"Byly to úžasné tři roky. Během prvních dvou let jsem odmítl třeba tři nabídky z extraligy, protože mě ta práce bavila a naplňovala. Postupem času jsem však dospěl k závěru, že nastal čas na změnu v kariéře a na nové výzvy. Samozřejmě i u reprezentace do dvaceti let by stále bylo o co hrát, protože na tu nejvyšší příčku se nám dosáhnout nepodařilo a příští rok by tam ta šance byla," usmívá se v rozhovoru Augusta, že nedostatek ambicí problémem rozhodně nebyl. "Přesto jsem se rozhodl takto. Domnívám se, že tři roky na jedné pozici jsou pro profesionálního trenéra dostatečná doba k tomu, aby začal hledat nové podněty, obrazně řečeno se opět postavil na špičky a posunul se dál. Aktuálně se těším především na každodenní práci, která je u národního mužstva přece jen specifická," říká.
"Vždy jsem byl spíše optimista. Jsem si vědom toho, že existuje mnoho lidí a hlasů, které dokážou každý neúspěch využít ve svůj prospěch a pro vlastní zviditelnění. Je to dáno i tím, že český divák i média často raději slyší o nezdarech než o úspěších," odhaluje své celkové vnímání mládežnického hokeje v Česku.
"Netvrdím, že je český hokej ve skvělém stavu, vždy je co zlepšovat. Nicméně bez ohledu na okolnosti stále vychováváme kvalitní hráče a charakterní lidi, kteří jsou při správném vedení a týmové hře schopni dosahovat velkých výsledků. To vnímám velmi pozitivně. I v minulosti jsme měli silné individuality, ale výsledky se nedostavovaly. Současný úspěch je zásluhou hráčů, kteří byli velmi dobře koučovatelní a hráli týmově," dodává.
V dnešní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:
Co by mělo být hlavním měřítkem úspěchu juniorské generace?
Jaký rituál má dodnes spojený se svým otcem Josefem?
Proč se vrací do extraligy?
Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.