"Dokážu vyběhat hodně míčů, dobře se hýbu, mám trpělivost. Ale taky dokážu míč zabít, zahrát zákeřně, dojít si pro volej... Překvapuju tím, že nehraju jenom zezadu, ale umím výměnu i zkrátit, jako to dělám na betonu." Těmito slovy charakterizoval Macháč svou hru před bitvou proti v té době světové třináctce Diegu Schwartzmanovi. A jasného favorita také dostal do velkých problémů, výborně rozehraný zápas však ze stavu 6:2 a 2:0 nakonec ztratil. To vše je však již dávná minulost.
Svěřenec bývalého daviscupového reprezentanta Daniela Vacka nastartoval cestu, jejíž výsledky možná překvapily i ty největší optimisty. V sezoně 2023 si připsal postupně skalpy Gasqueta, Drapera, Wawrinky a to byla teprve ochutnávka toho, co mělo přijít. V loňské sezoně už Macháčovi gratulovali k vítězství třeba Murray, Musetti, Bautista, Rubljov, Alcaraz, Paul, Dimitrov nebo v Ženevě i hvězdný Djokovič. A bylo to právě ve Švýcarsku, kde si český tenista zahrál o svůj první titul z okruhu ATP. Proti Ruudovi to ještě nevyšlo, v neděli v Acalupcu proti Fokinovi už ano. Výsledkem je posun na životní 20. místo.
Sestřih finálového zápasu
K fantastickým výsledkům v singlu přidala česká jednička i parádní výsledky ve čtyřhře, ať již po boku čínského parťáka Čang Č´čena, tak především s Kateřinou Siniakovou, s níž si ve smíšené čtyřhře na olympiádě v Paříži došli pro zlato. Novodobý český hrdina disponuje tím nejcennějším, co musí mít každý tenista, který myslí na absolutní špičku – sebevědomím. "Vím, že dokážu hrát vynikající tenis. Ale člověk to potřebuju ukázat na těch největších turnajích. Proti těm nejlepším začínám hrát lépe a lépe," říkal před časem Macháč.
A ani v nejmenším nepřeháněl. Z poctivého dříče, který doběhne každý balon a zadarmo vám dá tak maximálně tak na vědomí, že vás bude zápas zatraceně bolet, se stal postrach favoritů. Z borce, který byl původně ve stínu Jiřího Lehečky a do jisté míry i nastupujícího supertalentu Jakuba Menšíka, se najednou stala česká jednička.
I když slovo "najednou" není na místě. Vše, co do této doby dokázal, si musel vydřít. Berounský bojovník nedisponuje Federerovým talentem, soupeře ničí především výborným pohybem a pestrou, agresivní a především nepředvídatelnou hrou.
Rozhovor s Macháčem
Ano, může mu být vyčítáno, že sem tam neudrží nervy a "seřve" svého kouče. Jak ale sám prohlásil, i tento možná trošku netradiční způsob mu pomáhá k lepším výkonům. Takže – proč ne. Jediné, co Macháče trápí, jsou opakující se problémy s křečemi, které mu už několikrát neumožnily dohrát dobře rozehraný zápas.
Jedno je však jisté. Macháčovy možnosti stále nejsou vyčerpány a pokud českému tenistovi vydrží zdraví, možná nemusí být nereálné ani splnění dalšího snu. Elitní světová desítka je sice ještě daleko, v myšlenkách českého bojovníka však není nemožné nic.