Hokejový život přináší mnohdy až nevšedně peprné situace. V případě sedmadvacetiletého Janduse si osud pohrál velmi kuriózně. Mezi posledním utkáním v dresu Kärpätu a tím v Třinci neuběhlo ani 48 hodin. Aby toho nebylo málo, jeho výstroj se po cestě zatoulala, v době zápasu Ocelářů s Motorem stále visela někde na cestě.
"Je to tak, ta výstroj tady ještě není," reagoval Jandus na dotaz novinářů. "Měl jsem víceméně nové věci. Štěstí bylo, že mám dvojče bratra Tomáše, který hraje ve Vsetíně a půjčil mi svoje brusle. Mojí starou hokejku taky někde sehnal, takže to nejdůležitější jsem měl," řekl Jandus.
Jeho situaci okomentoval po utkání také asistent trenéra Ocelářů Jiří Raszka. "Super, skočil do toho rovnýma nohama, poradil si s tím. I při svém mladém věku už má zkušenosti, takže to zvládnul dobře. Plus ten bod je navíc, takže skvělé," nešetřil pozitivní slova Raszka.
I přesto, že sám Jandus přiznal, že situace nebyla optimální, tak řekl, že z toho příliš rozhozený nebyl. "Jak zápas šel, tak jsem na to zapomněl. Snažil jsem se dobře nastavit hlavu," doplnil.
Na jeho hře to skutečně nebylo vidět, rychlou adaptaci zvládnul pražský rodák bez viditelných potíží. Možná mu pomohlo také vlídné přivítání v třinecké kabině.
"Musím říct, že všichni se chovají hezky. Navíc šatna a zázemí, to je jedno z nejlepších, co jsem kdy viděl," popsal nadšeně své první pocity v Třinci. Do statistik se navíc dokázal zapsat hned při první brance Ocelářů v 18. minutě, když přihrál na gól Marku Daňovi. Také tento moment podle jeho slov pomohl k pozitivnímu psychickému nastavení.
"Jo, vždy to povzbudí a zvedne sebevědomí. Každý bod je dobrý, ale hlavně se chci celkově zlepšovat. Není to jen o bodech," uvedl Jandus.
Finsko bere jako minulost
Ocenil také týmový výkon. "Myslím, že jsme si za tím šli celkově. Z týmu cítím obrovskou sílu. Pomohli jsme si přesilovkami a v oslabení jsme to vyblokovali. Neměli v našem oslabení nějakou větší šanci a zachytal gólman," pochvaloval si.
Angažmá ve Finsku už bere jako minulost, nicméně ocenil především získanou zkušenost. V případě angažmá Třince neměl o čem přemýšlet. Sám potvrdil, že šlo o oboustranný zájem, přestože při návratu do Česka se jako mateřský klub nabízela spíše Sparta.
"Třinec měl velký zájem, Sparta ho nakonec neměla, takže rozhodlo, že jsem chtěl být tam, kde mě chtějí. Z Třince jsem to cítil a jsem šťastný, že jsem tady," řekl o svém rozhodnutí. Nyní oslaví vánoční svátky s rodinou doma. Mezi svátky by se pak rád už v Třinci zabydlel.