Igor nedal Khurshedu Kakhorovi žádnou šanci. Vrhl se na svého soupeře jako vichřice a hned v úvodu ho téměř srazil k zemi, přičemž ani komentátoři neskrývali údiv nad intenzitou zápasu. Poté jsme viděli mezi oběma bojovníky několik přestřelek, ale ve druhém kole Kakhorov nedokázal zabránit sérii levých háků soupeře, které ho zlomily.
Německý reprezentant se předklonil, čehož Brazilec využil k úderu do břicha a zatímco se tělo jeho soupeře pomalu sesouvalo k zemi, ještě ho zasáhl do ledvin. Oslavil tak zisk titulu. Ve svých 22 letech se stal nejmladším držitelem pásu v historii organizace a dal zapomenout na incident z prestižní UFC, po kterém mezi světovou smetánkou skončil.
Právě diskvalifikační prohra v elitní světové lize mu na několik měsíců zavřela dveře do světa MMA, když se v měření sil s Andrém Limou snažil svého kousnout soupeře. Následoval devítiměsíční distanc a přesun do Oktagonu. I o tom Igor Severino promluvil v exkluzivním rozhovoru, který pro slovenskou redakci Livesport Zpráv poskytl splečně se svým bratrem. Matheus na zmíněném turnaji v Hamburku porazil na body Shawna Marcose Da Silvu v rámci prelims karty a odstartoval úspěšný rodinný večer.
Po zisku titulu jste prohlásil, že se chcete do roka stát jedničkou P4P žebříčku Oktagonu. Máte už v hlavě jméno svého příštího soupeře?
Igor: "Ano. Chci se utkat s šampionem muší váhy (Zhalgasem Zhumagulovem, pozn. red.) V současné době je na druhém místě v rankingu P4P a pokud ho porazím, přiblížím se pozici jedničky."
Do jaké míry vám před velkým triumfem pomohlo sledovat, jak váš bratr vyhrál stejný turnaj? Můžete i této skutečnosti vděčit za svůj skvělý výkon?
Igor: "Měl jsem velkou radost, že vyhrál, ale věřím, že kdybychom bojovali v jiné dny, oba bychom si vedli stejně nebo dokonce lépe."
Matheusi, váš bratr je králem bantamové váhy. Ještě jsme tu neměli příběh se dvěma sourozenci, šampiony Oktagonu. Považujete zisk titulu za svůj hlavní cíl?
Matheus: "Mým jasným cílem je stát se šampionem Oktagonu a zapsat se spolu s bratrem do historie. Věřím, že do konce roku 2026 se to stane skutečností."
Jste o šest let starší než váš bratr. Považuje vás za svého mentora? Jaký je váš vztah?
Matheus: "Ano, mám pocit, že mě vnímá jako svého mentora. Mám o něco více zkušeností, takže mi pozorně naslouchá a snaží se naučit co nejvíce."
Co se vám honilo hlavou, když jste sledoval bratrovo vystoupení v hlavním taháku?
Matheus: "I když jsem celou dobu po jeho boku, žasnu nad jeho silou, je velmi výbušný a silný. Vzít mu titul bude pro kohokoliv velmi těžké."
Jak to vypadá v rodině dvou profesionálních bojovníků MMA? Probíráte přípravu, zápasy a myšlenky i doma?
Igor: "O zápasech se samozřejmě bavíme hodně, protože tento sport milujeme. Když máme naplánované zápasy, sledujeme společně naše soupeře a hodně diskutujeme o strategiích. Já pomáhám jemu a on pomáhá mně."
Matheus: "Naši rodiče jsou vždycky nervózní. Máme skvělý rodinný vztah, vždycky všechno probereme. On mi pomáhá s taktickými postupy a já pomáhám jemu, hodně spolu studujeme naše soupeře a jsme vždy bok po boku."
Brazílie dala světu několik výjimečných bojovníků MMA. Kdo byl nebo je vaším největším idolem?
Igor: "Brazílie má spoustu velkých jmen a já si jich všech velmi vážím, ale co se týče vzorů, ty se mnou trénují a já k nim opravdu vzhlížím. Zmíním svého bratra, Joandersona "Tubarãa", Marcileyho Durina a Melka Costu."
Matheus: "Dnes nemám žádný konkrétní vzor, ale v minulosti mě inspiroval José Aldo."
Igore, co pro vás jako nejmladšího bojovníka znamená zisk titulu v Oktagonu?
Igor: "Byl jsem velmi šťastný. Dosáhl jsem něčeho, co se v mém věku ještě nikomu nepodařilo, takže se mé jméno zapíše do historie. Byl jsem na to velmi hrdý."
V minulosti jste měl v UFC incident, o kterém se dost psalo. Jak vnímáte skutečnost, že Oktagon byl jedinou organizací, která vám dala šanci?
Igor: "Jsem Oktagonu za tuto příležitost velmi vděčný, říkám to v každém rozhovoru. Proto mám motivaci stát se jedničkou a být jedním z nejlepších bojovníků v historii této organizace. Chci přinášet skvělé knockouty a vzrušující zápasy, aby fanoušci po mých zápasech odcházeli domů spokojení a říkali si: Ta vstupenka stála za to, protože jsem viděl skutečný boj."