K dostatečnému pochopení významu Diega Simeoneho pro historii Atlétika Madrid je třeba se vrátit do sezony 2010/2011.
Colchoneros tehdy zrovna nezářili, což těsně před Štedrým dnem odnesl trenér Gregorio Manzano. Tým, kterému nepochybně scházeli Sergio Agüero i Diego Forlán, dostal pod stromeček nečekaný dárek. Do španělské metropole se už podruhé vrátil charismatický Argentinec, tentokrát však v jiné roli.
Simeone už jako hráč platil za muže, který jde do všeho minimálně na sto procent. To samé si od něj slibovalo i vedení Atletů, ostatně nic moc jiného ani nabídnout nemohl. Šlo o jeho první evropskou zkušenost, přestože doma v Argentině stihl oslavit titul s Estudiantes i River Plate.
Pevná obrana a efektivní útok
Celkem logicky tak zejména mezi fanoušky panovaly obavy. Pracovitý a odhodlaný Argentinec je však začal vcelku pohotově rozmetávat. Hned v první sezoně totiž Atlético pod Simeoneho vedením ovládlo Evropskou ligu, když díky trpělivé hře a nezastavitelnému Radamelu Falcaovi ve finále přetlačilo Athletic Bilbao s Marcelem Bielsou.
Právě první Simeoneova trofej toho dost změnila.
První sezony pod Simeonem měli Atleti jasnou tvář. Taktický plán se opíral o pevnou defenzivu. Titáni jako Miranda či Diego Godín zajišťovali jistotu vzadu, zatímco Filipe Luis a Juanfran pilovali kraje hřiště.
Neméně důležitý byl však už zmiňovaný Falcao, který byl na druhé straně hřiště naprosto bezchybný. To ostatně skvěle vykresluje jeho bilance v dresu Colchoneros – v 91 zápasech vstřelil Kolumbijec 70 gólů a přidal devět asistencí.
Simeone zkrátka potřeboval v ofenzivě vytěžit z minima maximum, v čemž byl Falcao přeborník. Právě on hrál stěžejní roli u prvních úspěchů, když argentinskému kouči pomohl vedle Evropské ligy vyhrát i Superpohár UEFA proti Chelsea a Copa del Rey.
Efektivní devítka ale dala v roce 2013 Atlétiku sbohem a odešla do Monaka. Tehdy Simeone ukázal na Diega Costu.
Právě v tom momentu dostal systém 4-4-2 dost možná nejlepší podobu. Costa se zabydlel v základní sestavě a víc než spolehlivě Falcaa nahradil. Vedle efektivity se totiž rodák z Brazílii nebál "ušpinit si ruce".
První titul a zklámání v Lize mistrů
Právě s tímto už osobitým stylem dobylo Atlético v sezoně 2013/2014 LaLigu. Pro Simeoneho byl zásadní přístup "zápas po zápase". Díky této filozofii se Atleti soustředili na každý víkend zvlášť s jediným cílem – vyhrát.
Atlético si zajistilo titul v poslední hrací den, když remizovalo 1:1 s Barcelonou, kterou tehdy vedl Tata Martino. Přestože se o ofenzivu starali především Costa a Arda Turan, klíčovou vyrovnávací trefu proti Kataláncům obstaral Godín.
V Lize mistrů se Atleti dostali ve stejné sezoně do finále, kde vedli až do nastaveného času nad městským rivalem Realem. Jenže Sergio Ramos pak poslal ikonickou hlavičkou zápas do prodloužení, v němž Bílý balet Simeoneho tým přejel.
Nová éra a přestavba
Po senzační sezoně se dalo očekávat, že na úspěšný kádr zaútočí slavnější a především ekonomicky silnější evropské značky.
Felipe Luis a tehdy zapůjčený Thibault Courtois odešli do Chelsea, zatímco David Villa si vybral MLS. Vedení Colchoneros tak muselo reagovat a podepsalo mladého Jana Oblaka, Maria Mandžukiče, Antoina Griezmanna či Ángela Correu.
S výše zmíněnými posilami zahájili Atleti sezonu vítězství ve španělském Superpoháru nad městským rivalem a zakončili ji postupem do Ligy mistrů. Právě v milionářské soutěži z toho byla další finálové účast a další porážka s Realem Madrid – tentokrát rozhodly až penalty.
S odchodem Costy začal přebírat větší toli v týmu především Griezmann. Francouzský útočník v případě Diega Simeoneho nikdy nešetřil chválou. Jednou dokonce řekl, že právě argentinský trenér byl jedním z prvních, kdo od něj dostal vzkaz, když v roce 2018 vyhrál s Francií mistrovství světa.
Pan Griezmann
Simeone sehrál v Griezmannově kariéře klíčovou roli. Vštípil mu své požadavky – udělal z něj komplexnějšího fotbalistu, který se více stahoval pro míč a dokonce jej přinutil k týmové práci.
"El Cholo mi řekl, že jsem mnohem víc než křídlo. Také mi řekl, že čím blíž budu brance, tím budu nebezpečnější," vypráví Francouz ve své autobiografi, která vyšla v roce 2018.
Během plodné spolupráce s Griezmannem formoval Simeone svůj tým tak, aby do něj začlenil jeho myšlenky. Griezmann se dokázal stát hráčem jako málokdo jiný. V srdci kreativním, pro kterého je však tým na prvním místě. A právě díky tomu bylo Atlético a také francouzská reprezentace úspěšná.
Zanechal tak svou stopu v odkazu, který je větší než samotný klub. V odkazu mistra světa a jednoho z nejlepších fotbalistů moderní doby.
Další špičkový útočník
Zatím poslední radost prožil Simeone po boku Luíse Suáreze. Uruguayský útočník se stal idolem fanoušků Rojiblancos, když se zásadní měrou podílel na ligovém titulu v sezoně 2021/2022, kterou poznamenala covidová pandemie.
Suárez v úspěšné sezoně spolupracoval v ikonickém systému 4-4-2 nejčastěji s Correou a dařilo se mu náramně – vstřelil 21 gólů a třikrát asistoval.
Památná sezona vynesla fanouškům nezapomenutelnou trofej, osmou a zatím Simeoneho poslední v roli trenéra Atlétika.
Až čas ukáže, zda se mu podaří přidat do vitríny další poháry. Druhý nejdéle sloužící kouč napříč evropskými TOP soutěžemi zatím nepolapil jen Ligu mistrů.