Stará škola nepolevuje
MMA patří mezi nejnáročnější sporty. Tvrdý trénink, přísná dieta, dodržování pravidel a správné psychické nastavení – to vše musí bojovník dodržovat. Kromě ztráty motivace nebo zranění je jeho největším nepřítelem také věk. Proto je až neuvěřitelné, jaké výkony podávali v Edenu tři "skoro čtyřicátníci" Karlos Vémola, Attila Végh a Ivan Buchinger.
V případě Terminátora a Pumukliho se pozornost upřela spíš na to, že šlo o jejich třetí a rozhodující zápas, navíc o netradiční pás Infinity. Organizace si dala záležet na audiovizuální stránce, to je pravda. Koneckonců vidět efektní ohňostroj, terminátorský nástup Vémoly nebo slyšet zaplněný stadion skandovat jména obou soupeřů byl velký zážitek.
Vémolův nástup do klece
Nejvíc ale zapůsobilo, jak svědomitě se oba připravovali na své zřejmě poslední vystoupení v kleci. Duel trval plných pět kol, tedy 25 minut, což je jednoznačně nejvíc z celé trilogie – první zápas skončil už po 127 sekundách, druhý v čase 5:45 hodin. Asi nikdo z přítomných nečekal, že o vítězi bude rozhodnuto v půl druhé ráno, ale opak byl pravdou.
Zejména Vémola prokázal neuvěřitelnou buldočí povahu, když dokázal ustát množství mimořádně tvrdých úderů od Attily. Podobný výkon předvedl i proti Willu Fleurymu, tehdy to na vítězství nestačilo, tentokrát v Edenu ano.
Slovenský démon Ivan
Samostatnou kapitolou je Ivan Buchinger. Když jsem před čtyřmi lety stál v zákulisí Zimního stadionu Ondreje Nepely v Bratislavě před dnes již legendárním zápasem Buchinger vs. Barborik, Karlos mi v rozhovoru řekl: "Ivan je na Slovensku nedoceněný, stejně jako je David Dvořák v Česku. Je to nejlepší slovenský zápasník, o tom není pochyb."
Tato slova mi utkvěla v paměti a musím přiznat, že se potvrdila, i když o Bukiho kvalitách už ví celé Česko i Slovensko. Ve druhém kole v Edenu donutil vzdát Vladimíra Lengála a vypadá to, že ho uvidíme v akci i na říjnovém turnaji v Bratislavě. Doma je přece doma.
První dvojnásobný šampion Oktagonu držel pásy i v organizacích Cage Warriors, M-1 Global a XFN, navíc je pětinásobným mistrem světa WKF v karate. Na kontě má neuvěřitelných 55 profesionálních zápasů a fantastickou bilanci 45 výher a 10 porážek. Kromě toho má za sebou sparingy se světoznámým Conorem McGregorem. Slováci mají být na co hrdí.
Ženský bantam nabíra na síle
Oktagon 72 měl navzdory několika vynuceným změnám jednu z nejlepších zápasových karet v historii organizace. K dokonalosti chyběl jen titulový zápas neporažené Lucie Szabové, který jsme měli vidět už dávno, ale promotéři se nakonec rozhodli postavit ji proti šampionce Bolanderové 9. srpna na pražské Štvanici. Navíc v hlavním taháku, což rozhodně vítám, protože takový zápas si zaslouží být tím posledním na řadě.
V bantamové váze najdeme i Češku Lucii Pudilovou, která však bude kvůli zranění několik měsíců mimo hru. A po sobotě je jasné, že jsme byli svědky zrodu nové hvězdy, tentokrát z Německa.
Alina Dalaslan je promotérem Ondřejem Novotným nazývána "princeznou Oktagonu", ale tato princezna umí rozdávat pěkně tvrdé rány. Ačkoli je teprve na začátku kariéry, na kontě má dvě ukončení ve dvou zápasech a pokud bude takto pokračovat, v divizi může pořádně zamíchat kartami. To je pro organizaci dobrá zpráva, protože mnoho podniků po celém světě se potýká s nedostatkem kvalitních bojovnic.
Odevzdaný ex-šampion
Patrik Kincl byl ještě nedávno největší hvězdou žlutočerné vlajky. Vládl celkovému žebříčku napříč všemi divizemi, konečně porazil Vémolu a zdálo se, že mu svět Oktagonu leží u nohou. V říjnu 2024 však přišel o titul ve střední váze s Kerimem Engizekem a měly přijít horší časy, způsobené i zdravotními problémy.
Inspektor se vrátil do klece právě v Edenu a zdálo se, že bude mít o motivaci postaráno, vždyť proti němu stál rival Makhmud Muradov, s nímž se měl utkat už před šesti lety, ale měření sil se nakonec nekonalo. Navíc byl v sázce prozatímní titul ve střední váze.
Kincl však působil nesmírně rezignovaným dojmem, dokonce ani neposlouchal rady svého trenérského štábu, což po zápase náležitě okomentoval: "Jsem na dně. Ten sklep má sklep a tam momentálně ležím. Připadám si teď jako nejzbytečnější člověk na planetě. Za chvíli se budu muset podívat svému týmu do očí. Děkuju."
Fanoušci se nyní ptají, jaká budoucnost čeká pětatřicetiletou legendu. Oktagon se posouvá mílovými kroky a do organizace pravidelně přicházejí noví a kvalitní bojovníci. Člověk navíc nemládne a je ovlivněn dalšími faktory, o čemž by mohl vyprávět David Kozma, který naposledy vyhrál zápas v květnu 2023. Odepisovat někoho, jako je Patrik Kincl, by však byla velká chyba...
Kritika za pozdní konec
Turnaj se nevyhnul kritice za přílišnou délku. Na kartě jsme viděli 10 zápasů, ale je třeba říct, že druhá část, jejíž součástí byla takzvaná Halftime show s pěveckými vystoupeními, se vlekla. Určitě chápu pořadatele, že nechtějí tak velkou akci na tak výjimečném místě ukončit za tři nebo čtyři hodiny, ale evropské publikum není zvyklé na "americký" model koncertů před nebo během sportovních akcí. Viděli jsme to před finále Ligy mistrů, kdy vystoupení Linkin Park nebylo přijato s velkým nadšením.
Další věc, kterou je třeba zmínit, jsou příliš dlouhé nástupy zápasníků, kteří museli obcházet stadion. Když k tomu připočtete běžné reklamní vstupy nebo promo videa k jiným turnajům, poslední zápasy vycházely zhruba jeden na hodinu. Aktéři main eventu tak bojovali o věčnou slávu hodinu po půlnoci, což je vzhledem k začátku turnaje v 18:00 dost pozdě.
Celkově se však turnaj velmi vydařil a ukázal, že Oktagon MMA je v současnosti světovou špičkou. Druhá polovina roku tak slibuje další napínavé akce a souboje.