Ve stínu Lionela Messiho skončila během říjnové reprezentační přestávky také bohatá reprezentační kariéra Nicoláse Otamendiho. Dříve neoblíbený argentinský stoper začal po třicítce zrát jako víno a postupně si vybudoval pověst legendy. V posledních letech se tak stal symbolem úzké elity argentinských stoperů. Přestože jeho výkony v modrobílém dresu nebyly vždy bezchybné, během jeho působení jej nikdo nedokázal ze sestavy národního týmu vytlačit.
Přesto má momentálně Argentina k dispozici slušný zástup nadstandardních středních obránců v čele s Cristianem Romerem a Lisandrem Martínezem. Oba však často trápí zranění, v nominaci tak mohou dostávat prostor také Marcos Senesi, Leonardo Balerdi či Valentín Gómez. Právě Martínez, Senesi, Gómez i zmíněný Otamendi přitom představují charakteristický typ stopera pro argentinský fotbal. Často se jedná o vzrůstem menší, ale zato obratné a technicky zdatné obránce.
Do této kategorie zapadá také Ignacio Ovando. Devatenáctiletý rodák z argentinského města Gualeguaychú měří pouhých 182 centimetrů a mezi stopery vyniká především pohyblivostí a technickou vybaveností. Původně přitom začínal jako útočník, v mládeži Rosaria Central se však trenéři rozhodli přeškolit ho na stopera, případně defenzivního záložníka. Nakonec se ukázalo, že právě přesun do středu obrany byl správnou volbou.
Mladý obránce se již dostal do prostředí argentinské reprezentace, zatím jako tréninkový partner před letošním mistrovstvím světa. Premiérového startu za La Albiceleste by se ale mohl brzy dočkat. Ve svém působišti navíc může získávat cenné zkušenosti od někdejších reprezentantů, neboť nastupuje po boku Ángela Di Maríi, jedné z největších hvězd moderní éry argentinského fotbalu.
Fyzické parametry
Průměrná výška mužů v Argentině nedosahuje ani 175 cm, Ovando je tedy ve své domovině poměrně vysoký. V porovnání s evropskými či africkými stopery je však jeho 182 cm podprůměrná výška. To ovšem nemusí znamenat zásadní handicap, což dokazují třeba Marc Guéhi, Ezri Konsa nebo již zmíněný Lisandro Martínez. Aby ale nižší vzrůst nepředstavoval výraznou nevýhodu, musí hráč disponovat několika dalšími faktory, které jej dokáží vyvážit.
Ovando má v tomto směru hned několik předností. Vzdušných soubojů se sice účastní méně než jeho stoperští kolegové, ale v těch, do kterých se zapojí, bývá velmi úspěšný. K tomu mu pomáhá především skvělé načasování výskoku a výborná poziční hra. Navzdory svému vzrůstu navíc dokáže být nebezpečný i při ofenzivních standardních situacích.
Díky nižšímu těžišti je dostatečně mrštný a v soubojích jeden na jednoho jej útočníci jen těžko dostávají z rovnováhy. Ve většině případů si na soupeře počká, sleduje jeho pohyb a ve správný okamžik mu vypíchne míč. Právě v bránění jeden na jednoho mu však stále scházejí zkušenosti, v této činnosti tedy má stále prostor ke zlepšení.
Rychlostně je na tom devatenáctiletý talent poměrně dobře, nejedná se však o fyzicky nabušenou mašinu, která by předčila většinu útočníků v běžeckých soubojích. Není ani přehnaně agresivním typem obránce, jako je například Cristian Romero. Jeho hra v defenzivě je založena spíše na nadstandardní herní inteligenci, neustálém skenování prostoru a vynikající poziční hře než na fyzické dominanci. I díky těmto kvalitám se stal klíčovým obráncem úřadujícího mistra argentinské ligy.
Technické dovednosti
V Argentině se obecně klade velký důraz na technickou kvalitu a Ovando není výjimkou. Jeho práce s míčem je tak na stopera vynikající. Rád s ním postupuje až na hranici soupeřovy poloviny, odkud pak přesnými přízemními přihrávkami hledá spoluhráče v ofenzivě. Dokáže tak překonat jednu i dvě obranné řady během jediné akce. Excelentní je také přesnost jeho dlouhých progresivních přihrávek, při přebírání míče má čistý první dotek a pohybem těla si jej dokáže připravit do volného prostoru.
Z hlediska statistiky xG Buildup patří mezi nejlepší obránce v Copa Libertadores. Tato metrika zachycuje, jak se hráč podílí na akcích vedoucích ke střele, a to i prostřednictvím rozehrávky. Na středního obránce je poměrně neobvyklá také Ovandova schopnost kvalitní práce s míčem oběma nohama.
Jeho rozehrávka je díky tomu pro soupeře hůře čitelná a bránitelná. Ocenění si zaslouží rovněž technické provedení obranných zákroků, díky dobré koordinaci těla navíc dokáže spolehlivě odvracet míč i z obtížných pozic. S jeho kvalitní prací s míčem by obstál ve většině evropských soutěží. Při rozehrávce mu navíc nechybí sebevědomí, proti napadajícímu soupeři se často nebojí předvést riskantní kličku.
Osobnost
Argentinští hráči nemají mezi neutrálními fanoušky zrovna nejlepší pověst, pokud jde o chování na hřišti. Hráči jako Leandro Paredes, Rodrigo De Paul nebo Cristian Romero jsou známí svým tvrdým, někdy až zákeřným stylem hry. Ignacio Ovando ale působí jako jiný typ fotbalisty. Je elegantnější a klidnější, přesto už ve své domovině stihl vyvolat určitou kontroverzi.
Argentinská liga se totiž dlouhá léta hrála ve formátu dvou částí, přičemž vítěz každé z nich získal vlastní trofej a oba šampioni se následně střetli v superpoháru. V minulé sezoně však argentinská fotbalová federace za pochodu rozhodla, že titul připadne Rosariu Central jako týmu s nejvyšším součtem bodů z obou částí soutěže. Hráči Estudiantes pak při vzájemném utkání na protest odmítli vytvořit tradiční špalír pro šampiona. Ovando jejich počínání v rozhovoru označil za "nedostatek respektu". Ne každý fanoušek tak přijal jeho vyjádření s klidem. V tomto případě však šlo spíše o projev vyhrocené rivality než o problematický výrok mladého obránce.
K Ovandovým osobnostním přednostem musíme zařadit jeho herní inteligenci, která se projevuje především výborným čtením hry. Jeho styl spočívá spíše v předcházení nebezpečným situacím než v jejich hašení na poslední chvíli pomocí spektakulárních zákroků. Specializuje se na zachytávání soupeřových přihrávek a v této činnosti patří po zohlednění času stráveného bez míče k jihoamerické špičce. Poziční bránění a kvalitní rozhodování v obou fázích hry představují další výrazné zbraně mladého Argentince.
Kam by mohl přestoupit
Ovando se profiluje především jako technicky vybavený stoper, jeho další kroky by proto mohly směřovat spíše do jižní Evropy. Mladí Argentinci nemají jedinou oblíbenou destinaci, objevují se tak ve Francii, Portugalsku, Španělsku i Itálii. Právě poslední dvě jmenované země však logicky patří mezi nejatraktivnější cíle. Ve Španělsku odpadá jazyková bariéra, s Italy zase Argentince pojí blízkost vycházející mimo jiné z početné komunity italských přistěhovalců a jejich potomků.
Talentovaný stoper nedávno podepsal s Rosariem Central novou smlouvu platnou až do roku 2029. Ta ovšem může klubu sloužit také jako výhodnější výchozí pozice při jednání s případnými zájemci. Cena za Ovanda proto nejspíš nebude nízká a jeho angažování by si mohly dovolit především ambicióznější celky z horní poloviny tabulky v uvedených soutěžích. Ideální stoperskou dvojici by mohl vytvořit s důraznějším spoluhráčem, který by lépe zvládal vzdušné souboje.
Ovando se zároveň hodí do mužstva, které chce diktovat tempo hry a stavět útoky od vlastní obrany. Právě v takovém systému by naplno vynikly jeho schopnosti při rozehrávce. Ideálním odrazovým můstkem pro působení v Evropě by proto mohl být některý z předních portugalských či italských klubů. Případné převzetí role Nicoláse Otamendiho v Benfice by mělo i symbolický rozměr, byť prosadit se v takovém prostředí by vzhledem ke konkurenci nebylo snadné.
Hodnocení
Menší stopeři to mají při prosazování na nejvyšší úrovni zpravidla těžší než fyzicky dominantní obránci. Ignacio Ovando však navzdory své výšce působí jako mimořádně perspektivní talent pro hru ve středu obrany. Jeho výborná poziční hra a technická vyspělost z něj dělají zajímavý artikl už pro nejbližší přestupové období – a to především pro týmy, které chtějí rozehrávat od vlastního brankáře a budovat útoky konstruktivně už od obranné linie.
