"Už to není tak, že by všichni čekali, že získám zlatou medaili, to je pravda. A je to skvělý pocit. Ale tím, že je to poslední závod, si na sebe tlak vytvářím sama. A to je pro mě ještě horší. Je ale pravda, že já si ho na sebe vytvářím vlastně celou sezonu," pousmála se Sáblíková, která si v Miláně vyjela starty na tratích 1500, 3000 a 5000 metrů. Trojka ji čeká už v sobotu odpoledne.
Do dějiště her přicestovala minulý týden v pátek, už se tak stihla plně aklimatizovat. Zároveň měla i dostatek času na to, aby si porovnala vzpomínky s olympiádou v Turíně 2006, kde zažila svou premiéru pod pěti kruhy.
"Je pravda, že všechno srovnávám a říkám si, jak to kde vypadalo. Nechci říkat, zda je to výhoda nebo nevýhoda, ale je zajímavé vidět něco jiného. Řekla bych, že je to hodně podobné Turínu," uvedla Sáblíková s tím, že si uvědomuje, že na olympiádě startuje naposledy. "Snažím se to celé prožít a nekoncentrovat se na to, že mě čekají poslední závody. Je to ovšem těžké," přiznala.
Olympijská vesnice v Miláně je menší než v Turíně, což Sáblíkové nevadí. Klíčová je pro ni hala, ve které se bude závodit. Letos italští pořadatelé připravili provizorní ovál na dřevěném podkladu v hale na výstavišti. Po olympiádě vše rozeberou. "Hala je docela hezká, jen je tam celkem teplo, takže uvidíme, jak to bude vypadat při závodech," uvažovala svěřenkyně trenéra Petra Nováka.
S kvalitou ledu je vcelku spokojená, v prázdné hale ji trochu překvapil zvuk bruslení. "Pro mě bylo nejhorší zvyknout si na zvuky, které led vydává, když na něm jedeme nebo když startujeme. Nejsme na to zvyklí. Samozřejmě je taky měkčí a nevydrží dlouho. Na trojce i na kilometru proto doprostřed zařadili úpravu ledu, což nebývá. Osobně se mi zdá těžký, i když někdo tady jezdí bomby. Uvidíme," řekla.
Před čtyřmi lety v Pekingu získala Sáblíková bronz na 5000 metrů, který bude obhajovat ve čtvrtek 12. února. Jak už je ale u české rychlobruslařky v posledních letech zvykem, medailové ambice podle svých slov nemá.
"Vím, že na medailové umístění určitě nemám. I tak ale chci jít do do závodu s tím, že jsem pro to udělala maximum," podotkla rodačka z Nového Města na Moravě s tím, že řada jejích soupeřek v Miláně vypadá v tréninku skvěle. "A mně připadá, že se (na ledě) spíš ploužím," pousmála se.
Radost má nicméně z podpory od fanoušků nebo dalších sportovců. "Je skvělé, jak se lidi chovají. Nikdy jsem si nepředstavovala, že tohle zažiju. Spousta lidí mi říká: 'Hele, jeď tam, užij si to, zamávej a my tě budeme mít vždycky rádi.' To je něco, co člověk chce slyšet," řekla Sáblíková.
Zároveň přiznala, že postupné odcházení do sportovního 'důchodu' je náročné. "Je to fakt těžké. Vlastně nevím, co budu bez bruslení dělat. Jak bude vypadat můj život, náplň dnů. Sportu se věnuju od jedenácti let," dodala. Teď se však soustředí hlavně na své poslední olympijské starty.