Pojďme si popovídat o období v Realu Madrid. Jsem si jistý, že si ho pamatujete více než dobře...
"Než se na něco zeptáte, chtěl bych být dobrým bývalým trenérem. Nedávno Real prohrál 2:5 v derby s Atlétikem. Kdybych mluvil o Realu, lidé by říkali, že jsem byl celou dobu potichu, a teď, když prohrál, najednou mluvím. Proto o tomto zápase nechci mluvit."
O tomto derby se bavit nebudeme, nebojte se. Rád bych ale věděl, jaké to bylo vést hráče jako byl Nicolas Anelka. Zažil jste hodně výrazných osobností...
"Byl to jeden z hráčů, kteří byli trochu emotivní, ale nedělal žádné velké problémy. Byl to dobrý kluk a myslím, že i když byl kvůli menšímu incidentu týden nebo dva mimo hru, pomohl nám vyhrát i Ligu mistrů, na to nemůžeme zapomenout. Mám ho moc rád, všichni máme své malé chyby."
Změnilo se tehdy něco v šatně s příchodem Luise Figa do Realu?
"Myslím, že byl přijat dobře. Ve fotbale jsou věci, které se zdají být nemožné. Hráč z Barcelony s náklonností, kterou k němu lidé, její fanoušci chovali, najednou přijde do Realu. To se zdá být šok, ale musíte to brát s nadhledem. Stalo se to i opačně, Luis Enrique odešel z Realu do Barcelony. To jsou situace, které se staly oběma směry."
Kompletní rozhovor
Dokážete si tyto situace představit v současném fotbale? Že hráč Barcelony odejde do Realu, nebo naopak...
"Myslím, že ano. Mohlo by se to stát. Nemám to teď čerstvě v paměti, ale mám dojem, že kdykoli se taková událost může stát. Poté, co jsme to zažili s Figem, by nám to také nepřišlo nijak dramatické."
Trochu změníme téma. Zidane jako hráč a Zidane jako trenér, co mají společného?
"Mohu říct jen svůj názor na něj jako na hráče. Byl to jeden ze skvělých přestupů klubu a velmi dobrý fotbalista. Velmi náročný na sebe i na své spoluhráče. Při vší skromnosti pro něj bylo zpočátku trochu těžké se přizpůsobit. Přišel z italského fotbalu, s jiným stylem hry a jiným chápáním tréninku. Ale kdybychom se ho teď zeptali, jestli byl lepší v Juventusu, nebo v Realu Madrid, myslím, že by řekl, že v Realu."
Nedávno jsme mluvili s Rubénem de la Redem a ten nám řekl, že Zidane má jako vážný člověk také smysl pro humor a že je v šatně velmi veselý. Měl jste stejný pocit?
"Ano, ano. Byl rozvážný, tichý, měl pronikavý pohled, a i díky tomu pochopíte hráče takové, jací skutečně jsou. Každý z nás je jiný. Nejdůležitější je, aby mysleli na sebe, podávali co nejlepší výkony a mysleli také na tým."
Zidane měl jinou povahu než například Brazilec Ronaldo. Sám říkal, že jste byl trenér, který mu nejlépe rozuměl. Co tato slova znamenají?
"Rozuměl jsem mu dokonale. Myslím, že je pro šatnu velmi důležité, aby byla srdečná, laskavá a abychom spolu dobře vycházeli. Zdravá pracovní atmosféra je důležitá, abychom dosahovali výsledků. Musíme na ně celý den křičet a musíme se na ně zlobit? Ne. Myslím, že je musíme přijmout takové, jací jsou. Ronaldo je pro mě jedním z příkladů hráčů, kteří potřebovali být šťastní, aby mohli hrát dobrý fotbal."
Vidím na vaší tváři úsměv, když o něm mluvíte. Šatna asi byla šťastná, když tam tito hráči byli, že?
"Ano, samozřejmě že byla. Byli poslušní, ale chtěli mít radost, že hrají fotbal. Mají na to právo a všichni trenéři je také rádi udělají šťastnými prostřednictvím hry."