Proti Alycii Parksové na French Open to nefungovalo a vypadla už v prvním kole. Ale travnaté kurty se přece jen zdají být pro tuto strategii vhodnějšími. Během dvou zápasů na turnaji v londýnském Queen’s Clubu zvládla celkem šest setů. Nejprve porazila kvalifikantku Maddison Inglisovou 2:1 a pak vypadla s nedávnou semifinalistkou Wimbledonu Tatianou Mariovou. Byla to ale opět třísetová bitva, která jí poskytla určitou zkušenost, jak by to v dalších týdnech na travnatých kurtech mohlo vypadat.
Muchová je známá svým velmi obsáhlým repertoárem úderů, ale i když ovládala jednoručný bekhend, nebyla to varianta, kterou by nějak výrazně používala. Při zranění levého zápěstí a stále probíhající rehabilitaci však zjevně přišel čas, dát mu více prostoru. "Měla jsem pocit, že nehrát zápasy je pro mě horší," vyprávěla česká tenistka v Londýně pro magazín WTA.
"Uvědomila jsem si, že na trávě je tenhle úder pro ostatní vlastně docela nepříjemný a také, že slice je skvělá taktika. Proto jsem se rozhodla bojovat s bekhendem v jedné ruce a získat nějakou zkušenost, jak by to mohlo vypadat a třeba i zapsat nějaké vítězství," dodala.
Samozřejmě, že vliv na její rozhodnutí má i blížící se Wimbledon, největší tenisová slavnost na světě: "Prostě miluju tenis a ráda hraju. Nechtěla jsem o to přijít kvůli svému levému zápěstí. Snažím se hledat možnosti, jak hrát takticky i s tímto handicapem."
Omezení pociťuje
V jejím prvním utkání na trávě proti Inglisové bylo fascinující sledovat, jak hledá způsoby hrát v podstatě s jednou rukou za zády. A i když soupeřka přirozeně hrála výměny na slabší stranu, dokázala najít řešení. Muchová využívala slice nejen k tomu, aby zůstala ve výměně, ale i k vytváření prostoru a úhlů. Její pohyb po kurtu jí dovoloval obíhat bekhend a hrát důležité míče z forhendu. Také se díky přesnému servisu vyhýbala delším výměnám.
Handicap ale česká tenistka samozřejmě pociťuje. "Lhala bych, kdybych řekla, že jsem pořád pozitivní. Je to velmi frustrující. V hlavě mi občas běží: 'Sakra, kdybych to teď mohla trefit oboručným bekhendem, bylo by to mnohem jednodušší.' Ale snažím se to pustit z hlavy a soustředit se na pozitivní věci," vypráví.
Při hře je daleko více soustředěnější, než bývalo zvykem: "Hledám další taktiky, určitě se víc zaměřuji na servis, hlavně tady na trávě. Jde o jeho umístění, o rychlost, prostě i z podání musím soupeřky dostávat do nepříjemných situací."
Aktuální zranění levého zápěstí není prvním zdravotní komplikací poslední doby. Operace pravého zápěstí ji v letech 2023–24 vyřadila ze hry na deset měsíců. Tehdy během rekonvalescence nemohla vůbec vzít do ruky raketu. Teď už alespoň může hrát.
Mnoho zranění
Bohužel i dříve ji provázely trable, natržený břišní sval, kotník i záda. Muchová si při otázce na svou kariéru hluboce povzdechne. "Beru to tak, jak to je," připouští. "Nechci říkat, že mám smůlu. Nevím proč se to děje, mám pocit, že dělám spoustu věcí pro to, abych těmto problémům zabránila, ale stejně se to děje. Pokaždé se stane něco jiného," smutní.
Momentálně ale Muchová mluví optimisticky. Zápěstí je každým dnem silnější a doufá, že za týden či dva by zase naplno mohla začít hrát oběma rukama.