Když i dva dotyky stačí
Japonci po úvodním vítězství nad Německem selhali v duelu s Kostarikou. Středoameričanům na výhru jedna nula stačila jediná střela na branku.
Při pohledu na průběh zápasu je patrné, že v prvním poločase se míč pohyboval na kopačkách obou týmů. Ve druhé půli už ale absolutně vládli Japonci. Nicméně paradoxně právě při jejich tlaku udeřila Kostarika. Ta vyhrála zápas, ve kterém měla jen dva dotyky s míčem v pokutovém území soupeře – zvítězit s tak pasivní bilancí se nepovedlo nikomu od roku 1966, kdy se statistika eviduje.
Opaření Rudí ďáblové
Když se Kevin De Bruyne nechal slyšet, že Belgie podle něj nemůže myslet na titul mistrů světa, protože už má příliš starý kádr, znělo to překvapivě. Po prohře 0:2 s Marokem už se ale asi jeho slovům nikdo nediví.
Z grafu očekávaných gólů lze vyčíst, že Belgičané zápasu dominovali až do chvíle, kdy po standardce inkasovali. Od té doby už byli jako opaření, žádnou další šanci si nevypracovali a naopak dovolili Maroku ještě jeden gól.
Kevin de Bruyne působil úplně jiným dojmem, než ho znají fanoušci Manchesteru City. Mapu všech jeho přihrávek doplňuje fakt, že při distribuci míče měl úspěšnost jen 75 %. Z pěti centrů mu vyšel pouze jeden, zatímco 27x přišel o míč.
Na minulém šampionátu v Rusku měli Belgičani po dvou zápasech na kontě osm gólů, letos zatím pouhopouhý jeden. Proti Maroku přitom pálili docela aktivně, jenže trefit prostor tří tyčí pro ně byl především u střel zblízka neřešitelný rébus.
Další překvapení?
Fanoušci tušili, že i v zápase Chorvatů proti Kanadě by mohlo dojít k jistému překvapení a branka Kanady hned ve druhé minutě tomu napovídala. Byl to nejrychlejší gól na mistrovství světa od roku 2014. Jenže Chorvati čtyřmi góly otočili a poslali Kanaďany předčasně domů.
Pozoruhodné jsou statistiky Matea Kovačiče. Ten se sice nezapsal mezi střelce ani asistenty zápasu, ale dařilo se mu náramně. Pět úspěšných skluzů, čtyři klíčové přihrávky a úspěšnost pasů na 93 procentech. Stejnou kombinaci těchto tří důležitých parametrů měl na mistrovství světa naposledy Lothar Matthäus v roce 1990 proti Jugoslávii.
Spokojeně může pozápasová data číst Ivan Perišić. Ten si připsal dvě asistence a při bližším pohledu na to, kudy vedli Chorvati většinu svých útoků, je zřejmé, že právě Perisičova levá strana byla v největší pohotovosti. Tam leží klíč k úspěchu Vatreni v turnaji. Sám Perišič už na mistrovstvích světa a Eurech vstřelil devět gólů a na dalších šest přihrál.
A podrobněji můžeme prozkoumat i zápas v podání Andreje Kramariče. Ten vstřelil dva góly z bezprostřední blízkosti, ale v žádném případě se jeho vliv na utkání nedá omezit jen na kanadské vápno. Naopak, správné tvrzení zní, že se mu dvěma góly zúročil poctivý výkon v celém zápase.
Naději vystřelil Füllkrug
Němci udrželi své naděje na postup, když zvládli pár minut před koncem v duelu se Španělskem vyrovnat na jedna jedna. Remízový gól dal útočník Werderu Füllkrug.
Pokud si pamatujete na vývoj očekávaných gólů z utkání Belgie, která po první inkasované trefě zcela odpadla, tady můžete vidět naprostý opak. Obdržený gól Němce probudil a nakonec ještě mohli zápas vyhrát.
Niklas Füllkrug se stal prvním hráčem z lavičky, který dal za Německo na mistrovství světa gól, od finále v roce 2014, kdy skóroval Mario Götze. Právě tenhle tah, sázka na ofenzivu a na hráče, který v devětadvaceti letech debutoval za reprezentaci teprve před jedenácti dny, Německu ještě udržela naděje na postup.
