"Tehdy se tady ještě hospodařilo, místy to byly oranice a dostihy se běhaly úplně jinak. Dnes máme speciální travní směs, která rychle roste a vytváří velmi hustý porost, takže tráva tlumí dopad kopyta a v horku také pomáhá udržet v půdě vodu. I díky tomu jsou dnes dostihy rychlejší a dráha umožňuje koním podat lepší výkon," líčí správce dráhy Václav Žižka.
Ještě do roku 1963 se na závodišti jezdila týden před Velkou pardubickou plochodrážní Zlatá přilba. To je z dnešního pohledu nemyslitelné. "Dnes si vůbec nedovedu představit, že by se něco takového mohlo stát. Myslím, že velký moderní impulz přišel po revoluci, a první, kdo si uvědomil, že je potřeba dráhu výrazně zkvalitnit, byl můj předchůdce doktor Jiří Janda," řekl Žižka.
Intenzivní příprava dráhy začíná měsíc před Velkou pardubickou. Letos ji hodně komplikovalo sucho. Některá zažloutlá a vysušená místa proto pracovníci závodiště museli vyhrabat, znovu dosít a intenzivně zavlažovat. Největší problém představoval Taxisův příkop, který je kvůli svému podloží na sucho obzvlášť citlivý.
"Taxis je pořád nejproblematičtější místo. Je tam trochu jinak udělané podloží a voda z něj rychle odchází, takže je tam největší sucho. Po dosetí jsme tam museli asi týden až dva opravdu intenzivně zavlažovat. Kdybychom stejné množství vody dali někam jinam, mohli bychom tam mít bahno, ale Taxis to dokáže velmi rychle vstřebat," řekl Žižka.
O dostatek vody se stará asi 160 pevných zavlažovacích hlavic ovládaných počítačem, na některých místech pomáhají také pásové zavlažovače. Ty dokážou rovnoměrně pokropit i velkou plochu. Sucho se letos podepsalo také na živých překážkách. Proutěné ploty měly podle Žižky jen asi třetinu běžného přírůstku oproti loňsku a kvůli nedostatku vláhy se na nich téměř netvořily nové listy.
Vyschlá a tvrdá půda v Česku negativně ovlivňuje i přípravu samotných koní. Ti totiž potřebují měkčí podklad, jinak jsou náchylní ke zranění. I proto se v neděli postaví na start slavného závodu jen 10 koní, nejméně od roku 1993.
Před vrcholem sezony bylo na závodišti potřeba natřít všechny překážky. Pracovníci spotřebovali 100 až 120 kilogramů bílé fasádní barvy a kolem 15 kilogramů hnědé. Během pardubických dostihů zdolávají koně 31 překážek. Součástí pravidelné péče je také sekání a provzdušňování aerátorem, který uvolňuje půdu a pomáhá vodě dostat se do hlubších vrstev.
Zároveň se před Taxisem tráva válcuje do zhruba 1,6 metru širokých pruhů. Položený trávník vytváří optické linie, které jezdcům pomáhají při nájezdu na 40 metrů širokou překážku. "Každý si tam najde svou stopu. Ty pruhy je opticky trochu vedou kolmo na Taxis, což je důležité," řekl Žižka.
Na bezpečnost myslí správci také u vodních překážek. Vodu v nich proto barví ekologickým modrým barvivem, aby ji koně dobře viděli a překážku bezpečně přeskočili.