Streif je ďábelská sjezdovka, na níž se lyžaři "dívají smrti do očí". I proto má sjezd v Kitzbühelu obrovské renomé. Jen dojet v pořádku do cíle je umění. Pro řadu slavných závodníků byl Hahnenkamm posledním závodem kariéry. Brian Stemmle, Andreas Schifferer, Patrick Ortlieb, Hans Grugge – ti všichni na něm zažili ošklivý pád a jsou rádi, že chodí. Takový Scott McCartney jen těsně unikl smrti... A pak je tu Clarey, který sjezd v Kitzbühelu miluje.
Naposledy se ze svahu dolů pustil v sobotu, jako tradičně s dávkou rizika. Zároveň však velmi jistě, v ideální stopě a s co nejkratšími skoky. Moc dobře ví, že na sněhu jsou jeho lyže rychlejší, než když plachtí vzduchem. To potvrdil v cíli jeho čas, když chvíli svítil zeleně. Byl první a zase tu byla šance, že vyhraje závod. Už poněkolikáté...
Bohužel pro něj byl nahoře ještě Nor Aleksander Aamodt Kilde. A Clarey zase o vytoužený triumf přišel. Přesto mluvil s velkou pokorou: "Cítil jsem se docela dobře, tlačil jsem na jízdu mnohem víc než včera, ale vlastně nikdy nevíte, jestli jste rychlí nebo ne," vyprávěl a dodal: "Vidět zelenou v cíli je ten nejlepší pocit. Jsem nesmírně šťastný, že jsem mohl předvést takový výkon a stát na stupních vítězů."
Kompletní pořadí sjezdu SP v Kitzbühelu
Bylo to popáté, co se Clareymu podařilo porazit na Hahnenkammu skoro všechny "mladíky". V roce 2017 byl třetí a následně posouval laťku ještě výš. V letech 2021, 2022 a 2023 skončil druhý, navíc se mu k dobru může přičíst i druhé místo v super-G, které se na stejném svahu jelo v roce 2019. Je jedno, jestli mu je 39, 40, 41 nebo nyní už 42 let...
Ani Clarey však nemá na Kitzbühel jen příjemné vzpomínky. V roce 2021 tam zažil na tréninku nepříjemný pád. Hned jak se zotavil, vyčinil organizátorům, že staví trať stále nebezpečnější. "Dva dny žádáme, aby snížili nájezd na poslední skok. Letí se 80 metrů v rychlosti 145 kilometrů v hodině. Musíme najít řešení na to, jak zpomalit, protože jezdíme opravdu příliš rychle," horoval. Vedení Mezinárodní lyžařské federace mu nakonec dalo za pravdu. Clarey pak potlučený nastoupil do závodu a ve svých 40 letech a 18 dnech se stal nejstarším sjezdařem historie, jenž stanul na stupních vítězů ve Světovém poháru.
"Nikdy jsem si nemyslel, že v tak vysokém věku může být někdo tak dobrý. Ale teď jsem to já sám," vyprávěl před dvěma lety, když se ho ptali na překonání rekordu Švéda Patricka Järbyna (ten byl na pódiu v super-G ve Val Gardeně 2008 ve 39 letech a 8 měsících).
Čas šel dál a rozhodně nebyl a stále není Clareyho nepřítelem. Johan zraje jako víno. K pohodě možná přispěla i svatba. V listopadu 2021 si vzal svou přítelkyni a bývalou freeriderku Perrine Farautovou. Hned o tři měsíce později pak domů přivezl stříbro z her v Pekingu a stal se nejstarším sjezdařem s olympijskou medailí v historii.
Poslední týdny však prý úplně dobré nejsou… "Prožíváme teď s manželkou opravdu těžké chvíle, jedna událost pro nás byla velmi těžká," naznačil. "A abych byl upřímný, do Kiztbühelu jsem nejel s nejlepší náladou. Hodně jsem váhal. Kdyby to nebyl můj poslední Streif, pravděpodobně bych nepřijel," dodal.
Jen jediné Clareymu chybí. Touží aspoň po jednom velkém vítězství. Kvality na něj má. Už není závodníkem ze spodku výsledkové listiny. Prokazoval to i v minulosti. V roce 2013 vytvořil světový rekord v absolutní rychlosti v závodu sjezdu, ve Wengenu mu na Hangeschussu naměřili 161,9 km/h. "Radši bych ten závod vyhrál, než měl ten rekord," utrousil tehdy.
Navzdory tomu, že francouzský veterán kroutí svou poslední sezonu mezi profíky, má stále šanci. Příležitost dostane už brzy na domácích svazích při mistrovství světa v Courchevelu. Ve čtvrtek 9. února se pojede super-G a v neděli 12. února sjezd.