O posledních chvílích před startem
"Dřív jsem chodila na starty naštvaná, věděla jsem, že pokud chci zaplavat opravdu dobře, tak se musím nahecovat a naštvat. To se změnilo, teď jsem úplně klidná, je to asi přirozený vývoj. Plavání už vnímám trochu jinak, než když jsem byla mladší. Hodně to vychází ze sebedůvěry a z toho, jak si myslím, že jsem připravená, a jak pracuji s mentální složkou výkonu. Ale samozřejmě jsou ty velké závody spojené hodně se stresem. Nemám ráda, když někdo říká, že si jde závod užít. Užiju si dovolenou nebo kafe s kamarádkou, ale i v tomhle ohledu jsem se změnila a je to lepší než v minulosti."
O vnímání divácké atmosféry
"Dřív jsem chodila na start se sluchátky, chtěla jsem být uzamčená do vlastní bubliny, ale teď už chodím bez nich. Než dojdu k bloku, tak si tu atmosféru užívám. Končí to ve chvíli, kdy se zapíská, že jdeme na start, a tam i pro diváky platí to, že musí být naprosté ticho. Teď v Paříži to ale bylo tak intenzivní, že jsem tu atmosféru vnímala i během té vteřiny, kdy se odrazíme a letíme po hlavě do vody. Slyšela jsem obrovský hukot, což se na závodech moc často neděje. Právě v Paříži je podle mě nejlepší atmosféra na světě."
Rozhovor s Barborou Seemanovou
O obrovském odříkání
"Myslím si, že čím je člověk starší, tak to má trochu jinak. Tím, že to je pro mě povolání, tak je to jednodušší se s tím srovnat. Celý den se přizpůsobuje sportu a ten zbytek a osobní život se snaží napasovat do toho. Když jsem byla na základní nebo střední škole, tak to bylo mnohem těžší. Byla jsem ve věku puberty, kdy jsem chtěla chodit někam s kamarády, ale vždy jsem měla ráno trénink, takže jsem nemohla. Teď si ale snažím tu moji sportovní cestu zpříjemňovat věcmi jako každý normální člověk."
O podmínkách v českém plavání
"To, co mě baví, je i moje práce. Ale určitě to není tak, že můžu říct, že skončím s plaváním a nebudu muset nic dělat. Z toho, co teď vydělám plaváním, určitě nebudu moct žít další roky po kariéře. Až skončím, budu muset normálně do práce. Člověk se občas pozastaví nad výší odměn za naše úspěchy, ale já to plavání primárně nedělám pro peníze. Je mi to občas trochu líto zejména kvůli tomu, že plavání je extrémní dřina, tělo dostává ohromný záhul. Já to neřeším, protože to nijak nezměním, je to dlouhodobý problém."
O vývoji své kariéry
"Když se podívám na svůj vývoj v posledních letech, tak jsem na sebe extrémně pyšná. Čím jsem starší, tím dokážu víc docenit určité věci. Je neuvěřitelné, kam jsem se dostala, ani jsem o tomhle nesnila. Sportovní kariéra přináší spoustu překážek a to, co jsem překonala na mojí cestě, tak bylo dost náročné. Myslím si, že jsem fakt dobrá, že jsem pokračovala a že jsem to nevzdala. Nevím, jestli to nezní moc namyšleně, ale myslím, že je dobré umět se pochválit a vidět ty pozitivní věci."
O změně přístupu k partnerům
"Na začátku roku jsme se s mým přítelem Alexem Choupenitchem rozhodli, že se budeme starat o vlastní marketingová práva a finance sami. Myslím si, že můj vlastní příběh znám nejlépe já sama, dokážu ho předat nejlépe ze všech. Je to mnohem jednodušší, není v té komunikaci žádná třetí strana, je to mnohem rychlejší, mám o všem přehled. Přebrala jsem zodpovědnost sama za sebe a je to pro mě super škola i do života, učím se být v tomhle prostředí a jsem vděčná, že jsme tenhle krok udělali."