Pro lepší vcítění se do atmosféry provázející onen večer je třeba nejprve pochopit hluboce zakořeněnou rivalitu mezi těmito dvěma národy. Sportovní napětí sice v průběhu let rostlo, jeho původní kořeny však tkvěly v bolestné historii druhé světové války. Nacistická okupace během konfliktu zanechala v duších Nizozemců jizvy, které sahaly daleko za hranice politiky. Promítly se i do fotbalu.
Toto napětí dosáhlo sportovního vrcholu ve finále mistrovství světa v roce 1974. Silní Oranjes v čele s legendárním Johanem Cruyffem, považovaní za stylovější a inovativnější, se tehdy museli v Mnichově sklonit před domácím pragmatickým a nekompromisním výběrem.
O 14 let později se Nizozemci dočkali alespoň částečné odvety, když Němce opět na jejich půdě vyřadili v semifinále evropského šampionátu. A dva roky nato si mysleli i na úspěch na světové scéně. Roznětek doutnající nevraživosti bylo na obou stranách dost.
Do zmíněného osmifinále MS 1990 vstupovaly oba týmy nabité hvězdami. Nizozemští úřadující mistři Evropy se mohli pochlubit třeba triem z AC Milán Ruud Gullit, Marco van Basten a právě Rijkaard. Němci kontrovali obdobným trojlístkem z konkurenčního Interu: Lothar Matthäus, Andreas Brehme a Jürgen Klinsmann. Byli disciplinovaní a odhodlaní.
Napětí bylo patrné od prvního hvizdu. Fauly přibývaly rychle a ani jeden tým neprojevoval velký zájem o fair play. Rozhodující moment přišel ve 22. minutě. Rijkaard byl potrestán žlutou kartou za ostrý zákrok na Völlera a když pak kolem faulovaného běžel, plivl mu do vlasů.
Německý útočník si na to stěžoval sudímu, místo zastání však dostal rovněž žluté napomenutí. Při následném trestném kopu pak skončil v nizozemském pokutlovém území na trávníku. Podle vlastních slov proto, aby se vyhnul srážce s brankářem Hansem van Breukelenem.
Záběr, který se proslavil
Rijkaard a Van Breukelen to však viděli jinak a Völlerův pád si vyložili jako simulování ve snaze získat penaltu. Oba reagovali rozzlobeně a Rijkaard situaci ještě vyostřil tím, že Němcovi zakroutil uchem a dupl mu na nohu.
Rozhodčí už měl jejich konfliktu dost a oba hráče vyloučil. Když dvojice výtržníků opouštěla hřiště, Rijkaard plivl Völlerovi do vlasů podruhé.
Záběr jeho sliny mířící na nic netušícího soupeře (který je zároveň titulní fotografií tohoto článku) se stal ikonickým. I po desetiletích zůstává jedním z nejznámějších momentů historie mistrovství světa.
Zápas pak pokračoval s oběma týmy v deseti. Německo nakonec vyhrálo 2:1 góly Klinsmanna a Brehmeho, Ronald Koeman už jen v závěru za Nizozemsko snížil z penalty.
Německo následně turnaj vyhrálo, když ve finále porazilo Argentinu. Pro Nizozemsko byl předčasný konec hořký, zvlášť po slibném výkonu a potenciálu, jejž ukázalo dva roky předtím na mistrovství Evropy.
Pozoruhodné je, že v následujících letech se Rijkaard i Völler usmířili. V pozdějších rozhovorech o incidentu dokonce žertovali, což dokazuje to, že co se stane na hřišti, by na něm mělo i zůstat.