Je na tom v současné době opravdu o tolik lépe než atletika? Čísla jsou neúprosná. V Birminghamu nula, v Paříži dvakrát titul mistrů Evropy. Navíc platí, že z bazénu povstaly za několik posledních let výrazné osobnosti, které sezonu po sezoně upevňují své postavení nejen na české scéně, ale i na té mezinárodní.
Barbora Seemanová získala v minulých šesti letech už čtvrtou zlatou medaili. V Paříži vyhrála závod na 200 metrů volný způsob a byl to už její třetí evropský triumf na této distanci (zlata má i z ME 2020 a 2024). V Paříži k tomu výrazně vylepšila svůj český rekord (o 74 setin sekundy) a stala se i novou rekordmankou evropských šampionátů.
"Byl to nejlepší závod v mém životě, nejlíp provedený závod, neskutečný zážitek," vyprávěla pak pro Radiožurnál Sport. "Cítila jsem se strašně silná. Našla jsem správnou cestu, správné lidi, správný tým. Najednou to všechno jde. O osm desetin jsem napřed, kde jsem byla," cenila si.
O osobnosti Seemanové vypovídá ještě jeden střípek z profesního života. Se svým partnerem, úspěšným šermířem Alexandrem Choupenitschem (mimochodem čerstvým mistrem světa), se rozhodli převzít správu své sportovní kariéry včetně marketingových práv a financí do vlastních rukou a přestali využívat služeb agentur. "Byl to nějaký vývoj v kariéře. Když už se člověk v daném odvětví nějakou dobu pohybuje, je fajn, aby tomu rozuměl a dokázal se sám o sebe postarat. Když budu mluvit sama za sebe, mám to víc pod kontrolou," vysvětlila Seemanová na začátku letošního roku pro TN.cz.
Českou plaveckou královnu medailově doplnil i supertalent Miroslav Knedla. Znakař ze zlínské plavecké líhně vyhrál sprint na 50 metrů a nechal za sebou oba ruské favority Klimenta Kolesnikova a Pavla Samusenka.
Vzestupu pomohli trenéři ze zámoří
Knedlovi prý také pomohla změna prostředí, ve kterém se připravuje. Nově trénuje na univerzitě v americké Indianě. "Trochu zesílil, zmužněl. Zapracovali jen na vyvlnění, když jsme na tom dělali, blížil se nejlepším. Teď, pokud mu všechno vyjde, vyjíždí na povrch spolu s absolutní špičkou," vyprávěl o svém bývalém svěřenci trenér Zdeněk Kasálek pro Seznam Zprávy.
Všiml si ale ještě jedné podstatnější věci: "Upletli na něj bič, hradí mu komplet všechno – školu, ubytování, diety. Pokud by neplnil své povinnosti, okamžitě se s ním rozloučí. To vytváří určitý tlak. Daleko větší, než měl u nás ve Zlíně," dodal Kasálek.
Za Seemanovou a Knedlou má Česko ještě dvě velké naděje. Barbora Janíčková vylepšila české maximum na 100 metrů volný způsob, na této trati skončila pátá a porazila i Seemanovou. Jan Čejka posunul hranici českého rekordu na 200 metrů polohový závod a na znakařské dvoustovce byl pátý. Možná není náhodou, že pardubický univerzál se stejně jako Seemanová připravuje pod dohledem kanadského odborníka Toma Rushtona, jenž má ve své stáji i mistryni světa a olympijskou medailistkou na 200 metrů volný způsob Siobhán Haugheyovou.
Před dvěma lety na ME v Bělehradě sice získala česká výprava rekordních sedm medailí, tehdy však byla v olympijském roce značně oslabená konkurence. Nyní se jevilo startovní pole i vzhledem k návratu ruských plavců o poznání nabitější. A předvedené výkony jsou skvělým příslibem pro příští olympiádu v Los Angeles.
Mělo Česko v Birminghamu na víc?
Atletika je v Česku stále prestižní záležitostí. Pyšní se světovými rekordy Jarmily Kratochvílové, Jana Železného či Barbory Špotákové, má kult Emila Zátopka, to vše láká k tartanové dráze spoustu dětí. Také se však ukazuje, že absolutní špička se vzdaluje. Na mistrovství Evropy získalo medaili 28 výprav, nejlepší Itálie hned 22 (10-6-6)! Na Česko nevyšla jediná.
Dvakrát jeho výpravě zbyly jen "brambory", v oštěpu a kladivu chyběl k medaili opravdu kousíček. Největší očekávání směřovala k vycházející hvězdičce a letošní halové mistryni světa, čtvrtkařce Glorii Manuel Lurdes. Ta si prožila možná největší zklamání své zatím kratičké kariéry. Ve finálovém běhu startovala z nevýhodné osmé dráhy, neviděla tak jedinou soupeřku a musela běžet naslepo. Přepálený start ji nakonec stál úspěch, finišovala čtvrtá. Birmingham pro ni byl důležitou zkušeností, určitě zůstává velkou nadějí do budoucna.
O smůle mohou mluvit vrhači Volodymyr Myslivčuk a Jakub Vadlejch. V prvním případě jde v podstatě o novou tvář české reprezentace. Kladivář hájí barvy Česka až od roku 2024, už byl i na olympijských hrách, výkonnostní progres však ukázal až nyní. K medaili chybělo sedm centimetrů. "To je v kladivu hodně málo. Ale je to sport, určitá bitva, musí se s tím počítat," prohlásil.
A pak oštěpař Vadlejch. Stálice a jistota. Obhájce evropského zlata. V sektoru nezklamal ani tentokrát, i když se zdá páté místo za očekáváním. Ve svých 35 letech je už za vrcholem své kariéry, i tak mu k bronzu chybělo pouhých devět centimetrů.
Jenže v kontextu je zřejmé, že případné úspěchy nejsou dílem systematické práce. Manuel sice vyrůstala v českém prostředí, v posledních letech se však svěřila do práce Laurenta Meuwlyho, nizozemského odborníka, který mimo jiné připravuje superstar Femke Bolovou. Česku se v posledních letech daří díky výborným podmínkám lákat špičkové závodníky, které mohou reprezentovat i jinou zemi (Manuel, Myslivčuk, Mäki, Järvinen), ti vlastně táhli letošní výpravu.
Järvinen mířil vysoko, jenže se zranil ve druhé disciplíně. I jeho případ ponoukl reprezentačního šéftrenéra Pavla Sluku k tomu, aby řešil s jednotlivými trenéry i příčiny zranění a přípravu vůbec. "Evidentně většině výpravy se závěrečná příprava nepovedla," mračil se. Řada současných koučů jsou úspěšní závodníci nedávné minulosti, kteří ještě nemají tolik trenérských zkušeností.
Třeba Jaroslav Bába, jenž připravuje výškaře a medailového adepta Jana Štefelu, vzal neúspěch na sebe. "U Honzy jsem to postavil tak, aby skočil až ve finále a kvalifikací se prokousal. Bohužel to se nepovedlo," kál se.
Čeští atleti skončili poprvé od roku 1938 na kontinentálním šampionátu bez jediné medaile, pouze pěkrát se umístili v elitní osmičce (před dvěma i čtyřmi lety měli 10 takových výsledků). A to do Birminghamu poslali 52 reprezentantů. Plavci do Paříže pouze 24…