Verratti začal svou fotbalovou cestu v klubu z domovské Pescary, kde ho vychovával trenér Zeman. Poté se z italské druhé ligy přesunul rovnou do francouzského velkoklubu Paris Saint-Germain, aniž by kdy hrál v Serii A. Nyní v Kataru nastupuje za Al Duhail, předtím strávil dvě sezony v Al Arabi.
V rozhovoru Verratti také odhaluje, který moment byl pro něj v bohaté kariéře nejsilnější, a jaká pouta ho pojí s jeho bývalými kluby.
Po odchodu z PSG působíte již třetí sezonu v Kataru. Jak byste popsal tamní ligu?
"Styl hry je tu určitě jiný, ale fotbal je vždycky fotbal. Na hřišti se člověk baví, mně stačí míč a spoluhráči a užívám si to. Cítím se tu opravdu dobře. Rozdíly jsou možná spíše kulturní. Fotbal tady je klidnější, zatímco v Evropě jde o život. Tady je to uvolněnější. Mimo hřiště objevuji novou kulturu, jiný životní styl, ale cítím se opravdu dobře."
Jste pravděpodobně nejlepším italským hráčem, který nikdy nehrál v Serii A. Co na to říkáte? Myslíte, že se to někdy změní?
"Ve fotbale člověk nikdy neví. Zatím tu mám smlouvu, jsem tu spokojený a moje rodina je tu šťastná. Na fotbal jsem stále docela mladý, mám před sebou ještě pár let. Díky bohu jsem nikdy neměl vážné zranění, takže se cítím dobře a uvidíme v budoucnu, jestli bude příležitost."
Za národní tým jste naposledy nastoupil v roce 2023. Přemýšlíte o návratu?
"To nevím. Částečně to bylo moje rozhodnutí, když jsem přišel do Kataru. Moje děti zůstaly bydlet v Paříži, takže reprezentační přestávky jsou jediné období, kdy je můžu vidět. Fotbal je moje největší vášeň, ale děti jsou na prvním místě. Zatím si myslím, že to tak zůstane."
Do dospělého fotbalu jste poprvé nakoukl v rodné Pescaře pod vedením legendárního trenéra Zdeňka Zemana. Jaké na něj máte vzpomínky?
"Pro mě to byl nejlepší trenér, jakého jsem kdy měl. Myslím, že pro mladého hráče je absolvování Zemanových tréninků požehnáním. Má obrovské znalosti a donutí vás pochopit vše, co je ve fotbale potřeba – běhání, taktiku i techniku. Dal mi toho strašně moc, a myslím, že jestli jsem toho ve fotbale hodně dokázal, tak z velké části díky němu."
Jste s ním stále v kontaktu?
"Občas ano. Na narozeniny nebo o Vánocích se mu snažím vždy poslat zprávu. Ve fotbale se někdy odcizíte a je těžké zůstat v kontaktu, ale je to trenér, na kterém mi velmi záleží, a mám na něj spoustu vzpomínek."
Nyní jste většinovým vlastníkem Pescary. Proč jste se rozhodl získat podíl ve svém mateřském klubu?
"Byl to pro mě způsob, jak vrátit peníze klubu, který mi dal všechno. Je to malý klub, který se obětoval i pro mě, vždy mě podporoval a pomohl mi vyrůst. V Pescaře vám poskytnou vše, co potřebujete, abyste se stali skvělým hráčem. Bylo to gesto, kterým jsem jim chtěl poděkovat za všechno, co pro mě udělali, a chci i nadále pomáhat Pescaře růst, dávat vše místním dětem, a to i mimo region. I co se týče zázemí, aby se mohly dál zlepšovat a hrát fotbal."
V době pandemie covidu-19 jste s Itálií vyhrál Euro 2020. Jaké jsou vaše vzpomínky na tento turnaj?
"Pro mě to bylo asi největší zadostiučinění a emoce, jaké jsem kdy ve fotbale zažil. Vyhrát s národním týmem je něco jedinečného, protože Euro se koná v létě a vy víte, že celá vaše rodina, vaše děti, vaši přátelé jsou pohromadě a sledují vás. Je to jednotná podpora, žádný Inter, AC Milán, Juventus. Jen národní tým. Byl to neuvěřitelný pocit. A vyhrát ve Wembley proti Anglii bylo fantastické, krásná vzpomínka, kterou si s sebou ponesu navždy."
V PSG jste se stal legendou, máte třetí nejvyšší počet startů v jeho historii. Jaké jsou vaše vzpomínky na klub?
"Strávil jsem tam 11 let, od svých 19 do 31, což jsou podle mě nejlepší roky v životě člověka – dospívání a stávání se mužem. Poznal jsem lidi, kteří mě naučili, že život se má žít dobře, s respektem a vzděláním. Šlo o víc než trofeje, byl to můj život. Dospěl jsem tam a stal se mužem. Moje děti se v Paříži narodily a stále tam žijí. PSG mi dalo opravdu hodně, je to pro mě sbírka krásných vzpomínek, dobrých vzpomínek, i když jsme nevyhráli Ligu mistrů. Byly tam těžké chvíle, ale pro mě jsou to všechno úžasné okamžiky."
Sledujete stále zápasy PSG?
"Ano, pokaždé. Moje děti jsou velkými fanoušky PSG, mám tam stále spoustu přátel a vždy se dívám. Chci, aby vyhráli. S Nasserem (Al-Khelaifim, prezidentem klubu) se znám, trávíme spolu hodně času tady v Dauhá, takže je bedlivě sleduji. Sleduji je s velkým potěšením."
Jaké to bylo sdílet šatnu s Lionelem Messim, Neymarem a Kylianem Mbappém?
"Každý z nich je jiná osobnost. Vždycky jsem se všemi vycházel, protože mám dobrou, klidnou povahu, a se všemi jsem měl skvělý vztah. Ale každý z nich je jiný. Messi je neuvěřitelně skromný. Nemáte pocit, že hrajete s nejlepším hráčem na světě – a pro mě i nejlepším v historii. Je pokorný, vždycky první na tréninku, tréninky ho baví, je to skvělý člověk. Měli jsme a pořád máme výborný vztah."
"Neymar žije naplno, pořád se usmívá a jeho nálada je nakažlivá. Když jste s ním, pořád se smějete. Je velmi velkorysý a prožili jsme spolu úžasné chvíle. Kylian je vždy připravený, chce být nejlepší na světě. Nemá Messiho techniku, ale trochu mi připomíná Brazilce Ronalda – dokáže rozhodnout zápas z ničeho, klidně z poloviny hřiště."
Co si myslíte o loňském triumfu PSG v Lize mistrů?
"Šel jsem se podívat na finále na stadion s několika přáteli z Paříže a cítil jsem, že je to po všech těch letech úleva, zejména pro klub a jeho prezidenta. Měl jsem z nich upřímnou radost, protože vím, čím si prošli. Cítil jsem se do toho vtažený i zvenčí a věděl jsem, že všichni lidé, kteří tam dlouhá léta pracují, chtěli ten pohár vyhrát, takže to byla úleva i pro mě. Jsem moc rád, že se jim to podařilo."
Mějte dokonalý přehled o Verrattiho kariéře, v aplikaci Livesport pro Android a iOS si ho nyní můžete přidat mezi své Oblíbené hráče. Jak na to?