Často jsem vůči domácímu fotbalu kritický. Řešíme, co se nedaří, jak české týmy vypadají v konfrontaci se zahraničím, že reprezentace má své limity. Tady je ale potřeba chválit. Čtyři účastníci ligových fází jsou skvělá vizitka a doufám, že kluby s penězi, které díky Evropě získají, dobře naloží. Aby nešlo o jednorázovou sezonu, ale o další krok k tomu, aby se podobný počet českých mužstev v Evropě objevoval pravidelně.
Teď už k samotným losům. A začnu Slavií.
Když se podívám na její soupeře v Lize mistrů, na první pohled tam opravdu moc bodů nevidím. Tím spíš, že se los s ní nepáral ani v koších, kde by člověk čekal nějakou hratelnější variantu.
Ve třetím koši jsem si říkal, že by mohl přistát třeba Bodö/Glimt. Případně Feyenoord doma, který by Slavii svým způsobem mohl sedět i fyzicky. Slavia by tam mohla využít intenzitu, agresivitu, domácí prostředí a zkusit soupeře přeběhat. Jenže místo toho dostane Fenerbahce venku. To je strašně těžké. Istanbul, atmosféra, kvalita soupeře, zkušenost. Villarreal doma bude také obrovská zkouška.
Ve druhém koši by člověk potřeboval fakt velkou kliku, aby dostal třeba Bruggy nebo PSV Eindhoven. I ty by samozřejmě byly těžké, ale doma by tam český tým mohl mít větší šanci něco udělat. Jenže Aston Villa doma a Porto venku? To je velmi drsná kombinace.
Poslední koš mohl naopak dopadnout i hůř, kdyby tam Slavia dostala Stuttgart nebo Como. Lens doma mi ale také nepřijde jako lehká varianta. Za mě je to možná třetí nejtěžší soupeř z toho koše. A Sabah v Baku? To je přesně ten zápas, který člověk nechce. Dlouhá cesta, neatraktivní protivník, složité prostředí. A když ho neporazíte, pocitově to může dopadnout skoro jen špatně. Všichni budou automaticky počítat tři body, podobně jako se to vnímalo minulý rok s Pafosem.
Přestupy, ohlasy, rozhovory: Zapněte si notifikace na články k oblíbeným hráčům a týmům.
Kdybych měl teď tipovat, vidím pro Slavii kolem čtyř bodů. A to jsem optimistický. Ale Liga mistrů není jen o tabulce a počítání bodů. Jsou to fantastické zápasy, obrovská zkušenost pro klub i hráče. Slavia už si elitní soutěž zažila a věřím, že z toho může těžit.
Minulý rok také nikdo moc nevěřil týmům jako Pafos nebo Karabach a nakonec jsme viděli velká překvapení. Bylo by krásné zažít Slavii, která doma porazí Villarreal, znechutí mu fotbal, přeběhá ho a zaslouženě vyhraje. Její styl na to ve výjimečném večeru určitě má. Jestli je to realistické, ukážou další měsíce.
U Sparty se to ve mně hrozně mísí. Je to za mě opravdu půl na půl. Někteří z protivníků jsou relativně přívětiví, ale někteří až neuvěřitelně nekompromisní.
Když se podívám na první koš, Sparta mohla dostat Leverkusen, Juventus, Benfiku, AC Milán nebo další opravdu velké značky. Místo toho má Alkmaar a Olympiakos, což mi v rámci možností přijde jako jedna z těch slabších dvojic.
Samozřejmě Alkmaar je pro Spartu trochu strašák. Má s ním nepříjemnou historii a víme, že když nizozemskému týmu vyjde den, dokáže vás rozebrat. Sparta doma od Alkmaaru v minulosti dostala čtyři góly. Na druhou stranu vnímám, že český fyzický fotbal může na Holanďany v některých situacích platit. Pokud Sparta podá opravdu dobrý výkon, dostane zápas do soubojů, bude agresivní a nenechá Alkmaar hrát v pohodě, doma ho může potrápit.
Ve druhém koši už mi to připadá složitější. Mohli dostat Ferencváros nebo Dinamo Záhřeb, místo toho přišlo Rennes, které mi přijde skoro jako nejsilnější tým z této skupiny. Se Salcburkem bych Spartě naopak věřil více. Viděl jsem ho v minulé sezoně několikrát a přišel mi trochu v rozkladu. I venku se tam podle mě dá bodovat, byť přivedli například někdejšího bundesligového útočníka Harise Tabakoviče a pořád mají kvalitní hráče.
Třetí koš je ale za mě naprosto fatální. Když si vezmu, že mohli dostat Omonii nebo Celje, tak sparťané obdrželi Bournemouth a Crystal Palace. To je strašně přísné. Dva anglické týmy, obrovská intenzita, rychlost, atletičnost a v obou případech zápasy, kde si Sparta nebude moct dovolit jedinou slabší pasáž.
Poslouchejte Livesport Zprávy!
Vybraná redakční témata včetně tohoto článku máme pro vás k dispozici také jako audio. Poslouchejte a odebírejte na Spotify a Apple Podcasts.
Čtvrtý koš zase dopadl přijatelněji. Místo Hoffenheimu nebo Besiktase má Sparta Lilleström a Ararat-Armenia. Venku to samozřejmě nebude příjemné, zejména kvůli dlouhé cestě, ale sportovně jde za mě o slabší varianty.
Můj pohled na celkový los je takový, že pokud Sparta podá výkony směřující k jejímu maximu, může postoupit. Pokud bude jen na lepším průměru, nemusí to stačit. Los jí nabízí zápasy, které by měla zvládnout, ale zároveň má na programu tolik extrémně těžkých soupeřů, že se každé zaváhání může rychle projevit.
Plzeň dostala také těžký los. Benfica, Real Sociedad, Bournemouth, Union SG… To jsou soupeři, proti nimž bude velmi těžké něco uhrát. Přesto mám tendenci Viktorii věřit možná ještě o trochu víc než Spartě.
Je to dáno tím, co Plzeň v Evropě v minulosti dokázala. Vzpomenu si na AS Řím, na řadu překvapivých výsledků a na zápasy, v nichž dokázala jít nad svůj běžný ligový standard. Je to mužstvo, které v pohárech často najde jiný level, jinou energii a jiné sebevědomí.
Bournemouth venku je za mě za nula. Real Sociedad venku bude velmi těžký, Benfica také. Ale když se podívám na Ferencváros, Jagiellonii, Levski a Lilleström, tam si myslím, že Plzeň může sbírat body.
Neříkám, že je to lehké. Ferencváros je nepříjemný a doma silný, Jagiellonia také umí zahrát velmi dobře. Pokud ale česká liga skutečně roste a Plzeň má ambice, proč by nemohla uspět třeba právě na Ferencvárosi? Jagiellonii a Levski doma by podle mě mohla porazit. V Lilleströmu může také bodovat.
Já tam vidím možnost nasbírat kolem deseti bodů a jít dál. Hodně bude záležet na pořadí zápasů. Kdyby Plzeň třeba začala doma s Levski, dobře odstartovala a chytila se do euforie, může ji to výrazně nakopnout. V Evropě často rozhoduje momentum. Když si tým rychle ověří, že na soupeře má, hraje pak úplně jinak.
A po tom, co Plzeň ukázala v posledním období, bych jí v Evropě opravdu věřil. Má zkušenost, osobnosti i historii, která hráčům připomíná, že podobné večery nejsou něčím, čeho by se měli bát.
Pro Jablonec je už samotná účast v Konferenční lize krásná odměna. Je to klub, jehož hráči ne tak často nastupují proti týmům jako Brighton, Freiburg či Trabzonspor. Čekají je výborné atmosféry, velké stadiony a zápasy, které si budou pamatovat.
Lugano mám teď poměrně nakoukané, protože sleduji švýcarskou ligu. Jsou tam dva tři zajímaví hráči, ale pokud je Jablonec doma dokáže eliminovat, vnímám to jako úplně otevřený zápas. Padesát na padesát.
Iberia a Riga jsou pro mě hůř odhadnutelné. Člověk přesně neví, co čekat, ale hlavně domácí zápas s Iberií by měl Jablonec zkusit zvládnout. To jsou utkání, která rozhodnou o tom, jestli bude evropská účast jen krásnou zkušeností, nebo zda se z ní stane i bodový úspěch.
Brighton, Freiburg a Trabzonspor jsou za mě bohužel spíš zápasy za nula. Brighton má obří kvalitu i v Premier League, Freiburg je velmi dobře organizovaný německý tým a Trabzonspor bude doma extrémně nepříjemný. Ale právě v tom je pro Jablonec krása Konferenční ligy. Nemá co ztratit. Může se na ty zápasy připravit, užít si je a zkusit překvapit.
Pokud by Jablonec podal povedené výkony, vidím tam třeba sedm bodů. A to by byl pro klub velmi slušný evropský výsledek.
Celkově máme před sebou nesmírně zajímavý podzim. Slavia dostala opravdu velmi těžký los, Sparta má program plný extrémů, Plzeň podle mě znovu může ukázat, že do Evropy patří, a Jablonec si může bez velkého tlaku užít krásné zápasy.
Teď jen doufejme, že české kluby nebudou v Evropě jen účastníky, ale podaří se jim výrazně prosadit.
Jan Morávek je bývalý bundesligový hráč, reprezentant Česka a od roku 2025 pracuje jako skaut pro FC Augsburg. Od MS v Kataru 2022 je stálým expertem Livesport Zpráv.
Jeho pohledy na současný svět fotbalu i odborné analýzy si přečtěte ZDE.
