Před antukovým jarem vyrazila Siniaková v úvodních měsících sezony na devět turnajů a pouze na dvou z nich dokázala zaznamenat vítěznou sérii, přičemž v jednom případě pouze v kvalifikačních bojích. Nejlepšího výsledku se dočkala na tisícovce v Dauhá.
V katarské metropoli porazila Donnu Vekičovou a zaskočila členku elitní desítky Coco Gauffovou, než jí vystavila stopku v té době skvěle hrající Danielle Collinsová. Ve čtyřhře byla nepřekvapivě mnohem úspěšnější. Vedle triumfu na dalším podniku WTA 1000 v Dubaji, kde slavila už 24. kariérní titul, zapsala se Storm Hunterovou semifinále na Australian Open a finále v Indian Wells.
Siniaková sice během antukového jara ovládla menší podnik série 125k ve Španělsku a radovala se ze svého jediného letošního singlového titulu, nicméně na dalších čtyřech turnajích vypadla ve dvouhře nejpozději ve druhém kole. Na French Open si přesto poprvé v kariéře vyzkoušela roli nasazené singlové hráčky na grandslamech.
V areálu Rolanda Garrose zdolala Dalmu Gálfiovou, jenže v dalším kole překvapivě neuspěla proti domácí outsiderce Chloé Paquetové. Chuť si tradičně spravila ve čtyřhře, v níž pomohla Gauffové k prvnímu grandslamovému titulu ve čtyřhře žen. Pro Siniakovou se jednalo o už o osmý vavřín z majorů a třetí z Paříže.
Na travnatých dvorcích zaznamenala svá první letošní čtvrtfinále na hlavním okruhu. Mezi nejlepší osmičku se probila v Berlíně i Bad Homburgu, kde obhajovala titul. Zatímco v hlavním městě podlehla v třísetové bitvě Jessice Pegulaové, v Bad Homburgu ke čtvrtfinále kvůli zranění kyčle vůbec nenastoupila.
Ve Wimbledonu však byla zase dostatečně fit a také v All England Clubu zaznamenala třetí deblový triumf. Po dvou titulech s krajankou Barborou Krejčíkovou kralovala po boku Taylor Townsendové a získala devátý vavřín z podniků velké čtyřky.
Na posvátném londýnském pažitu si vedla solidně i ve dvouhře. Nejprve hladce přehrála Marinu Stakusicovou a pak vzdorovala rozjeté Julii Putincevové, která o kolo později senzačně vyřadila Igu Šwiatekovou.
Po Wimbledonu se stejně jako většina kolegyň vrátila na antukové dvorce. Na jeden z vrcholů letošní sezony, olympijské hry, se připravovala na domácím Livesport Prague Open. Ve Stromovce i vinou zdravotních potíží skončila už ve druhém kole na raketě nezkušené krajanky Laury Samson. Ve čtyřhře se aspoň dočkala triumfu s Krejčíkovou.
České duo se tak skvěle naladilo na olympijské hry. Siniaková s Krejčíkovou patřily mezi hlavní favoritky na zisk zlatých medailí, které obhajovaly. Z Paříže nakonec odjížděly bez cenného kovu, jelikož ztroskotaly už ve čtvrtfinále po prohře s ruskou dvojicí Mirra Andrejevová, Diana Šnajderová. V singlu skončila Siniaková hned na úvod.
Letošní boje pod pěti kruhy přesto mohla hodnotit jako povedené. V mixu totiž dokráčela se svým bývalým životním partnerem Tomášem Macháčem až na vrchol a přece jen si zlato z francouzské metropole odvezla.
Zatímco v deblových soutěžích excelovala, ve dvouhře zaregistrovala své první letošní semifinále na nejvyšším okruhu až v srpnu v Clevelandu. Žádný další turnaj se jí během US Open Series nepovedl.
Podobně dopadla i asijská tour, v níž uspěla až na poslední zastávce v Guangzhou. Ani v čínském městě se do finále nedostala, před jeho branami musela vzdát Olze Danilovičové. Malou náplastí byl deblový triumf po boku domácí Shuai Zhang.
Siniaková se kvalifikovala s Townsendovou na prestižní Turnaj mistryň, který se poprvé uskutečnil v Rijádu. Česká naděje si zahrála finále závěrečného vrcholu sezony už počtvrté, jenže stále čeká na druhý triumf.
V letošním finálovém souboji česko-americký tandem podlehl Gabriele Dabrowské a Erin Routliffeové. Jednalo se o reprízu wimbledonského finále a tentokrát měly navrch Kanaďanka a Novozélanďanka. Navzdory tomuto nezdaru bude česká deblová hvězda pokračovat s Townsendovou i v další sezoně.
Letošní rok uzavřela na finálovém turnaji Poháru Billie Jean Kingové. Ve čtvrtfinále proti Polsku dostala důvěru do rozhodující čtyřhry, v níž neuspěla po boku Marie Bouzkové proti Šwiatekové a Kawaové.
Rozhodující duel přitom prohrála v téže soutěži v deblu i loni, tehdy po boku Krejčíkové. "Určitě mě to mrzí. Nemám pro to vysvětlení. Po tomhle zápase to už asi budu mít v hlavě," uvedla Siniaková, které se leskly při rozhovoru stejně jako Bouzkové v očích slzy.