V Carezze Minárik spadl a vlétl do dráhy soupeři, který mu snowboardem nešťastně přejel ruku. "Měl jsme ji rozříznutou. Ze začátku to vypadalo docela špatně, nakonec se to vyvrbilo, že to tak špatně nevypadalo," vzpomínal. Když trojnásobný medailista z juniorských šampionátů zjistil, že jeho olympijská premiéra ještě nemusí být ztracená, zabojoval a dal se dohromady.
"Vlastně za tohle může moje fyzioterapeutka plus paní, která mi dala celou tu ruku dohromady a vytvořila mi ortézu, ve které jsem byl schopný zajet závod. Asi i to mě limitovalo, že jsem přes měsíc nestál na startu. Poslední start, kdy jsem závodil, tak byl ten závod, kdy jsem spadl. Bohužel i to se stává, ale jsem strašně šťastný, že jsem se mohl tady postavit na start a tu zkušenost zažít," svěřil se.
Ze svého kvalifikačního výkonu měl smíšené pocity. Jelo se mu dobře, ale časy měl příliš pomalé. Po kvalifikaci si uvědomoval, že měl možná více riskovat. "Tohle byl asi jediný problém, který jsem viděl, že v prudších částech jsem nejel tolik na ty brány. Bohužel se to nepovedlo," litoval.
První účast na olympijských hrách ale bere jako výbornou zkušenost. "Přijela sem i celá moje rodina s přáteli, takže jim za to moc děkuju, strašně to pro mě znamená. A doufám, že za ty čtyři roky to bude lepší, budu v lepší formě a že se to podaří," uvedl Minárik.
Není ale jisté, zda za čtyři roky ve Francii bude alpský snowboarding v olympijském programu. O jeho budoucnosti bude Mezinárodní olympijský výbor jednat a Minárik, který je teprve na začátku seniorské kariéry, to pochopitelně sleduje.
"Bojujeme za to. Vidím, že dneska tady je strašně moc lidí, což jsem úplně překvapený. Každý jeden, kdo dneska startuje i nestartuje, tak bojuje za to, aby tahle disciplína zůstala na olympijských hrách. Je to potřeba, aby to zůstalo. Myslím si, že divácky atraktivní to je. A byla by škoda, aby tohle vymizelo z olympijských her," prohlásil.