Růžička prožil nelehký návrat do vyřazovacích bojů o titul. Na led šel poté, co se hostům podařilo otočit skóre z 2:3 na 4:3 zásluhou branek Patrika Miškáře a Dávida Mudráka během 10 sekund. Alex Tamáši pak navíc zvýšil brankou na 5:3 a zdálo se, že konec sezony Středočechů je neodvratitelný.
Jenže už po chvilce bylo zase všechno jinak. "Bylo vidět, že i mě hala vtáhla. Chtěl jsem, abychom my byli na vítězné straně. Jsem za to nesmírně šťastný, že jsem u toho mohl být a klukům nejen ze střídačky povzbuzováním, ale pak i výkonem na ledě pomoct," uvedl Růžička.
Když kouč Richard Král vyzval ostříleného Furcha ke střídání, opouštěl led poněkud váhavě, jako kdyby musel překvapivé rozhodnutí nejprve vstřebat. "Nedivím se mu, nečekal to asi nikdo. Ríša (Král) se na mě otočil a říká: 'Růža, běž do brány!' Já jsem tomu taky nejdřív nemohl věřit, ale když mi to zopakoval, vzal jsem si masku a šel," přiblížil gólman.
Jít do rozehraného zápasu pro něj nebylo snadné, navíc brzy inkasoval a za stavu 3:5 necelých sedm minut před vypršením základní hrací doby už vše vypadalo na brzkou dovolenou pro Středočechy. "Byl to tak rychlý souběh věcí, že jsem de facto ani nestihl být nervózní. Cítil jsem ale z kluků extrémní touhu a chtěl jsem k tomu přispět. Ukázali jsme sami sobě, lidem i druhé straně, že se jen tak nevzdáme. Sedmý zápas jsme si vůlí a srdcem zasloužili. Teď tam jedeme urvat vítězství a postoupit," prohlásil Růžička odhodlaně.
Souhrou náhod se ocitl uprostřed podobné přestřelky, v jaké účinkoval ve svém dosud posledním vystoupení – v závěrečném 52. kole základní části při duelu s Kladnem, v němž Mladoboleslavští vedli po první třetině stejně jako dnes 3:0, po druhé pak 5:1, přesto nakonec prohráli 5:8.
"To je prostě hokej. Je to samozřejmě škoda, že jsme si to nechali vzít, ale kdybyste se nás zeptali před zápasem, jestli chceme vést 3:0, nebo 0:3 prohrávat, stoprocentně vám řekneme, že chceme vést," konstatoval Růžička.
I dnešní zápas mohl mít pro domácí smutný konec, kdyby v 68. minutě proměnil svůj samostatný únik americký útočník Hradce Ryan Dmowski. Růžička však nelehkou situaci ustál, soupeře vychytal a hrálo se dál. "Asi klíčový zákrok. V prodloužení už je ovšem každý zákrok na obou stranách důležitý, protože už není možnost reparátu. Zaplaťpánbůh, že jsme pak dali vítěznou branku my a vyhráli," pochvaloval si.
Sám se nechal strhnout a hecoval diváky, aby pořádně fandili. "Moc to nedělám, ale byl jsem v přítomném okamžiku a cítil jsem, že se to přetáčí na naši stranu. Chtěl jsem, abychom lidi trochu zvedli, aby nás popohnali trochu dál. Cítil jsem, že nám chybí kousíček. Díky nim jsme to dokázali," řekl.
Výhru v hodně emotivním duelu nakonec zařídil vítězným gólem v 74. minutě Aleksi Rekonen. "Vedli jsme 3:0 po první třetině a myslím, že zaslouženě. Šli jsme gólovým situacím naproti. Ale pak jsem se zbytečně báli o výsledek. Hradec se dostal zpátky na koně, druhá třetina byla v jeho režii. Ve třetí nám to bohužel otočil a pak už přišel pokyn, šel jsem do brány… Je obdivuhodné, co jsme tady viděli, co jsme všichni do jednoho dokázali. Opravdu hodně emotivní večer. Asi nejkrásnější konec a nejkrásnější moment dosavadní kariéry," vyznal se Růžička.