Nosková letos střídala špatná období s těmi naopak povedenými. Po mizerném australském létu přišla parádní jízda v rámci únorové tour na Blízkém východě. Pak sice dlouho nevyhrála dva zápasy po sobě, nicméně na trávě se zase zvedla a hrála mimo jiné osmifinále Wimbledonu.
Po prohraném finále s krajankou Marií Bouzkovou na Livesport Prague Open zaznamenala další krátkou krizi, ovšem nedávno v Pekingu hrála své největší finále v kariéře a poté debutovala v TOP 20 žebříčku a také na postu české jedničky.
Na českém trůnu nakonec přezimuje. A musíme říct, že zaslouženě. Ačkoli měla v letošní sezoně výkonnostní i výsledkové výkyvy a nezískala na rozdíl od Markéty Vondroušové a Bouzkové titul, netrpěla jako většina krajanek na zranění a dokázala zaznamenat dvě finálové účasti.
Právě díky výborné kondici mohla startovat prakticky na všech turnajích, které si naplánovala. Musíme doufat, že se jí zdravotní problémy budou vyhýbat i v budoucnu, protože patří k největším českým nadějím na hlavním ženském okruhu napříč všemi věkovými kategoriemi.
Na trůnu by se mohla dlouho udržet
Nosková se samozřejmě na post české jedničky vyšplhala hlavně vlastní zásluhou. K tomu, že se na něm udrží minimálně do začátku nadcházející sezony, jí pomohlo i vystoupení na probíhajícím turnaji v Tokiu.
Oficiálně má Nosková v tuto chvíli na kontě 2 376 bodů. Muchová tak v Tokiu potřebovala triumfovat (dostala by se na 2 388 bodů) a zároveň by Nosková musela vypadnout hned po prvním zápase. Vsetínské rodačce tak stačila k uhájení českého trůnu jen jedna výhra.
Je dost pravděpodobné, že se bude Nosková na postu české jedničky vyhřívat několik měsíců. Letošní australské léto se jí totiž vůbec nepovedlo a první výraznější obhajoba přijde až na začátku února. Navíc bude hrát v sobotu semifinále v Tokiu a může svůj aktuálně zhruba 500bodový náskok na Muchovou v živém žebříčku ještě navýšit.