Nej české úspěchy 2022: Návrat hokejových medailových časů i další mandát královen

Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Nej české úspěchy 2022: Návrat hokejových medailových časů i další mandát královen
Nej české úspěchy 2022: Návrat hokejových medailových časů i další mandát královen
Nej české úspěchy 2022: Návrat hokejových medailových časů i další mandát královenProfimedia
Na nejsledovanější akci roku v Kataru sice čeští fotbalisté chyběli, jinak ale jejich krajané sbírali během uplynulých 12 měsíců na světových kolbištích cenné úspěchy. Dařilo se především hokejistům, kteří ukončili nejdelší čekání na medaili v historii samostatného Česka a na šampionátu ve Finsku brali bronz. Svou dominanci na zasněžených svazích potvrdila Ester Ledecká a na olympiádě v Pekingu sahala po cenném kovu opět ve dvou rozdílných disciplínách.

Že obhájila zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, i když to byl pod pěti kruhy její pouze třetí závod na prkně v sezoně a sužovaly jí nepříjemné bolesti zad, to od ní kdekdo čekal. Ovšem na pozoru se před ní měly po jejím senzačním triumfu v superobřím slalomu na předchozích hrách v Pchjongčchangu i nejlepší sjezdařky planety. 

A Ledecká je znovu málem doběhla: při obhajobě v super-G dojela pátá pouhých 13 setin za medailí, v kombinaci skončila dokonce čtvrtá. V Pekingu získala pro českou výpravu jediné zlato. Týden po hrách svou formu na lyžích dokázala znovu, když ve víkendových dvou sjezdech ve švýcarské Crans Montaně nejdřív v sobotu zvítězila a o den později byla druhá. Jako velká favoritka si pak před Vánocemi došla pro ocenění v tradiční anketě Sportovec roku. A navázala tak na (rovněž olympijský) rok 2018.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková v Pekingu vybojovala medaili dokonce už na čtvrtých zimních hrách (celkově svou sedmou), což se před ní žádnému českému sportovci v individuálních soutěžích nepovedlo. Ve 34 letech si vyjela bronz v závodě na 5000 metrů, v němž vítězná Schoutenová překonala olympijský rekord. A rozjasnila sezonu, kterou jí mařila zranění. To nejvážnější, při němž si nožem od brusle při pádu pořezala stehno, přitom přišlo jen několik týdnů před olympiádou a znemožnilo jí pořádnou přípravu.

I Barbora Špotáková ukázala, že pořád umí. Po dvou mateřských pauzách a v 41 letech brala na mistrovství Evropy v Mnichově bronz. Jak je její tradicí, zajistila si jej svým posledním hodem. Chvíli dokonce figurovala na stříbrné pozici, než ji odsunula o příčku níž teprve 18letá Srbka Vilagošová. Špotáková tím vystřídala svůj životní vzor Danu Zátopkovou v roli nejstarší oštěpařské medailistky v historii ME. Svůj jedenáctý cenný kov v kariéře dobyla symbolicky v Mnichově, kde její kariéra na velkých akcích o 20 let dřív začala. Načež v září oznámila konec závodní dráhy.

Kruh opsala i hokejová reprezentace. Světový šampionát se po 10 letech vrátil do Finska a český tým se na něm opět zúčastnil předávání medailí. Mezitím přitom sbíral jeden neúspěch za druhým. Platilo to i o pár měsíců dřív, kdy dokonce padl na historické dno na olympiádě v Pekingu. Po porážce v předkole od Švýcarů vůbec poprvé nepostoupil do play off velkého turnaje, krach stál místo na trenérském postu Filipa Pešána.

Jeho nástupce Kari Jalonen zvládl na turnaji ve své vlasti rychlou nápravu. Tým táhli kapitán Červenka (jako čtvrtý Čech vyhrál bodování šampionátu) a střelec Pastrňák (díky hattricku v duelu o bronz proti Američanům ovládl pořadí kanonýrů) a byl z toho vytoužený konec půstu. Třetí skončily na svém šampionátu i ženy, pro něž to byla na závěrečném turnaji vůbec první účast v medailových kláních. Díky juniorům, kteří ve svém boji o třetí místo podlehli Švédům, se tak český hokej premiérově v dějinách radoval v jednom roce z postupu tří elitních kategorií mezi nejlepší čtyřku. Vydařený rok hokejistů podtrhl ziskem Stanley Cupu gólman Colorada Pavel Francouz.

Z podobných kolektivních úspěchů se těšil florbal: muži i juniorky se dokonce probili až do finále. Mužům se to povedlo po 18 letech, ale znovu nestačili na Švédy, juniorky při své premiérové zkušenosti sahaly po zlatu, jenže v prodloužení jim k vítězné trefě do švédské sítě chyběly milimetry a v následných nájezdech byly úspěšnější favorizované Seveřanky.

Tituly světových šampionů tak sbírali Češi v individuálních disciplínách. Kajakář Vít Přindiš se ve slalomu na divoké vodě konečně dočkal a po třech evropských prvenstvích vystoupil v Augsburgu jako čtvrtý závodník ze země v srdci Evropy v historii této disciplíny na absolutní vrchol. Jeho kolega v kajaku na hladké vodě Josef Dostál uspěl v Halifaxu na trati 500 metrů. A Tereza Voborníková ukázala, že biatlon se o budoucnost bát nemusí – mezi juniorkami se stala se dokonce dvojnásobnou mistryní světa.

Jiří Procházka pak zapsal na seznam zlatých sportů i MMA, když získal pás šampiona v polotěžké váze organizace UFC. První český světový král v krátkých dějinách vzkvétajícího odvětví jej dokonce dostal do tradiční ankety Sportovec roku, když se vklínil do první desítky. V prosinci měl prvenství obhajovat v Las Vegas, jenže plány mu zhatilo zranění ramene a protože diagnóza zněla až na rok bez sportu, Procházka se dobrovolně titulu vzdal.

Fanouškům po celý rok dělaly radost tenisové deblistky Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková, které vyhrály prakticky vše, co se dalo. Posbíraly tři tituly na grandslamech, včetně US Open, jež jim dosud jako jediné chybělo, k tomu dokráčely do finále Turnaje mistryň. A nic nenasvědčuje tomu, že by ve své krasojízdě měly přestat, hned na začátku nového roku budou obhajovat turnajový primát na Australian Open.