Česko – Polsko. Všechny tři soutěžní bitvy: Zoufalý boj o Afriku a sůl do rány ve Vratislavi

Reklama
Reklama
Reklama
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Česko – Polsko. Všechny tři soutěžní bitvy: Zoufalý boj o Afriku a sůl do rány ve Vratislavi
Petr Jiráček střílí jediný gól vzájemného zápasu na Euru 2012.
Petr Jiráček střílí jediný gól vzájemného zápasu na Euru 2012.Profimedia
Od rozdělení federace se fotbalový národní tým utkal s Polskem celkem třikrát. Po dvou duelech v kvalifikaci na mistrovství světa 2010, v níž nakonec oba týmy jasně předčili Slováci, na sebe sousedé narazili na evropském šampionátu o dva roky později. A ve Vratislavi se tehdy radovali svěřenci Michala Bílka. Co všechno se v těchto třech zápasech stalo?

11. října 2008, Polsko – Česko 2:1

Počet hráčů z české ligy v základní sestavě: 1.

V brance Čech, před ním Grygera, Ujfaluši, Rozehnal a Jankulovski, v útoku Baroš. Povědomé? Jistě, to je přece fragment sestavy ze zlaté éry národního týmu, který došel do semifinále mistrovství Evropy 2004. A dva roky nato se probojoval na mundial do Německa. Tady ovšem na začátku kvalifikace na další světový svátek fotbalu vyhořel, pod tehdejším koučem Petrem Radou to skřípalo. Alespoň se tentokrát odhodlal postavit dva útočníky. 

Pro mnohé nepochopitelně však vedle Baroše nasadil Slepičku ze Sparty. V Chorzówě odehrál tým mdlé představení, zato na straně domácích řádil Blaszczykowski, v té době hvězda Dortmundu. Během 53 minut zařídil dva góly – na první přihrál, druhý dal sám. Za poražené snížil až v závěru svou první reprezentační trefou Fenin.

10. října 2009, Česko – Polsko 2:0

Konečné pořadí ve skupině: 3 – 5.

Ani jednomu z týmů se nakonec kvalifikace na závěrečný turnaj v Jihoafrické republice nevydařila. Pro Čechy dopadla nejhůř za předchozích 12 let, když ani neprošli do baráže. Poláci dokonce skončili předposlední, vedle dvou povinných vítězství nad San Marinem už porazili jen doma Radův výběr… V odvetě na Letné už byl na české lavičce Ivan Hašek, tým na poslední chvíli alespoň zařídil, že kvalifikace nedopadla úplnou blamáží.

Otrávení fanoušci však dali svůj postoj najevo, na zápas jich přišlo jen o něco víc než 14.000. Národní celek měl ještě teoretickou naději na baráž, kterou podpořili svými góly ve druhém poločase Necid a netradičně hlavou Plašil. Jenže pár minut po zápase přišla z Bratislavy smutná zpráva: Slovinci tam vyhráli a bylo po všem…

16. června 2012, Česko – Polsko 1:0

Střely mimo v 1. poločase: 1:7.

Před závěrečným zápasem základní skupiny evropského šampionátu bylo jasné – kdo zvítězí, postoupí. Nakonec si šťastnou kartu vytáhli Češi. A to přesto, že nastoupili bez zraněného kapitána Rosického. A že jim jejich vlastní fanoušci nevěřili. Na vyprodaném stadionu ve Vratislavi byli domácí zprvu jako vítr. Ovšem své akce nebyli s to kloudně zakončit. Ani věhlasný kanonýr Lewandowski ne. Jako by byli svázáni tíhou okamžiku.

Soupeř to postupně vycítil a byl lepší. Jeho snahu korunoval v 72. minutě Jiráček, jenž se v šestnáctce zbavil obránce a napálil míč k tyči. Se spoluhráči pak přežil v nastavení klinickou smrt, když Michal Kadlec vyhlavičkoval míč mířící do prázdné branky. Bílkovi hoši šli dál, domácí skončili na turnaji, jejž společně s Ukrajinou pořádali, neslavně už po povinném programu…