Sešívané eso
Do světa velkého hokeje vletěl v dresu pražské Slavie, kde ho cepoval trenér Vladimír Růžička. Měl to štěstí, že do týmu přišel v době úspěchů a finanční stability. Červenobílí se tehdy stěhovali ze starého Edenu do novotou zářící O2 areny. Právě tam v roce 2008 slavil mistrovský titul. Když o dva roky později vyhrál kanadské bodování české extraligy, bylo zřejmé, že domácí soutěž už výkonnostně přerostl. A tak vyrazil na první zahraniční angažmá.
Poslechněte si článek v audioverzi
V Rusku s Jágrem
Byla to nečekaná záležitost. Rozdíloví čeští hokejisté se většinou snažili zkusit štěstí v NHL. On byl v ideálním věku, bylo mu 24 let, ale místo letenek do zámoří zvolil cestu na Sibiř. KHL tehdy nabízela nadstandardní podmínky a lákadlem angažmá v Rusku byla i přítomnost Jaromíra Jágra a Jakuba Klepiše, kteří už v Omsku dvě sezony hráli. Své kvality potvrdil, hned v první sezoně se stal nejlepším střelcem soutěže, v té druhé dotáhl Avangard až do finále.
NHL na otočku
Zámořské skauty v mládí nikdy nezaujal, proto vůbec nefiguroval v žádném draftu. Každopádně NHL ho časem začala sledovat a cesta do nejslavnější ligy světa se mu otevřela právě po skončení smlouvy v Omsku. V sezoně ovlivněné výlukou zmeškal kvůli krevní sraženině přípravné období a tak v úvodu dostal v Calgary Flames jen malou roli.
Chvíli hrál v jedné lajně s Jiřím Hudlerem a Romanem Horákem, ale ve slavné lize nakonec zapsal jen 9 gólů a 8 nahrávek ve 38 zápasech. Nejistou pozici akceptovat nechtěl a když přišla tučná nabídka k návratu do Ruska, tentokrát do Petrohradu, neváhal. V NHL už se od té doby neobjevil.
Proklínaný
S národním týmem byl v roce 2010 u titulů mistra světa. Jenže právě v tomto období, jenž umocnil i neslavný konec v NHL, pomalu začínala doba, kdy se stal terčem frustrace českých fanoušků. Reprezentaci se na světovém fóru nedařilo. Ať už to byly olympiády, mistrovství světa nebo Světový pohár, byl u toho a domů se Češi vraceli bez medailí. V nejlepších letech prožil období nezdarů a jako lídr byl jednou z ústředních postav. Ať už to bylo pod Vladimírem Růžičkou nebo Josefem Jandačem, většinou se stal hromosvodem zloby.
Češi na ZOH: Skupina a program českých hokejistů na olympiádě 2026
Z nuly na 100
Pak se trochu vytratil. Osudový trenér Růžička ho sice na sezonu zlákal do Chomutova, kde odehrál jednu sezonu, ale následně několik let strávil ve Švýcarsku. Možná to, že nebyl tolik na očích, prospělo jeho obrazu.
A protože zůstal národnímu týmu věrný a byl jedním z těch, kteří nominace na posezonní světový šampionát nikdy neodmítli, začali ho fandové brát na milost. Vykoupení definitivně přišlo díky vystoupení na MS 2022, kde se Česko po 12 letech dočkalo medaile. K bronzu výrazně přispěla souhra s hvězdným duem z Bostonu - s Davidem Pastrňákem a Davidem Krejčím. Nejdůležitější góly ale dával právě Červenka. Odměnou byla i nominace do All Stars týmu šampionátu a vítězství v soutěži produktivity.
Kapitán mistrů světa
Poslední výraznou kapitolu své kariéry napsal Roman Červenka na domácím MS 2024. Zlaté jízdě výběru kouče Radima Rulíka šéfoval jako kapitán. A tentokrát se na něj nebučelo. Naopak, když hrál svůj 100. zápas za národní tým na mistrovství světa, okořenil jubileum hattrickem do sítě Kazachstánu. Byl to on, kdo převzal pohár pro šampiony a je to on, koho ztvárnili fotografové na báječné fotce, když při oslavách na Staroměstském náměstí přes jeho hlavu teklo pivo jako zlatý přeliv.
Další stránky jeho velkého hokejového příběhu ještě nejsou napsané. Aktuálně hraje za Pardubice, i ve věku veterána vede produktivitu české extraligy a nahlas mluví o tom, že chce dál reprezentovat a těší se nejen na olympiádu, ale i na další mistrovství světa. Díky dvěma dekádám v hokejových arénách se stal ikonou, symbolem a současným českým hokejovým králem.
Pokud chcete mít dokonalý přehled i o dalších Červenkových výkonech, přidejte si ho v naší aplikaci mezi Oblíbené hráče. Jak na to?