Hned na úvod je třeba zmínit, že pro kolovečské publikum nejsou podobně zvučná jména na soupisce zase takovou novinkou. V dobách, kdy kopal místní Slavoj divizi, hájila jeho čest například dvojčata Tomáš a Lukáš Doškovi či bývalý reprezentant Petr Vlček.
Od slavných divizních časů již sice uplynulo 14 sezon a samotný klub si prošel i obdobím, kdy se musel pachtit ve druhé třídě, nicméně schopnost přilákat pod své barvy jméno prověřené na nejvyšší úrovni mu viditelně zůstala.
Podle trenéra Martina Steinbrückera je důvodem osoba bývalého prezidenta a současného hlavního sponzora klubu Martina Lucáka staršího. "Je to obrovský fotbalový nadšenec a patří mu dík za to, že dokáže takovéhle hráče přivést k nám do Kolovče. Hlavně pro fanoušky, které máme, troufám si říci, nejlepší v kraji, to musí být úžasné," chválí hlavní stratég Slavoje i místní fanouškovskou obec.
Právě Lucák měl prsty i v tom, že se po zimní přestávce zjevila v kádru Kolovče legenda plzeňského fotbalu David Limberský. "Od pana Lucáka přišla nabídka, jestli bych si tady nechtěl zahrát s klukama. Tou dobou jsem už dva roky nikde nehrál, takže jsem za ni byl velmi rád," popisuje někdejší "zlobivé dítě" českého fotbalu důvody svého příchodu do týmu.
Působení v krajském přeboru si držitel pěti titulů v české lize velmi užívá. "Opravdu si velmi vážím, že tu můžu být, a hraní tady v Kolovči mě opravdu naplňuje. Především je tady skvělá hráčská kabina, i když na můj vkus trochu moc sparťanská," culí se Limba.
Sparťanská šatna, sešívaný trenér
Úsměvnou ironií je, že zatímco osazenstvo hráčské šatny sympatizuje dle Limberského slov s klubem z Letné, srdce trenéra Steinbrückera je pro změnu slávistické. Ani u příznivců sešívaného klubu se během své aktivní kariéry netěšila osoba někdejšího reprezentačního obránce zrovna velké oblibě.
"Samozřejmě, že to má David se mnou hrozně těžké, přece mu já jako slávista nebudu dávat nějaké úlevy," směje se muž, jenž už pátým rokem působí na trenérské lavičce Slavoje, se kterým během této doby stihl oslavit tři postupy, jež jeho svěřence dovedly z druhé třídy až do krajského přeboru. "David mi dokonce jako velký antislávista říkal, že to má pod mým vedením ještě horší, než měl pod Pavlem Vrbou," dodává s úsměvem Steinbrücker.
Příchod díky výročí
Jak sparťanský, slávistický, tak i dres béčka plzeňské Viktorie oblékal během kariéry rodák ze slovenského Zvolena Peter Grajciar, jenž se po konci profesionální kariéry usadil natrvalo v Plzni. Do služeb kolovečského oddílu ho pak, dle jeho vyprávění, zavedla především náhoda.
"V Kolovči se hrál zrovna nějaký výroční zápas, na který byli pozvaní hráči, kteří tu působili, když hrála Koloveč divizi. Ti pak byli doplněni nějakými hráči, co dříve hráli ligu, a někdo si vzpomněl a pozval mě na tuhle slávu taky," vzpomíná dvojnásobný šampion české ligy na okamžik, kdy se poprvé představil na tamním pažitu.
"No a potom jsme si zavolali s trenérem, jestli bych to nechtěl zkusit i v soutěžních utkáních. A tak jsem tam přestoupil ze Slivence, za který jsem tou dobou hrál, ale už mě tam nebavilo dojíždět," popisuje Grajciar okolnosti svého příchodu.
Záložník se zkušenostmi z turecké, gruzínské či polské ligy působí nyní v Kolovči už čtvrtou sezonu a stejně jako Limberský si působení nemůže vynachválit. "Během těchto let jsme postoupili z 1. B třídy do 1. A třídy a z 1. A třídy do krajského přeboru. Je to tu skvělé," říká upřímně Grajciar, jenž zároveň působí i jako hrající asistent trenéra Steinbrückera.
Příklad pro ostatní
A co přinášejí bývalé hvězdy do kádru Slavoje Koloveč? "Především jsou oba vítězné typy, kteří i ve svém věku nechají na hřišti maximum. Do zápasu jsou neuvěřitelně vtažení," vyjmenovává Steinbrücker vlastnosti, díky kterým působí zkušení harcovníci i na spoluhráče.
"Na klucích, co nastupují vedle nich, je vidět, že hrabou naplno, protože když vidí makat v zápase tyhle staré pardály, tak si to, ani ti mladší nedovolí vůbec nic vypustit," vyzdvihuje kouč a zároveň dodává další pro tým důležitá jména s obdobnými vlastnostmi. Petra Mužíka, jenž se k týmu připojil po 17 sezonách v Domažlicích, futsalového reprezentanta Lukáše Křivánka a posilu z německého Rötzu Milana Mészárose.
Z Rolinka je hvězda okresního přeboru
Když se řeč opět stáčí ke dvěma největším hvězdám mančaftu, oceňuje Steinbrücker způsob, jakým si oba počínají v kabině. "Jak David, tak Peter jsou bezva do party. I tady vynikají v tom, že v kabině dokáží udělat tu pravou pohodu. Navíc netrpí žádnými hvězdnými manýry a přijmou i legraci na svůj účet," pochvaluje si trenér lidské vlastnosti opor.
Obdobně pozitivně hodnotí i jejich tréninkovou morálku. "David je samozřejmě hodně společensky vytížený, Peter nyní působí v projektu Martina Filla, takže se jim občas do termínu tréninku namotá nějaká akce, ale jinak na tréninku nemají úlevy ani oni, ani žádný hráč," zdůrazňuje Steinbrücker.
Divize? Už bez Limberského
Kolovečský Slavoj odstartoval letošní sezonu na výbornou a i přesto, že v posledních zápasech přišly dvě prohry, je stále v čele tabulky. Nabízí se tak otázka, zda se v areálu oddílu uvažuje o postupu do čtvrté ligy, a zda by v klubu v případě postupu pokračovala i dvojice Limberský, Grajciar?
"Kdyby se postoupilo do divize, tak bych už asi dál nepokračoval. Ten krajský přebor je pro mě asi takový strop a divizi, i vzhledem k tomu, že už se v ní poměrně daleko cestuje, bych ve svém věku asi úplně nedal," říká upřímně Limberský.
Pro jeho slovenského kolegu by záleželo především na zdravotním stavu. "Zdraví je nejdůležitější a o postupu jsme se zatím v Kolovči ještě nebavili, ale samozřejmě, kdyby se to stalo a já bych cítil, že ještě budu s kluky stíhat, tak bych tu rád zůstal," zakončuje Grajciar.