Víte, kdo měl v utkání proti Rakówu ze sparťanů nejvyšší hodnotu očekávaných branek? Byl to Kevin-Prince Milla, který díky pěti střelám na branku nastřádal číslo 0,38. Největší šanci mu metrika spočítala, když před koncem poločasu hlavičkou mířil jen do rukavic brankáře Oliwiera Zycha. Jeho pokus měl nízkých 0,12 xG…
Žádný jiný sparťan neměl v utkání s polským soupeřem více. Tato čísla potvrzují negativní trend, se kterým se Letenští potýkají. Pražané znovu nastřádali celkovou hodnotu očekávaných branek pod 1,00, což není pro ofenzivu týmu, který chce hrát o trofeje, vůbec lichotivé číslo. Z posledních pěti soutěžních zápasů se to Spartě stalo už počtvrté.
"Dnes nám chyběla větší kvalita v ofenzivě, nenašli jsme na Raków žádné řešení. Víme, že nám to nejde v útoku, ale to zlepšíme. O tom nepochybuji," pronesl Brian Priske po zápase.
Dá se však současná slabá produkce svádět na kvalitu? Když se podíváme, jak si rudí vedli v předešlých dvou sezonách, zjistíme, že poslední titulová sezona byla v ofenzivních metrikách naprosto odskočená. Sparťané v průměru na zápas stříleli 2,3 branky, zatímco dnes je to jen 1,9.
Lze sledovat mírné zlepšení oproti minulé sezoně, kdy pod Larsem Friisem měla Sparta průměr 1,7. Kde však došlo k výraznému zhoršení, a to dokonce i oproti minulému ročníku, jsou vstřelené branky z otevřené hry. Srovnání posledních tří sezon je následující: 1,8 gólu (23/24), 1,2 gólu (24/25) a 1,1 gólu (25/26).
Vinu nelze hledat pouze v nekvalitě zakončovatelů. Pražané si totiž vytváří značně horší střelecké příležitosti. Zatímco při titulu jim xG z otevřené hry vycházelo v průměru na zápas na hodnotu 1,46, dnes jsou na čísle 1,11. Je tedy evidentní, že se dostávají do horších střeleckých pozic.
Příčin je hned několik. Sparta pod Priskem dál hraje v rozestavení, ve kterém jsou pro její produkci stěžejní především dvě pozice: křídla (ve sparťanském playbooku se jim říká desítky) a následně wingbeci. Celý ofenzivní obrázek pak doplňují dva střední záložníci, kteří musí kyvadlově stíhat udržovat balanc mezi obranou a ofenzivou.
Realita by měla být taková, že desítky často kooperují s wingbeky a záložníci diktují tempo hry. Ve finální třetině hřiště se pak nabízejí jako podpora do kombinace.
Tzv. desítky a wingbeci (a samozřejmě útočník) jsou posty, které by měly mít největší podíl na celkové produkci týmu. Jedni přihrávají, druzí zakončují. Přirozeně se jim zvyšuje hodnota xG a xA. Sparta díky tomu dominovala v poslední titulové sezoně, kdy explodovali Veljko Birmančevič, Lukáš Haraslín, ale také Angelo Preciado, Matěj Ryneš či Tomáš Wiesner.
O takové podpoře si dnes Jan Kuchta či Albion Rrahmani zatím jen mohou nechat zdát. Nejlepšími nahrávači Sparty jsou v tomto ročníku Chance Ligy Patrik Vydra (5) a právě útočník Kuchta s Kaanem Kairinenem (3), přičemž finský reprezentant má všechny tři asistence ze standardek.
Ptáte se, jak jsou na tom wingbeci a desítky? Preciado zapsal jednu asistenci z dohrávaného rohového kopu, takže v podstatě také ze standardky. Pavel Kadeřábek, John Mercado, Jaroslav Zelený, Lukáš Haraslín i Veljko Birmančevič mají po jedné gólové přihrávce (všichni ze hry). Matěj Ryneš na ni stále čeká.
Pro hráče, kteří mají mít enormní vliv na chystání a střílení branek, to nejsou nijak oslnivá čísla. Minimálně Birmančevič by však měl mít podle xA o dvě asistence více (1 vs 2,79). Nekvalitní zakončení spoluhráčů sebralo radost z gólové přihrávky také Rynešovi (0 vs 2,02), Rrahmanimu (1 vs 1,90) a Preciadovi (1 vs 1,56).
Ač se může zdát, že je Vydra vedle Kairinena s pěti asistencemi prvotřídní špílmachr, realita je taková, že ani jeho gólové přihrávky nenesou tak velkou dávku kreativity, která je na jeho pozici potřeba.
Podle očekávaných asistencí mu v lize vychází hodnota 1,41. Mezi jeho silné stránky patří spíš dohrávaní situací kolem vápna, kde je platným svým důrazem a dobrou orientací. Ve vytvořených šancích, průnikových přihrávkách či přihrávkách do pokutového území, ho v týmovém srovnání na předních pozicích budete hledat marně.
Problém přichází ve chvíli, kdy se soupeř umí na sílu z krajních prostor Sparty připravit (tak jako to udělal například Raków) a defenzivní blok musí otevírat právě hráči z osy hřiště, tedy střední záložníci, rychlými a průnikovými přihrávkami mezi řady či svým důvtipem.
V minulosti se Letenským osvědčilo spojení Kairinena s Qazimem Lacim. První působil v roli rozehrávající šestky, druhý ve vyšší pozici kooperoval s desítkami a často sám aktivně hledal zakončující hráče. Albánský reprezentant fungoval jako spojka, která se pohybuje mezi útočníky, nabízí se, chce neustále přijmout míč, zapojuje se do soubojů o odražené míče.
Podle Opty měl Laci společně s Kairinenem od svého příchodu v zimě 2023 do letošního léta nejvíce přihrávek do finální třetiny hřiště, navíc s Lukášem Sadílkem poslal do vápna největší množství přihrávek ze všech hráčů Sparty. Spolu s Kairinenem také nasbíral shodně 14 asistencí, což z něj dělalo druhého nejlepšího nahrávače Letenských. Ve sledovaném časovém úseku jich více nasbíral jen Birmančevič (16).
Laci byl navíc platný i v defenzivě. Za dobu svého působení na Letné získal v Chance Lize od soupeře mezi záložníky nejvíce míčů (315). V létě ale albánský reprezentant Spartu opustil a jeho plnohodnotný nástupce se dodnes hledá. Rudí si za částku kolem 2,5 milionu eur z Liberce pořídili Santiaga Enemeho, od nějž se čekalo, že by mohl Laciho zastoupit.
"Myslím, že podobného hráče v kádru Sparta nemá," pronesl v létě liberecký kouč Radoslav Kováč v podcastu Kudy běží zajíc. Ani údajná jedinečnost ale Enememu na herní vytížení nestačí. Reprezentant Rovníkové Guiney dostává nejméně prostoru ze všech středních záložníků v týmu.
V úvodu sezony na jeho úkor hrál Magnus Kofod Andersen, který po nevýrazné jarní části začal ukazovat své kvality. V srpnu si ale vážně poranil koleno a jeho rekonvalescence ještě nějaký čas potrvá. Na to konto přivedli Pražané na hostování Siverta Mannsverka z Ajaxu, největší prostor ale dál jednoznačně dostává Vydra.
Ve srovnání s Lacim je však typologicky jiným středním záložníkem. Chybí mu především několikrát zmiňovaná kreativita. Během jarních 600 minut v Chance Lize, což zatím není ideální vzorek, poslal do pokutového území v průměru 2,58 přihrávky, zatímco Laciho průměr vycházel na 9,79. Albánec mírně těžil z toho, že se dostal k zahrávání standardních situací, rozdíl je však markantní.
Ani v aktuálním ročníku si Vydra příliš nepolepšil. V průměru na zápas pošle do boxu 2,9 přihrávky. A ačkoliv mu vychází 0,6 asistence na zápas, podle očekávaných asistencí by to mělo být výrazně méně, konkrétně 0,17.
Kde tedy hledat řešení na slabou sparťanskou produktivitu? Priske má rozhodně pravdu, že týmu v ofenzivě chybí kvalita. Jedná se však především o kvalitu krajních a středových hráčů, kteří v týmu zajišťují předfinální fázi.
A otázkou je, jestli Sparta naplno využívá potenciálu, který v kádru má. Alespoň ve středu hřiště. Zatímco Mannsverk, Vydra, Sadílek a dokonce i zraněný Andersen dostali v aktuální sezoně 400 a více minut, zdravý Eneme má na začátku listopadu napříč všemi soutěžemi odehráno 295 minut a kromě MOL Cupu s Karlovými Vary (80 minut) nenastoupil na delší úsek než 30 minut.
Přitom podle jeho bývalých trenérů se jedná o typologii, která podle dat Pražanů momentálně schází. "Není to žádný posunovač míčů. Je velmi silný na balonu, umí s míčem velmi rychle zacházet a rychle se rozhoduje, co provede. Umí být rozdílový. Na posledních třiceti metrech je kreativní," říká pro Livesport Zprávy Jan Kameník, který jej vedl ve Vyškově.
Kováč jeho slova potvrzuje. "Má obrovský klid a sílu na míči. Navíc má v sobě neuvěřitelnou dynamiku. Člověk už si kolikrát myslí, že mu vezme míč, Santiago udělá dva rychlé kroky a je pryč."
Proč tedy nehraje? "Máme v záloze velkou konkurenci a je to pouze na hráčích, aby mi to svými výkony a prací na tréninku při výběru základní sestavy ztížili. Hráče stavím podle toho, zda jsem přesvědčený o tom, zda nám mohou na hřišti pomoci," uvedl Priske v létě na začátku sezony na dotaz ohledně Laciho nástupce.
Podle Kameníka může jít o přirozený proces zvykání si v novém angažmá. "Je v prostředí, které je náročné na okamžitý výkon, výsledek a další věci. To občas pro hráče není vůbec snadné. Sparta s ním má určitě nějaké plány, když ho koupila. Věřím, že má stále velký potenciál," dodává.
Stejně to predikoval i Kováč. "U něj opravdu záleží jen na tom, jak zvládne adaptaci a jak rychle pochopí principy trenéra."
Přijde v závěru podzimu jeho chvíle?