Livesport Daily #753: Bolest je výzva. Olympiádu jsem odjela i bez citu v noze, říká Sáblíková

V dětství klouzala v tlustých ponožkách po prkně v panelákové chodbě a ze zamrzlého rybníku odhrabávala sníh, aby mohla trénovat. I tak může začínat příběh trojnásobné olympijské vítězky a legendy svého sportu. Martině Sáblíkové (38) se podařilo absolutní dřinou, pokorou a schopností snášet fyzickou bolest způsobem, nad kterým často kroutili hlavou i sportovní lékaři, psát historii. Před pár týdny za ohlušujících ovací vestoje naposledy projela cílem a uzavřela kariéru. Dnes je hostem podcastu Livesport Daily.

Jak vzpomíná na úplné začátky? "Pro mě to bylo dobrodružství se vším všudy. Nic takového jsem předtím nezažila. Především jsem jako dítě měla kolem sebe spoustu dalších dětí, které rychlobruslení také dělaly. V té partě to člověk vnímá úplně jinak. Měli jsme z toho zábavu," vypráví.

"Samozřejmě to bylo i těžké, když bylo třeba -20 nebo -25 stupňů. Vybíhali jsme z dřevěné buňky, která stála ve Svratce u přírodního oválu a ve které byly přímotopy. Odjeli jsme to, co jsme měli, 12 nebo 15 kol, a zase jsme se šli na chvilku ohřát do dřevěné buňky," popisuje Sáblíková své první zkušenosti s novým sportem a podmínky, v jakých fungovala.

Prozradila i své závodní problémy. "Jelikož jezdíme doleva a jsme neustále ohnutí, skřípal mi obratel nerv a já vůbec necítila celou levou nohu," odhaluje zpětně jedno z nejtěžších zranění kariéry na ZOH 2018. "Mohla jsem buď jet ohnutá, anebo jsem se musela postavit. Bylo to hrozně těžké. Na pětikilometrové trati jsem v polovině závodu jsem nevěděla, kam levou nohu stavím a jestli mi neustřelí…" říká.

V dnešní epizodě podcastu Livesport Daily jsme také probírali:

Jaké nejhorší zranění se jí stalo?

Co vzkazuje na závěr kariéry fanouškům? 

Co říká na neustálé politické otevírání tématu rychlobruslařské dráhy?

Všechny díly Livesport Daily najdete také na oblíbených podcastových platformách – Spotify a Apple Podcasts.

Rychlobruslení