Lehečka až do stavu 6:2, 1:1 na kurtu naprosto dominoval a Vacherot jen marně hledal cestu, kudy se dostat do zápasu, což sám v rozhovorech přiznal. Zlomovým momentem zřejmě byly brejkboly při tomto skóre. Český tenista měl postupně dvě šance, jenže jeho protivník pokaždé vytáhl povedené dělové podání a hrozby suverénně zlikvidoval.
Momentum zápasu se v tom okamžiku obrátilo o 180 stupňů. Lehečka si prohrál servis na 1:3 a ve zbytku utkání už tahal za kratší konec. Výkonnostní propad v jeho hře byl viditelný. I když měl poté ještě pár šancí na brejk, Vacherot je všechny bez větších problémů smazal.
Místo největšího triumfu tak přišla další nepříjemná porážka ve finále. "Je těžké najít nějaká slova, jsem extrémně zklamaný. Byl to dobrý týden. Ne perfektní, ale dobrý," přiznal Lehečka během slavnostního ceremoniálu.
Zklamání Lehečky je naprosto pochopitelné. Letos prohrál i třetí finále a zatímco na Masters v Miami čelil Jannikovi Sinnerovi a v Tokiu se proti němu postavil Carlos Alcaraz, tohle byla velká šance. Vacherota totiž před měsícem v Tokiu doslova smetl z kurtu.
I tak našel 24letý český tenista pozitiva. "Jsem vděčný svému týmu za důvěru a všechnu tu tvrdou práci, kterou odvádíme. Mám radost z toho, jakým směrem jdeme," uvedl Lehečka, který se po finálové účasti v Basileji vrátil na post české žebříčkové jedničky a vystoupal na 15. místo ve světovém pořadí.
Ve finálových zápasech často není schopný předvést svůj nejlepší tenis. Alespoň ne po celé utkání. Dokládá to i vysoce negativní bilance 2:7.
Triumf na hlavním okruhu slavil pouze na australské půdě předloni v Adelaide a loni v Brisbane. Navíc se jednalo o turnaje nejnižší kategorie ATP 250 a Lehečkovi tak stále chybí nějaká větší trofej.