedna věc je, co řeknou, a druhá, jaká bude realita. Bral jsem to tak, že mám smlouvu na rok a zkusím o ni zabojovat. Jak se to blížilo, mluvil jsem s agenty, a ti říkali, že to vypadá dobře a že bych měl podepsat. Potom mi smlouva víceméně zničehonic přistála v e-mailu. Volal jsem si s agenty, že smlouva je připravena k podpisu a od příští sezony bude platit."