O významu paralympiády
"Pro handicapovaného sportovce jsou paralympijské hry ještě důležitější než olympiáda pro zdravého sportovce. Je to pro ně totiž opravdu jen jednou za čtyři roky možnost, jak se představit širší společnosti a třeba se ukázat lidem například i z práce, protože mají často běžná zaměstnání. Medializace běžných sportovců je samozřejmě pořád větší, což je asi fér a já to beru jako fakt. Pro paralympioniky je to zkrátka daleko důležitější, proto jsem se na to vždycky extrémně připravoval."
O zlomu ve vnímání paralympijských her
"Klíčové podle mě byly hry v Sydney a v Londýně. V tom roce 2000 jsem vyhrál svoji první zlatou medaili, moje manželka se mnou tehdy nejela, byla v Česku a říkala mi, jak je neuvěřitelné, že jsem byl na všech titulních stránkách velkých deníků. Do té doby se paralympionik nedostal ani na zadní stranu novin. Celosvětový průlom ale pak přišel v Londýně 2012, tím jak to Britové pojali, tak od té doby se ta pozornost drží, celostátní vysílatelé se tomu věnují mnohem víc a jsou vidět především ty příběhy parasportovců."
Podcast s Jiřím Ježkem
O postavení profesionálního parasportovce
"Před paralympiádou v Aténách jsme byli s Oscarem Pistoriusem prvními profesionály na světě. Podmínky jsme si zajišťovali sami prostřednictvím soukromých investorů, sponzorů a firem. Tím pádem jsem mohl odejít z práce, protože jsem předtím 10 let paralelně se sportem ještě pracoval, dělal jsem ve zdravotnické firmě, kde jsem paradoxně vyráběl právě protézy. Byla to velká změna, protože jsem se stal prvním profesionálním cyklistou, obhájil jsem v roce 2004 zlato ze Sydney a v roce 2005 už byla celá úzká špička taky profíci, protože si řekli, že to je asi jediná možná cesta k tomu, jak uspět a konkurovat. Ve chvíli, kdy jsem se stal profesionálem, tak se to v tom českém paralympijském prostředí proměnilo v zášť a skoro až nenávist."
O povolení paralympijského startu Rusů a Bělorusů
"Je to pro mě záhada, protože když se řešily dopingové skandály kolem let 2016 a 2017 a zákazy pro ruské sportovce, tak Mezinárodní paralympijský výbor byl mnohem nekompromisnější než olympijské hnutí. Ta válka ale lidi otupí, trvá dlouho a buďme upřímní, ten konflikt v tuhle chvíli reálně zajímá čtvrtinu zemí na světě, lidem na druhém konci světa je to úplně ukradené. Rusové navíc používají i na tom sportovním poli nekalé diplomatické zbraně, které využili k přesvědčení dalších států."
O bojkotu zahajovacího ceremoniálu
"Já bych ho rozhodně taky bojkotoval. My konkrétně jako Češi jsme na tuhle ruskou agresi historicky citliví a máme tady ten krásný příklad Věry Čáslavské. Tu by měl mít každý český sportovec jako nějaký morální vzor. Jsem rád, že se paralympionici jednohlasně shodli na tom, že na to zahájení nepůjdou. Během aktivní kariéry jsem byl většinou v pozici sportovního lídra, takže já bych dělal všechno pro to, aby Rusové minimálně do cyklistického závodu nenastoupili. Myslím si, že něco podobného nás brzy čeká i v tom olympijském hnutí."