Představení skupiny F: Nizozemsku chybí rozdílový hráč. Nabitý útok Švédska i ambiciózní Japonci

Švédsko

Když Graham Potter na podzim roku 2025 přebíral švédskou reprezentaci, postup na mistrovství světa vypadal spíše jako vzdálený sen. Seveřané se pod Jonem Dahlem Tomassonem trápili, v kvalifikační skupině sbírali ztráty a hrozilo, že po absenci na světovém šampionátu v Kataru vynechají i druhé mistrovství světa za sebou.

Bývalý trenér Brightonu, Chelsea či West Hamu však dokázal během několika měsíců změnit atmosféru kolem národního týmu. Přestože ani pod jeho vedením nebyla cesta bez komplikací, Švédové nakonec využili druhou šanci v baráži a po výhrách nad Ukrajinou a Polskem si zajistili návrat mezi světovou elitu.

Anglický trenér se nesnažil stavět na nostalgii ani na minulých úspěších. Místo toho vsadil na kombinaci zkušených reprezentantů a nastupující generace talentů. V obraně zůstávají důležitými oporami Victor Lindelöf či Isak Hien, střed hřiště dostává stále více do rukou mladší generace v čele s Lucasem Bergvallem a Yasinem Ayarim. Největší síla současného Švédska se však nachází v útoku. Málokterý tým mimo nejužší okruh favoritů disponuje dvojicí útočníků takové kvality, jakou představují Viktor Gyökeres a Alexander Isak.

Zároveň Potter při sestavování kádru udělal několik překvapivých tahů. Největší pozornost vzbudilo vynechání Dejana Kulusevského, který se po dlouhodobých problémech s kolenem nestihl dostat do optimální kondice.

Mimo nominaci zůstali také talentovaný Roony Bardghji či Williot Swedberg, zatímco prostor dostali méně okoukaní hráči jako Taha Ali, Elliot Stroud nebo Alexander Bernhardsson. Právě tato rozhodnutí naznačují, že trenér upřednostnil aktuální formu a týmovou soudržnost před zvučností jednotlivých jmen.

Taktický profil týmu

Potter nejčastěji využívá rozestavení 4-2-3-1, které se během zápasu často mění do podoby 4-3-3. Základním principem je zodpovědná hra bez míče a rychlý přechod do útoku po jeho zisku. Švédsko se nesnaží za každou cenu dominovat v držení míče, mnohem důležitější je pro něj kontrola prostoru a organizace mezi jednotlivými řadami. Otázkou tak zůstává hlavně to, v jakém stavu do Ameriky dorazil Isak.

Pokud bude zdravý, lze očekávat, že nastoupí v základní sestavě společně s Gyökeresem, což by znamenalo určité taktické změny oproti baráži. Ostatně v přípravě s Norskem nastoupilo Švédsko se třemi stopery a dvěma útočníky vepředu.

V defenzivě se mužstvo opírá o zkušené stopery a disciplinovanou práci záložníků. Střed pole bývá velmi kompaktní a soupeři často narážejí na problém dostat se mezi linie. Švédové zároveň patří mezi týmy, které si dlouhodobě zakládají na kvalitní hře ve vzduchu a nebezpečných standardních situacích. Stopeři Hien s Lindelöfem by měli zajistit, že Švédsko příliš inkasovat nebude.

Po získání míče se však obraz hry výrazně mění. Potter se snaží maximálně využívat rychlost Anthonyho Elangy a fyzickou dominanci Gyökerese. Když se k tomu přidá Isakův aktivní pohyb, může Švédsko potrápit kohokoliv. Přechodová fáze bývá přímočará a Švédové se nebojí hrát vzduchem už po několika přihrávkách. Právě proti silnějším soupeřům může být tento způsob hry velmi efektivní.

Videopreview Viktora Gyökerese

Určitou slabinou zůstává tvorba hry proti hluboko bránícím protivníkům. Pokud musí Švédsko dlouhodobě dobývat zataženou obranu, občas mu schází kreativita i individuální kvalita v záloze. Proto budou klíčoví právě Bergvall nebo Ayari. Jejich schopnost nacházet nečekaná řešení může rozhodnout o tom, zda se Švédové zařadí mezi příjemná překvapení turnaje.

Predikce: šestnáctifinále

Nizozemsko

Třikrát těsně pod vrcholem a jednou bronzoví. Nizozemsko patří mezi tradiční favority velkých turnajů, přesto stále čeká na první titul mistrů světa. Na šampionát v Severní Americe přijíždí výběr Ronalda Koemana s jedním z nejvyváženějších kádrů posledních let. Defenziva nabízí mimořádnou kvalitu, záložní řadu vede zkušený Frenkie de Jong a v útoku je k dispozici Memphis Depay nebo ve skvělé formě hrající Donyell Malen. Přesto se Nizozemci na hřišti neprojevují jako dobře namazaný stroj.

Otázkou zůstává, zda mají Oranje dostatek kreativity a individuality pro zápasy proti absolutní světové špičce. Poslední roky ukázaly, že dokáží být velmi organizovaní a výsledkově stabilní, ale zároveň jim často chybí něco navíc. Pokud chtějí v Americe ukončit čekání na titul, musí zkušený kádr konečně zabrat v klíčových momentech.

A proč by to vlastně letos nemohlo vyjít? Koeman vybudoval mužstvo, které je takticky disciplinované, organizované a mimořádně nepříjemné pro každého soupeře. Nizozemsko možná neoplývá takovou individuální kvalitou jako některé předchozí generace, ale jen málokterý evropský tým působí tak kompaktně.

Přesto v nominaci chybí hráč, který dokáže rozhodnout jakýkoliv zápas. Na odkaz úspěšné generace Sneijdera, Robbena nebo Van Persieho dokázal z forvardů navázat jen Depay. Ten ovšem poslední měsíce promarodil a už dva roky nepůsobí na evropské scéně, nýbrž v brazilské lize. Očekává se tak, že odpovědnost převezme v Římě perfektně hrající Malen. Tomu ovšem zatím reprezentační turnaje nevycházely.

Taktický profil týmu

Koeman v posledních letech vybudoval mužstvo, které stojí především na pevné organizaci. Nizozemsko nejčastěji nastupuje v rozestavení 4-3-3, které se během zápasu mění do flexibilnější podoby. Základním stavebním kamenem je kvalitní rozehrávka od obránců a snaha kontrolovat tempo utkání prostřednictvím De Jonga.

Videopreview Virgila van Dijka

Velkou předností je mimořádně silná obranná řada. Virgil Van Dijk, Nathan Aké, Micky Van de Ven, Jurrien Timber nebo Jan Paul van Hecke dávají možnost reagovat na různé typy soupeřů. Nizozemci díky tomu dokáží bránit vysoko, ale stejně dobře zvládají i kompaktní blok na vlastní polovině. Právě defenziva bývá označována za nejsilnější část celého týmu.

V ofenzivě se hodně spoléhají na pohyb křídelních hráčů. Cody Gakpo, Malen či Noa Lang často přecházejí do středu hřiště a vytvářejí prostor pro náběhy krajních obránců. Zejména Denzel Dumfries aktivně podporuje útok a je dalším, na koho si obrany soupeřů musí dát pozor. Důležitou roli hraje také Depay, který se stahuje hlouběji do pole a pomáhá vytvářet přečíslení v mezihře.

Největší otázkou zůstává kreativita proti soupeřům, kteří se zatáhnou do hlubokého bloku. Absence Xaviho Simonse připravila Koemana o hráče schopného pravidelně vytvářet rozdílové momenty v situacích, kdy souhra vázne.

Oranje proto mohou dominovat držení míče, ale občas se trápí s proměňováním převahy v dostatek vyložených šancí. Právě schopnost řešit podobné zápasy pravděpodobně rozhodne o tom, zda se Nizozemsko zařadí mezi kandidáty na titul, nebo znovu skončí pod vrcholem.

Predikce: šestnáctifinále

Tunisko

Orli z Kartága se stali v posledních letech v rámci Afriky symbolem konzistentních výkonů. Tunisané se dokážou pravidelně kvalifikovat na Africký pohár národů i na mistrovství světa a na obou turnajích zpravidla stabilně hrají. Jsou to však bohužel výkony stabilně průměrné.

Fanoušci mají obecně tendenci Tunisko podceňovat. Nehrají pohledný kombinační fotbal jako kupříkladu Japonci, ani nemají v kádru žádnou světovou hvězdu jako třeba Švédové. Jenže tyto týmy budou stát proti soupeři, který v 10 kvalifikačních zápasech neinkasoval ani jeden gól. A nemění na tom nic ani fakt, že nejsilnějším soupeřem ve skupině Tunisanům byla Namibie.

A další věc, Tunisané nemají dlouhodobé výpadky. Tipněte si, kdy naposledy prohráli tři zápasy v řadě... Bylo tomu v červnu roku 2018, kdy postupně čelili Španělsku, Anglii a Belgii! Zkrátka a dobře, Tunisko prakticky s jistotou někoho z trojice soupeřů o body obere a zamíchá pořadím skupiny. Bude to poprvé v historii stačit na postup ze skupiny?

Taktický profil týmu

Po nečekaně brzkém konci na zimním AFCONu, kdy Tunisané ztroskotali po naprosto nudném a pro oči bolestivém výkonu na oslabeném Mali, se tuniský svaz rozhodl vyhodit Samiho Trabelsiho a nahradit jej bývalým francouzským reprezentantem tuniského původu Sabrim Lamouchim. Tunisko už zjevně nebaví být sice stabilním, ale průměrným týmem, a tak Lamouchi přichází s radikálními změnami.

Do nominace se nevešlo poměrně dost stálic tuniských nominací z posledních let: Meriah, Maaloul, Ben Romdhane, Sassi, Laidouni a Jaziri. Navíc skončila éra zkušených útočníků Msakniho a Khazriho. Pravděpodobně také Lamouchi odstaví z brány opakovaně chybujícího brankáře Dahmena.

Pokud chce v těžké skupině Tunisko uspět, nemůže si dovolit soupeřům góly vyloženě darovat, na což byl na posledním AFCONu Dahmen expertem. Post brankáře nicméně bude tak či tak slabinou Tuniska.

Na turnaji se každopádně bude rodit nové Tunisko s mladíky Ayarim, Ghandrim, Tounektim a Elloumim v ofenzivě. Jde o typologicky podobné rychlostní a náběhové typy s výborným driblinkem v rychlosti. Zejména Tounekti na levém křídle a Gharbi na postu ofenzivního záložníka můžou vypadat velmi dobře.

Videopreview Ellyese Skhiriho

Trenér v přípravě vystřídal až 4 různé styly. Proti Haiti hrálo Tunisko v rozestavení 4-3-3. Další dva zápasy odhráli Tunisané oficiálně ve formaci 4-2-3-1, přičemž proti Rakousku šlo spíš o diamant 4-1-2-1-2 s poměrně fluidní rolí falešných křídel Gharbiho a Ben Slimaneho a neúnavného motoru zálohy Mejbriho. V hodně nepovedené generálce na turnaj s Belgií se vsadilo na systém 4-4-1-1.

Překvapivě vysoko v poli se občas objevoval i čistě defenzivně laděný bojovník Rani Khedira, kterého by mnozí fanoušci Tuniska viděli raději na lavičce. Pod Lamouchim ovšem zatím odehrál všechny zápasy.

Tunisko bude z hlediska individualit relativně nevyváženým týmem. Ten se může opřít o kvalitní krajní beky, ale ke stoperu Talbimu chybí podobně kvalitní spoluhráč. Očekávaná stoperská dvojka Rekik je navíc stejně jako Talbi pravák, což znesnadní rozehrávku. Nad zkušenou zálohou pak nastoupí velmi talentovaní, avšak stále ještě nezkušení mladíci. Spolehlivého šutéra na hrotu útoku pak Tunisko také postrádá.

Hazem Mastouri je častým terčem vtipů Tunisanů na internetu, Firas Chaouat je na poměry tuniské ligy excelentní střelec, ale stěží odhadovat, jestli má na úroveň mistrovství světa. 18letý mladík Elloumi má v dospělém fotbale odehráno jen pár utkání. Nebylo by na každý pád překvapením, kdyby právě Elloumi byl nakonec nejlepším útočníkem Orlů z Kartága.

Predikce: základní skupina

Japonsko

Japonská reprezentace už dávno není v pozici, kdy by její otevřené úvahy o celkovém triumfu na mistrovství světa vyvolávaly u fotbalové veřejnosti úsměv. Historická vítězství nad Německem a Španělskem z předchozího šampionátu totiž jasně ukázala, že Samurajové dokážou s globální elitou držet krok.

Dlouholetý trenér Hajime Moriyasu vybudoval za osm let na lavičce mimořádně sebevědomý tým, který umí nejlepší celky světa nejen potrápit, ale i porážet. To ostatně potvrdily i nedávné prestižní skalpy Brazílie a Anglie, kterou Japonci dokázali senzačně vyloupit přímo v chrámu ve Wembley. Celé mužstvo tak do Severní Ameriky letí s upřímnou vírou, že může celý turnaj vyhrát.

O to těžší zkouška teď ale Moriyasovu družinu čeká v základní skupině F. Vedle silných evropských výběrů z Nizozemska a Švédska se totiž budou muset popasovat také s nevyzpytatelným Tuniskem, které pro tým může představovat vůbec nejsložitější překážku celého turnaje. Japonci se však v zámoří budou moci opřít o tradičně fantastickou diváckou kulisu. Modré moře v ochozech bude tentokrát ještě masivnější, než bývá zvykem, a to i díky početné komunitě místních fanoušků žijících v Severní Americe.

Japonští příznivci jsou po celém světě proslulí dokonalou organizovaností, disciplínou, rytmickým skandováním za doprovodu bubnů a především obrovským respektem k soupeři. Světovou pozornost si navíc pravidelně získávají zvykem uklízet po zápasech odpadky na stadionech. To nabízí fascinující pohled do jejich zdvořilé kultury.

Taktický profil týmu

Japonská reprezentace pod vedením velezkušeného Moriyasua, který je u mužstva od roku 2018 a odkoučoval už přes 100 zápasů, sází na moderní pojetí hry a velkou taktickou variabilitu. Očekávaným základním systémem pro nadcházející šampionát je rozestavení 3-4-2-1. Samurajové však v nedávné přípravě proti Anglii úspěšně otestovali i variantu 3-1-4-2, což jasně ukazuje, že jsou schopni flexibilně reagovat na sílu a styl jakéhokoliv protivníka.

Naprosto klíčovým prvkem japonské herní identity je agresivní a vysoký presink hned od útočné linie. V tomto ohledu se Moriyasu opírá o mimořádně pracovité a rychlé křídelníky, jako jsou Takefusa Kubo, Ritsu Doan, Keito Nakamura či Junya Ito. Ti dokážou soupeřovu rozehrávku dostat pod enormní tlak.

Videopreview Ayaseho Uedy

Osa mužstva působí velmi silně a vyváženě. Na hrotu útoku bude operovat Ayase Ueda z rotterdamského Feyenoordu, který má za sebou životní ročník. V uplynulé sezoně 2025/26 nasázel parádních 25 gólů ve 31 ligových zápasech a zcela po zásluze ovládl tabulku střelců nizozemské Eredivisie. Defenzivní základy pak jistí stabilní brankář Zion Suzuki z Parmy, před kterým operuje prověřený stoperský trojzubec ve složení Tsuyoshi Watanabe, Shogo Taniguchi a Hiroki Ito. Roli defenzivního štítu uprostřed zálohy pak převezme Kaishu Sano, jehož hlavním úkolem bude čištění prostoru a zakládání rychlých protiútoků. Ostatně v tomto ohledu je jedním z nejúspěšnějších v celé Bundeslize.

Obrovskou devízou současného Japonska je až nevídaná šířka a kvalita kádru. Skutečnost, že taková jména jako Wataru Endo z Liverpoolu nebo obránce Takehiro Tomiyasu z Ajaxu se občas musejí smířit pouze s rolí náhradníků na lavičce, je jasným důkazem toho, že japonský výběr je silnější než kdykoliv předtím. Tým navíc nerozhodila ani smůla v podobě zranění klíčových křídelníků Takumiho Minamina a Kaorua Mitomy. Současné družstvo zkrátka není tak křehké, aby se sesypalo kvůli absenci jedné nebo dvou chybějících článků. Důležitou roli kreativního režiséra při jejich absenci převezme Daichi Kamada z Crystal Palace.

Jedním z nejzajímavějších a nejdůležitějších pilířů celé japonské sestavy je sedmadvacetiletý obránce Ito. S výškou 188 centimetrů a silnou levou nohou nabízí naprosto unikátní kombinaci fyzických parametrů, univerzálnosti a technické kvality, díky které dokáže na špičkové úrovni alternovat na postu středního i levého obránce. Ačkoliv jeho progres na klubové úrovni občas přibrzdily zdravotní trable, samotný fakt, že tento japonský defenzivní univerzál obléká dres giganta, jakým je Bayern Mnichov, dokonale ilustruje, jak obrovským skokem v posledních letech japonský fotbal prošel.

Predikce: šestnáctifinále