Byla běžná únorová sobota, na první pohled nebyl ničím zvláštní ani samotný duel mezi Newcastlem a Arsenalem. Domácí byli v té době na osmém místě tabulky, hosté z Londýna druzí za Manchesterem United, který nakonec ligu vyhrál.
Stadion Newcastlu St James' Park byl vyprodaný. Jako vždy. Víc než 51 tisíc diváků netušilo, že uvidí tak mimořádnou podívanou. Začátek však domácí fanoušky bolel. Hodně bolel.
Kanonýři v prvním poločase řádili a už po 10 minutách se dostali do tříbrankového vedení. Svěřenci Arséna Wengera otevřeli skóre hned v první minutě zásluhou Thea Walcotta, který skóroval po krásné přihrávce Andreje Aršavina.
O pouhé dvě minuty později připravil Aršavin další trefu po přímém kopu. Míč posadil na hlavu Johana Djouroua a bylo to 2:0. V 10. minutě našel Walcott zpětnou přihrávkou z pravé strany Robina van Persieho – 3:0.
A čtvrt hodiny nato přidal nizozemský kanonýr svůj druhý gól v utkání. Po přihrávce Bacaryho Sagny se tentokrát trefil hlavou. Svěřenci Alana Pardewa byli zralí na ručník.
Někteří fanoušci ztratili naději a začali opouštět tribuny. Nakonec však svého rozhodnutí hořce litovali.
Největší comeback všech dob?
Na začátku druhého poločasu byl totiž vyloučen Abou Diaby z Arsenalu za zbytečnou reakci při potyčce se známým výtržníkem a provokatérem Joeym Bartonem. To byl jeden ze zlomových momentů celého zápasu.
Newcastle poprvé skóroval v početní výhodě v 68. minutě, kdy právě Barton proměnil penaltu. O chvíli později doklepl míč do sítě po přihrávce z levé strany útočník Leon Best.
V 83. minutě přišla další penalta pro Newcastle. Barton ji opět proměnil a domácí tak prohrávali už jen o jednu branku.
A pak přišel nejdůležitější a nejkrásnější gól zápasu. Hostující obrana odvrátila Bartonův přímý kop daleko od branky Arsenalu. Cheick Tioté jej však okamžitě levačkou napálil z voleje a nechytatelná rána zaplula do sítě. Ohromující vyrovnávací gól z 20 metrů napsal tečku za úžasným dramatem, které zprvu nikdo nečekal.
St James' Park propukl v euforii. Newcastle se stal prvním týmem v historii Premier League, který smazal čtyřbrankovou ztrátu.
Smutný osud hrdiny
Legionář z Pobřeží slonoviny Tioté nastupoval jako defenzivní záložník. Do Evropy přišel v roce 2005, když mu bylo 19 let a podepsal smlouvu s belgickým Anderlechtem. Později působil v Nizozemsku (Roda Kerkrade a Twente) a v roce 2010 přestoupil do Newcastlu.
Na severu Anglie strávil šest úspěšných sezon. Za Straky odehrál 156 zápasů a vstřelil jeden jediný gól. Právě ten, který hraje v celém tomto příběhu hlavní roli.
Tioté také nastoupil v letech 2009-2015 k 55 utkáním za národní tým Pobřeží slonoviny. Svou vlast reprezentoval na dvou mistrovstvích světa a čtyřech afrických šampionátech a v roce 2015 na něm byl dokonce členem zlatého mužstva. V roce 2017 odešel z Newcastlu do čínského klubu Beijing Enterprises Group.
V témže roce však Tioté náhle zemřel. Dne 5. června 2017 utrpěl ve věku 30 let na tréninku v Pekingu zástavu srdce. Po převozu do nemocnice se ho lékařům nepodařilo zachránit. Mnoho jeho spoluhráčů mu vzdalo hold, podobně nešetřili chválou ani jeho bývalí trenéři.
Rafael Benítez ho označil za "opravdového profesionála", Alan Pardew ho popsal jako "vše, co chcete od hráče Newcastlu". Steve McClaren, který ho vedl v Twente i Newcastlu, na něj vzpomínal jako na nejtvrdšího hráče, jakého kdy viděl. A Chris Hughton, jenž ho do Newcastlu přivedl, mluvil o jeho pokoře a označil ho za "perfektního hráče".
Zkrátka někdo přesně stvořený pro dokonalý comeback.