Lehečka má za sebou skvělé generálky před vrcholem travnaté sezony. Ve Stuttgartu prohrál ve čtvrtfinále s bezchybně servírujícím Sheltonem a v Queen’s Clubu prohrál až finále s Alcarazem. "Cítil jsem se tam skvěle už od prvního dne. Přijel jsem tam trochu později a měl jsem na trénink jen den, ale pomohlo mi, že už jsem tam jednou hrál," komentoval příjezd na londýnský podnik.
Podrobněji rozebral jednotlivé zápasy a soupeře, přes které prošel až do svého největšího finále. "Když máte na trávě proti sobě šestého hráče světa tak tam není prostor pro pasivitu, protože vás přehraje. Musíte být aktivní. Když jsem hrál ve čtvrtfinále s Fearnlym, který nebyl tak agresivní, tak jsem věděl, že nemusím jít tolik na riziko," odkryl Lehečka, který byl i přes třísetovou porážku s Alcarazem s turnajem spokojený. "S odstupem času jsem rád, že jsem získal dobré výhry," zmínil především skalpy Australana De Minaura a Brita Drapera, kterého zdolal v semifinálové bitvě.
Alcaraz zvýšil laťku
Svého finálového přemožitele označil za skvělého hráče na trávě a prozradil, jak těžké bylo proti němu hrát: "Musím do většího rizika. Věděl jsem, že jakmile trochu zpomalím, tak on mě potrestá." Vyzdvihl především Alcarazův pohyb na nejrychlejším povrchu, na kterém se podle něj dokáže skvěle klouzat. "Těsně po zápase jsem byl hodně zklamaný za to, jak mě přejel v tom třetím setu. Dokázal zvýšit laťku a já jsem na to nebyl schopný zareagovat, to mě hodně mrzelo," vzpomínal na nedělní souboj o titul, ve kterém byl Španělovi vyrovnaným soupeřem v úvodních dvou sadách.
Vrátil se také k antukové části sezony, která se mu letos vůbec nepovedla. Na French Open přijel pouze se třemi výhrami ze sedmi zápasů. "Nepředváděl jsem takové výkony, jaké bych si představoval, i když poslední dva turnaje jsem zahrál slušně a jsem s nimi spokojený," zmínil, že i přes výprask od Sinnera, považuje třetí kolo v Paříži za dobrý úspěch, oproti předchozím průšvihům. "Předtím jsem se na antuce necítil dobře pohybově, neměl jsem takovou stabilitu a nemohl jsem si pomoct servisem," odkryl důvody neúspěchu na nejpomalejším povrchu.
Lehečka vyzdvihl také zápas v Hamburku proti Cerúndolovi, ve kterém byly podle něj nejhorší tenisové podmínky. Následná výhra mu však dodala sebevědomí do jeho oblíbené části roku. "Foukalo, poprchávalo, byla zima a špatný kurt. Když se mi podařilo zvládnout tenhle zápas, tak jsem šel s dobrým mentálním nasazením na trávu," vzpomínal.
Lehečka promluvil také o změně ve svém týmu. Nyní se o něj stará nový kondiční trenér David Píchal. "Začínali jsme spolu už před Hamburkem. Sedlo si to skvěle, jak pracovně, tak ještě lépe lidsky a funguje to výborně," pochvaloval si spolupráci Lehečka. "Je to pro mě nový impuls a člověk v týmu, který přinese svoje osobní zkušenosti," chválil bývalého prostějovského fotbalistu.
Na Wimbledonu je cílem druhý týden
Nakonec se rozpovídal i o nadcházejícím vrcholu travnaté části roku. "Těším se po dvou letech zpátky do Wimbledonu, loni mě hodně mrzelo, že jsem travnatou sezonu musel vynechat," připomenul více než tříměsíční pauzu, kterou musel absolvovat, poté co skrečoval semifinále tisícovky v Madridu kvůli bolestem zad a nastoupil až v srpnu do turnaje v Cincinnati.
"Mým cílem je dojít co nejdál, věřím tomu, že mám na to, uhrát tam hezký výsledek. Pro mě je nejdůležitější soustředit se zápas po zápase. Za druhý týden bych byl moc rád," odkryl skromné cíle před třetím grandslamem roku.