O finále se Spartou
"Myslím si, že z našeho pohledu jsme byli na Spartu dobře připraveni. Řešili jsme samozřejmě určité nejistoty ohledně jejich sestavy. Například jestli nastoupí Sadílek nebo Haraslín, protože Haraslín nedohrál předchozí ligové utkání. Připravovali jsme se na dva možné scénáře podle jejich rozestavení – buď 3-4-3, nebo 3-5-2. A myslím si, že kluci na hřišti odvedli skvělou práci, hlavně díky nasazení a energii, kterou do zápasu vložili. To podle mě rozhodlo. Jeden detail, který bych rád zmínil, ač to běžně nedělám, je, že nám pomohlo, když Sparta o poločase vystřídala Sadílka. Právě z jeho dlouhých autů nám totiž hrozilo největší nebezpečí, vznikly z toho dvě velké šance. Myslím si, že tohle střídání jim spíš uškodilo. Ale jinak Spartu jako takovou hodnotit nechci, to mi nepřísluší."
O práci s mentalitou mladých hráčů
"Největší otazník pro nás byl, jak si kluci poradí s tak důležitým zápasem, jaký v životě ještě nehráli. I my jsme si tím prošli. První finále proti Mladé Boleslavi v Jihlavě jsme nezvládli, ale když jsme pak hráli další finále proti Spartě, už jsme věděli, co nás čeká. A jsem moc rád, jak se s tím naši hráči mentálně vypořádali. Snažili jsme se je nabít sebevědomím, od začátku jsme zdůrazňovali, že když chceme být úspěšní a vyhrát, nesmíme jít do zápasu s obavami. Víra ve vlastní schopnosti a důvěra v sebe sama byly základem našeho přístupu. Připomínali jsme jim, že už zvládli těžké zápasy – ať už to byl ten na Baníku, na Slavii v MOL Cupu nebo v lize. A právě tímhle sebevědomým výkonem se nakonec přiblížili k vítězství. To byl klíč."
O oslavách s pohárem
"To by asi nejlépe řekli samotní kluci. Já jenom vím z fotek, co jsem zahlédl, že prožil noc s Filipem Zorvanem, že se svezl na traktoru, že se vydal na noční jízdu olomouckými podniky... A víc toho raději nevím, a možná ani nechci vědět." (usmívá se)
O trestu pro Frydrycha
"Za mě je hodně přísný. Chápu, že je to takhle nastavené, velký důraz se klade na následky zranění. Když jsme třeba my řešili omilostnění Jirky Spáčila, který dostal čtyři zápasy, nebo když Baník řešil Frydrycha, vždycky se hodně posuzovaly lékařské zprávy a to, jak dlouho bude zraněný hráč mimo hru. Kdyby ta zranění nebyla tak vážná, možná by tresty byly menší. Ale chybí mi tam trochu citlivější přístup. Podle mě by se měl víc brát v potaz úmysl. Třeba, když hráči sjede noha po balonu a nešťastně zraní soupeře, ovšem nemá to v úmyslu, mělo by se to posuzovat jinak než třeba situace, kde je tvrdost a záměr zřejmý. A i když jsou následky zranění katastrofální, pořád si myslím, že by měl rozhodovat především úmysl. Takže za mě, ten trest na 10 zápasů je hodně, ale samozřejmě já o tom nerozhoduju, takže hodnotit to úplně nemůžu."
O Klimentově reakci
"Dokážu se vžít do situace Klimíče. Má za sebou výbornou sezonu, má nabídky z top klubů, má možnost podepsat smlouvu na dva, tři roky za úplně jiné peníze, a to všechno se mu najednou během pár vteřin zhroutí. V hlavě mu určitě běžely všechny ty věci jako ambice, odměna za odvedenou práci, sen, který byl na dosah. A teď se to celé výrazně zkomplikovalo. Takže chápu, že to prožívá v emocích těžce."
O práci s Klimentem, kdyby zůstal v Sigmě
"Strašně těžké. Honza Kliment odehrál fantastickou sezonu, pokud nebyl vůbec nejlepší, určitě patřil mezi nejvýraznější útočníky ligy. Je nejlepším střelcem, o tom není pochyb. Má za sebou neuvěřitelný rok, snovou sezonu, a tomu odpovídaly i konkrétní nabídky a zájem o jeho služby. Když už byl na něco upnutý a měl to téměř na dosah, je pochopitelné, že ho zranění zasáhlo. Řeknu to možná trochu drsně, ale ve chvíli, kdy už nemá moc co dokazovat, bude strašně těžké ho znovu motivovat, aby se pokusil něco takového zopakovat. Sám nevím, jak to dopadne. Jako trenér o něj nechci přijít, na druhé straně mu ten přestup přeju. Pokud by nakonec zůstal, bude na nás, abychom v něm znovu zažehli chuť jít dál, hledat nové výzvy, a ukázali mu, že nic nekončí, jen možná začíná o něco později."