Řezat, řezat, řezat! Už můžu, Roberte?
Nezapomenutelný zážitek v podobě zlata z hokejového mistrovství světa okořenili od mikrofonu komentátor Robert Záruba s bývalým hokejistou Jakubem Voráčkem. "Když kluci budou hrát, tak kdokoli proti nim bude na ledě, tak řezat, řezat, řezat! Jdeme fandit, jdeme na to!" nabádal hokejový expert, který se v průběhu zápasů českého týmu změnil ve fanouška.
"Už můžu? Už můžu?" křičel Voráček těsně před koncem čtvrtfinálové bitvy s USA. "Teď už můžeš, Jakube!" nechal průchod emocím i samotný Záruba. Češi právě postoupili do semifinále.
Já jsem v životě vítěz…
Poněkud smutnější kontext měl velmi upřímný monolog nového majitele fotbalového Liberce Ondřeje Kanii, který se rozhodl promluvit po výprasku 0:5 v severočeském derby s Libercem. "Asi je zbytečné se vracet k fotbalové stránce. Jednak tomu nerozumím a jednak to nestojí za řeč, protože výsledek je odpovídající. Hráčům jsem řekl, že vím, že já jsem v životě vítěz. Že jsem byl vždycky schopný překonat velké překážky a nakonec vždy zvítězil, ale že v nikom z nich to nevidím," zaznělo mimo jiné v jeho řeči.
I když byla velmi upřímná, pasáže se staly virálními na sociálních sítích a o pár týdnů později Ondřej Kania zavřel svůj twitterový profil, na kterém byl velmi aktivní.
Tenis jsem nikdy neměl rád...
Světový sport se v roce 2024 loučil s tenisovými velikány. Na olympijských hrách v Paříži odehrál svůj poslední zápas Andy Murray. A když došlo na poslední slova a loučení s fanoušky, zasvítila na twitterovém účtu skotského bojovníka vtipná hláška, kterou vidělo 47 milionů followerů. "Tenis jsem stejně nikdy neměl rád," napsal Murray.
Odloučení od tenisu ale trvalo v případě Murrayho necelý půlrok. V prosinci totiž přišel s novinkou Novak Djokovič, který Murrayho představil jako svého nového kouče. "Stejně nikdy neměl rád důchod," kontroval.
Odcházím s absolutním klidem...
Ještě předtím ale proběhlo loučení Rafaela Nadala. Ten odehrál svůj poslední zápas v rámci Davsi Cupu v rodné zemi. A navzdory tomu, že skončil neúspěšně, tedy prohrou i vyřazením Španělska, všichni antukovému králi tleskali.
"Cítím se skvěle, jsem šťastný za všechny věci, které jsem zažil, byl to splněný sen. Odcházím s absolutním klidem, že jsem ze sebe vydal to nejlepší," pronesl Nadal.
Donutil jsi mě změnit raketu!
Konec kariéry velkého rivala nebyl lhostejný ani Rogeru Federerovi, který poslal Nadalovi jeden kompliment vedle druhého. "Donutil jsi mě předělat mou vlastní hru. Dokonce jsi zašel tak daleko, že jsem změnil velikost hlavy své rakety, doufajíc, že mi to pomůže," přiznal po letech švýcarský tenisový elegán. A neopomněl ani věčné Nadalovy rituály.
"Nejsem moc pověrčivý člověk, ale posunul jsi to všechno na další úroveň. Celá ta tvá příprava. Všechny ty rituály. Lahve s vodou srovnané jako vojáčci do formace, věčné upravování vlasů i spodního prádla... Přiznávám, že se mi to celé tak líbilo," dodal dvacetinásobný grandslamový vítěz.
Radši jsem to vypnul…
Kromě loučení velikánů sportu ale došlo i na jeden působivý návrat. Osmapadesátiletý boxer Mike Tyson se postavil do ringu teprve o 31 let mladšímu Jakeovi Paulovi. "To byl jeden z těch momentů, kdy prohrajete a přesto jste vítěz. V červnu jsem málem zemřel, měl osm krevních transfuzí. A teď jsem zase stál v ringu. Jsem vděčný za tu noc. Nelituji," vyprávěl někdejší šampion.
Jenže přišla i velmi upřímná a negativní reakce. "Vypnul jsem to, protože jsem se na to už nemohl dívat. Viděl jsem každý jeho zápas, ale je smutné vidět Mika Tysona takhle. Dnešní zápas nebyl dobrý pro box," napsal někdejší hvězdný basketbalista Magic Johnson na twitter.
Hraj v klidu a chyby neřeš…
V basketbalové NBA došlo na historický moment. Vůbec poprvé nastoupil za jeden tým otec a syn. A byl to hvězdný LeBron James, který ve slavné soutěži přivítal svého Bronnyho. "Jseš připravený? Vidíš tu intenzitu? Ale hraj v klidu a chyby neřeš. Běž tam a dej do toho všechno," řekl James synovi těsně před nástupem do hry.
Bronny James nakonec v roce 2024 zasáhl do pěti utkání a zapsal v NBA dva body. Premiéra po boku táty mu ale zůstane ve vzpomínkách navždy. "Bez ohledu na to, jak starý budu, jak má paměť může s přibývajícím věkem vyblednout, tak na tu chvíli nikdy nezapomenu," svěřil se mladík.
Voda chutnala jako voda...
A nakonec olympiáda, která v roce 2024 proběhla v Paříži.
Nejdříve to bylo hodně rozpačité. Šlo hlavně o kvalitu vody v Seině. Závody triatlonistů se dokonce musely odkládat, protože naměřené hodnoty se dostaly nad přípustnou mez. V médiích se objevovaly nejen zmínky o bakterii e-coli, ale i o výkalech "Opakujeme, že prioritou je zdraví sportovců," prohlašoval organizační výbor olympijských her.
Nakonec se uskutečnily všechny plánované závody, i když belgická výprava uvedla, že dva jeho sportovci po závodech onemocněli. Zlatý medailista ze závodu maratonského plavání Kristóf Rasovszky z Maďarska pak na dálku poděkoval krajanům z triatlonu: "Říkali, že se hodně napili, ale že ta voda chutnala jako voda. Udělali dobrou práci, ta řeka opravdu nyní vypadá čistší.”
Flámoval jsem do čtyř, pak hodně spal…
Jeden z nejpůsobivějších výkonů celých her předvedl belgický cyklista Remco Evenepoel. Poté, co absolvoval celou Tour de France a slavný závod dokončil na třetí příčce, chystal se na olympijské závody velmi specificky. "V neděli večer po Tour jsem flámoval do čtyř do noci. Pak jsem byl celý den v posteli. Pak jsem šel do restaurace. V úterý jsem se jel trochu projet na kole a zase jsem zašel na jídlo. A pak jsme vyrazlili na průzkum tratě. A pak jsem zase hodně dlouho spal."
Někdo věří tréninku, jiný spánku. A Evanepoel spal dobře. Z Paříže odvezl zlato ze závodu jednotlivců, který se konal jen šest dnů po konci Tour. A vyhrál o týden později i následnou časovku.
Ani neslyšeli, co jsem jim chtěl říci…
Olympijské hry se konají jednou za čtyři roky a někdo na ně dře celý život. A pak přijde nešťastný okamžik a sny jsou pryč. Mosambický sprinter Steven Sabino špatně odstartoval v kvalifikaci běhu na 100 metrů a další šanci nedostal. "Obětoval jsem tomu všechno. Ale ani neslyšeli, co jsem jim chtěl říct," vyprávěl o odmítnutí dialogu s rozhodčími. Jeho protest byl v momentu zamítnutý a on balil tašku a jel domů.
"Jednou se netrefíte do startu a musíte čekat další čtyři roky. Máme v golfu na odpališti po špatné ráně docela výhodu," politoval golfista Tommy Fleetwood z Velké Británie smutného sprintera.
Tu fotku nikde zveřejňovat nebudu…
Americký sportovní lezec Sam Watson se rozhodl, že v olympijské vesnici bude sbírat selfíčka s olympioniky z ostatních zemí. A ukořistil prý všechny výpravy, dokonce má i fotku se sportovcem ze Severní Koreje. "Ale tu nebudu zveřejňovat, protože vážně nevím, co se tam u nich děje, a jestli by pro ně nebylo špatné, kdyby je někdo spojoval s Američany," vyprávěl. "Ale vím, že všichni jsme sice i konkurenti, ale také olympionici a lidé," dodal.
Můj život je teď film…
A nakonec jedna velmi působivá záležitost, za kterou stojí Royal Ivey, který v zámořské basketbalové NBA hrál 10 sezon. Když ukončil kariéru, vydal se pomoci do země svých předků a začal společně s dalším bývalým hráčem s africkými kořeny Luolem Dengem sponzorovat basketbalový tým Jižního Súdánu. Mise se podařila.
Země, která před pár lety neexistovala, dostala nové hrdiny. Basketbalový tým se kvalifikoval na olympijské hry a dokonce si zahrál i s hvězdným výběrem USA. "Tohle je film. Můj život je teď film," zasnil se Royal Ivey.