"Důležitou součástí našeho partnerství je to, že jedna z nás hraje levou a druhá pravou rukou, což našim soupeřkám situaci výrazně komplikuje," vysvětlila Siniaková. "Taylor a já máme navíc úplně odlišný herní styl. Pro soupeřky je to nepříjemné, protože se dokážeme přizpůsobit a během zápasu zahrát prakticky cokoli. Procházíme si všechny možné scénáře, což nám hodně usnadňuje práci."
Siniaková a Townsendová během krátké doby jasně ukázaly, že v současnosti patří mezi nejlepší deblové páry na světě. Ovládly Australian Open, Roland Garros i Wimbledon a zahrály si také finále US Open. Právě návrat do New Yorku jim letos může přinést mimořádný zápis do historie.
Pro Townsendovou by případný triumf znamenal zkompletování kariérního grandslamu, což je sen každého profesionálního tenisty. Siniaková by zase dokázala vyhrát každý grandslamový turnaj minimálně dvakrát, navíc se dvěma různými partnerkami. Ať už se na tuto možnost podíváme z jakéhokoli úhlu, šlo by o mimořádný úspěch.
"Je to jediný grandslam, který mi ještě chybí. Právě proto po něm toužím nejvíc, navíc je to domácí turnaj. New York je velmi speciální místo s jedinečnou atmosférou," uvedla Townsendová. Američanka zároveň přiznala, že triumf na US Open pro ni představuje obrovskou motivaci. "Znamenalo by to pro mě úplně všechno. Několikrát jsem byla blízko. Vlastně poprvé jsem ve finále prohrála právě s Kateřinou," zavzpomínala se smíchem.
"Jsem vděčná, že jsme v této pozici, že můžeme každý den bojovat a předvádět jako tým opravdu kvalitní tenis. Pokud zůstaneme zdravé po mentální, fyzické i duchovní stránce, myslím si, že naše možnosti nemají hranice, můžeme dosáhnout čehokoliv. Nevidím důvod, proč bychom nemohly pokračovat ve špičkových výkonech, i když letos obě oslavíme třicáté narozeniny a už nejsme nejmladší," dodala s úsměvem.