O spravedlivém finále
"Kdyby to mělo ještě dopadnout tak, že Argentina po takhle pasivním výkonu získá titul, bylo by to až moc kruté pro fotbal jako takový. Šampionát vyhrál nejlepší tým, který defenzivně dominoval a zaslouženě bere titul. Je to takhle fér."
O vyloučení Fernándeze
"Byl to možná nejnebezpečnější moment v zápase. Argentina čekala na záblesk geniality Messiho v závěru nebo v prodloužení. Tím, jak se Enzo zachoval a zbytečně se nechal vyloučit, už nebylo možné se v ofenzivě k něčemu dostat. Musela to být totální přemotivovanost. Byla to naprostá zbytečnost a čistá hloupost, kterou mu argentinská média a experti ještě určitě vyčtou."
O pasivitě Argentiny a izolaci Messiho
"Argentina vyhazovala balóny dopředu jen na náhodu. Álvarez i Messi se v meziprostorech vůbec k ničemu nedostávali. Jestli měli nahoře dohromady 50 kontaktů s míčem, tak je to možná až moc. Pro porovnání, stoper Cubarsí jich měl sám přes 130. Messimu se chvílemi mohlo až zastýskat, že nehraje raději za Španělsko, aby byl více ve hře. Muselo to pro něj být hodně frustrující."
O dopadu prohry na celkový odkaz Messiho
"Byl jsem před turnajem skeptický, ale Messi ve svých takřka čtyřiceti letech odehrál fantastický turnaj. Tady prostě narazil na absolutní světovou kvalitu a tým, který působil naprosto kompaktně a sehraně. Snižovat Messiho celkovou nebo reprezentační kariéru na základě jednoho prohraného finále? K tomu bych se určitě nechtěl ubírat."
O půlhodinové Halftime Show a fyzické přípravě hráčů
"Pro kondiční trenéry to muselo být obrovské téma. Hráči v útrobách na pár minut odfrkli, podívali se na videoanalýzu a pak dost možná museli sednout na rotopedy, aby nevypadli z tempa a zůstali v provozní teplotě. To, že je půlhodinová pauza netypická, o tom se nemusíme bavit. Upravovat pravidla sportu na základě Halftime Show je za mě určitě špatně. Ať si Američané užívají své show ve svých sportech, ale ve fotbale je tohle pro mě no-go."
O Luisi de la Fuentem
"Jeho úspěchy hovoří za vše. Na tiskovkách působí jako obrovsky sympatický chlapík, ale hlavně to, jak kompaktní a takticky připravený jeho tým je, ho řadí k nejlepším trenérům světa. Nabízí se, aby po něm na základě těchto úspěchů sáhla nějaká velká značka na klubové úrovni."
Osobní volba nejlepšího hráče MS
"Není to snadné, ale vybíral bych mezi Rodrim a Pauem Cubarsím. V těchto turnajích obvykle nevyhrávají defenzivní hráči, ale u týmu, který za celý šampionát inkasoval jediný gól, by si to obránce zasloužil. Konkrétně Cubarsí mě v tomto věku svým klidem a progresivními přihrávkami naprosto uchvátil a byl dost možná nejlepším stoperem celého turnaje."
O týmovosti Španělů a nenápadném hrdinovi Oyarzabalovi
"Španělsko nemělo jednoho hráče, který by vyčníval. Měli obrovskou sílu v týmu i na lavičce. Skvělým symbolem té týmovosti je Mikel Oyarzabal, nenápadný chlapík ve stínu, který nehraje za Real ani Barcelonu, ale na kterého De la Fuente pravidelně sázel a on se mu odvděčil klíčovými góly."