"Začínal jsem s jedním psem, to pro začátek stačí a i tak se dá závodit. Pak jsem si ale pořídil druhého, pak jsme začali jezdit delší závody třeba na deset dní, psi přibývali. No a pak mě začala lákat spřežení, táhlo mě to k tomu. Takže dnes mám psů 27," usmívá se Kolátor, který patří mezi nejlepší české závodníky, i když v civilním životě se živí jako řidič nákladního auta. "Trénovat psy je potřeba tak pětkrát týdně, ale s prací se to skloubit dá. Peníze na tenhle koníček ale samozřejmě padnou všechny."
"Vpředu ve spřežení jsou dva lídři, ti musejí poslouchat na povely. My za nic netaháme, nemáme žádné otěže, musí prostě reagovat na moje slova. Je dobrý když to funguje, ale pořád jsou to zvířata, občas se to nepovede, takže člověk pořád musí být ve střehu. Ti lídři jsou většinou ti nejchytřejší psi, učíme je nejdřív běhat v týmu, a když v nich vidíme inteligenci, tak je zkoušíme vpředu. Někdy se to povede, někdy ne. No a nejblíž saním zase běhají ti nejsilnější, ti musí nejvíc táhnout," vysvětluje taktiku řazení spřežení Kolátor.
A co se děje, když závodník ze saní během tréninku nebo závodu spadne? "Tak jedu po břiše. Zastavit nechtějí. Záleží samozřejmě, jaké máte lídry, někteří třeba na výrazné zakřičení na chvíli zastaví, ale pak jsou psi, kteří prostě běží. Pak pod sebe musíte nacpat kotvu, kterou máme pořád u sebe a přibrzdit si její pomocí. Někteří lidé ale umí na povel zastavit třeba i deset psů, nicméně já to tak nemám, to je pro mě skoro magie," říká zvesela špičkový český musher.
V pondělní epizodě Livesport Daily jsme také řešili:
Jsou závody fyzicky náročné pro jezdce na saních?
Jak se vychovává závodní pes?
Jaké předpoklady musí mít musher?
Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.