Češi dostali na úvod jednoho z nejtěžších soupeřů a hvězdná Kanada potvrdila svou sílu. "Uvidíme, co se bude dít dál, ale zjevně to českému týmu trošku otevřelo oči. Kanada byla skvěle připravená, byla o level výš," říká někdejší útočník národního týmu a střelec 136 gólů v NHL.
Svěřenci Radima Rulíka sice téměř celou první třetinu drželi vyrovnaný stav, ale od chvíle, kdy Macklin Celebrini otevřel těsně před koncem první třetiny skóre zápasu, už zámořskému výběru nestačili.
"Kanada ukázala svoji sílu. Ta branka na konci první třetiny byla velmi důležitá. Pokud by se šlo do kabin za stavu 0:0, tak by vývoj toho utkání byl možná trochu jiný. Nicméně by to zřejmě dopadlo stejně. Kanaďané se postupně rozehrávali a kromě individuální kvality se navíc prezentovali trpělivostí i systémovou ukázněností," míní Kotalík.
Poslechněte si článek v audioverzi
Skvělý pohyb Kanaďanů
I když první třetina skončila na střely smírně a rozřešil ji až gól pouhých šest sekund před koncem, bylo zřejmé, že Kanada postupně získává otěže zápasu pro sebe. Rozdílové věci se děly zejména při pohybu hráčů na ledě.
"Většina diváků sleduje jen puk. Při větším rozboru jsou ale na Kanadě vidět cílené návaznosti, patrné například na forčekingu, kdy se zapojují postupně až tři hráči. Český tým se v téhle herní činnosti nebyl schopný dostat do náznaku nějaké šance. Naopak Kanaďané se dokázali pravidelně velmi dlouho držet na puku a čím dál víc zápas plynul, dokázali dávat i velmi hezké góly a zápas naprosto kontrolovali," chválí zámořského soupeře Kotalík.
Češi vypadali nebezpečně jen v prvním dějství, kde také hráli svou jedinou přesilovku, leč ji nevyužili. To Kanada měla k dispozici tři početní výhody a jednu proměnila.
"Česko sice mělo skoro 30 střel na bránu, ale snad polovina jich šla od modré čáry. Před bránu nás soupeř nepouštěl. Kvalita obránců Kanady je prostě až neuvěřitelná," všímá si Kotalík.
Program hokeje na ZOH
Jeho expertní slova potvrzují i čísla. Roman Červenka neměl ani jedinou, byť třeba zblokovanou střelu. Martin Nečas ze čtyř pokusů trefil prostor brány jen jednou. Nejvíce střel na bránu (4) zapsal zadák Radim Šimek. Z 26 pokusů Češi vyslali 12 od modré čáry. Z prostoru mezi kruhy měli za celý zápas jen 9 zakončení. Průměrná vzdálenost střely českého výběru byla 10,81 metru od brankové čáry. Brankář Jordan Binnington navíc chytal bezchybně.
Naopak Kanaďané pálili od modré jen čtyřikrát a těžiště střel měli výrazně posunuté před bránu Lukáše Dostála. Všech pět gólů dali z bezprostřední blízkosti, z mezikruží pálili na českého gólmana 22krát, dalších 8 střel vyslali z prostoru kruhů.
Zápas nevyšel centrovi Lukášovi Sedlákovi, který už ve třetí minutě zápasu skončil na trestné lavici a v utkání byl u tří inkasovaných gólů. Ale v mínusu nebyl jediným. Bilanci na nule si udrželi jen Hertl, Gudas, Palát, Tomášek a Faksa.
Na druhé straně naopak hrál prim Connor McDavid, který připravil pro své spoluhráče tři góly.
"Byl to velmi těžký soupeř na to, abychom hodnotili nějaké individuální výkony hráčů. První formace Pastrňák - Hertl - Nečas sice nějaké světlejší momenty měla, ale většinou za stavu 0:0. Možná klíčovou šanci Pastrňáka, kdy se pak mohlo skóre srovnat, Kanaďané zblokovali," říká Kotalík.
Přijdou změny v sestavě?
Češi musí na úvodní nezdar rychle zapomenout, necelých 24 hodin po konci prvního duelu je totiž čeká souboj s houževnatou Francií. Dají se přitom čekat i nějaké změny, chemie českých formací totiž přesvědčivá nebyla.
"Trenéři do toho po dvou třetinách sáhli, trochu změnili složení formací, což bylo asi správně. Ale efekt to nepřineslo. Při ztrátě tří gólů už bylo těžké, dostat se zpátky do zápasu. Kanada prostě hrála naprosto ukázněně a týmově," konstatuje Kotalík.
Také ale dodává, že z prvního nezdaru se nemohou dělat velké závěry a podstatné bude, jak silný bude tým i uvnitř kabiny. "Zažil jsem olympiádu v roce 2006, kde také mohli hrát hokejisté z NHL a nám se tehdy nepovedla základní skupina. Přesto tam byla velmi silná osa hráčů, někteří pamětníci Nagana, nebo mistři světa z roku 2005, kteří to nakonec odtáhli až k bronzové medaili," vzpomíná na ZOH v Turíně.
"Podstatné se dělo v play off. Tehdy jsme měli 10-12 klíčových hráčů z NHL, včetně obránců. A je zřejmé, že hra do obrany je prostě obrovsky důležitá. Dnes bohužel máme třeba jen dva nebo tři takové hokejisty," uvědomuje si Kotalík.
Videopreview Česko – Francie
Naopak Kanada by se prý nezdaru z roku 2006, kdy vypadla ve čtvrtfinále, měla vyhnout. "Oni pro úspěch dělají všechno. Odstěhovali se z olympijské vesnice, aby hráči měli větší komfort a klid. Prostě přijeli si pro zlato. Už ten první zápas, velmi solidně demonstroval, jak skvělí jsou v defenzivě. Není to jen o hvězdách, které dávají góly, i hra obránců na modré čáře je na úplně jiném levelu, než jsme zvyklí. Věřím, že se dívala spousta mladých hráčů aby viděli, jak ten nejlepší hokej vypadá, jak se ti nejlepší na světě na ledě pohybují," uzavřel Kotalík.