O trenérských začátcích
"Už jako dvanáctiletý kluk jsem říkal, že chci být trenér. Realita byla taková, že když jsem ještě jako dítě fotbal sám hrál, tak jsem víc přemýšlel nad tím, co má dělat celý tým, než co mám dělat já sám. Klíčové pak pro mě byly samozřejmě i počítačové hry, byl jsem schopný si svoje sestavy vylepovat na stěnu v pokoji. Hrával jsem do noci, rodiče se mohli zbláznit. Aktuálně je ale mojí největší inspirací Roberto De Zerbi, trenér Marseille."
O angažmá v Podbrezové
"Když jsem viděl styl, jakým Podbrezová hrála, tak to bylo úplně něco jiného než hrají týmy ve slovenské lize. Sám jsem napsal hlavnímu trenérovi Štefanu Markulíkovi, byl jsem udivený z toho, jak krásný fotbal hráli. Nečekal jsem, že tak inovativní herní principy v téhle soutěži někdy uvidím, tudíž jsme byli v kontaktu a takhle jsem se dostal do klubu. Nemyslím si, že by mi nějaký jiný slovenský klub dal takový prostor. Upřímně si myslím, že Štefan je jedním z největších trenérských talentů na světě."
O pokoře
"Když jsem přišel do Podbrezové a když se ohlásilo, že tam nastupuji jako trenér, tak to přineslo spoustu mediálních povinností. Moje matka mi ale vždycky říkala, že je důležité zůstat skromný a já se toho snažím držet. Vím, že trenérská cesta je těžká a pokora je pro mě naprosto klíčová. Ale samozřejmě jsem vnímal, že si mě lidé všímají, že mě poznávají na ulici, což je na druhou stranu asi logické, když se v realizačním týmu ve slovenské lize objeví dvacetiletý trenér."
O komunikaci se staršími hráči
"Snažím se od hráčů udržet co největší vzdálenost. Kdybych se dostal moc blízko, tak se budeme bavit o věcech, které jsem v životě ještě nezažil, a tím pádem bych vypadal v té konverzaci tak, že jsem pod nimi. Pokud budu někdy hlavní trenér, tak budu vyžadovat i po svém realizačním týmu, aby asistenti nevedli s hráči konverzace, které nejsou potřebné. Razím takový princip, že je s hráči potřeba mluvit co nejméně to jde, ale i co nejvíc, jak je potřeba."
O podivném konci na Slovensku
"O důvodech, proč jsem před pár týdny v klubu skončil, se moc bavit nechci, protože nemají nic společného s fotbalem. To, jak to Podbrezová vyřešila, plně akceptuji a byl to správný krok. Mám co zlepšovat do budoucna z osobní stránky. Já doufám, že to přijde s časem a zkušenostmi. Teď je pro mě zásadní ta pauza, potřebuji si dát nějaké věci do pořádku. Až se budu cítit připravený na návrat, tak se vrátím do toho správného angažmá. Už byly nějaké nabídky teď v zimě, ale zatím se necítím připravený po té lidské stránce."