Na rovinu říkám, že nejsem fanouškem saúdského projektu. Ničím mě neoslnil a nelíbí se mi, že hráči, kteří jsou stále ještě atraktivní pro nejlepší světové ligy, volí raději cestu do této destinace, než aby dohráli na vrcholové úrovni.
Důvody jsou samozřejmě pochopitelné – nepředstavitelné množství peněz, které obdrží. A na které by si v Evropě možná nevydělali ani během deseti let na nejvyšší úrovni…
Je až nesmyslné, že si mohou dovolit sáhnout na hráče jako je Vinícius Jr. či Alexander Isak a eventuálně přeplácet slavné kluby. Jestli si někdo na začátku myslel, že kupní síla po čase poleví, teď se zdá, že se naopak ještě navyšuje.
Daří se jim zlákat právě i hráče, kteří by mohli ještě v klidu v Evropě hrát.
Místo toho, aby se Joao Félix v 25 letech vrátil do Benfiky, jde do Al Nassru, který nabídku přeplatí. Mateo Retegui, nejlepší střelec Serie A, si v 26 letech také vybral Arábii. Atalanta za něj inkasovala 70 milionů eur.
A pak je tu další významná perspektiva, z které se dá na situaci dívat. Saúdská Arábie je vděčným místem jak pro hráče, tak často i pro samotné evropské kluby. Kolikrát mají v kádrech hráče, o kterých si myslí, že nějakou hodnotu mají, ale v Evropě by je prodali jen pod cenou. Pak ale přijde saúdský klub a požadovanou cifru zaplatí.
Evropský celek se zbaví "zátěže", vyřeší svůj problém a ještě si pomůže ve finančním fair play.
Nejvíce peněz od roku 2021 za přestupy do Arábie dosud získala Aston Villa, která utržila téměř 140 milionů eur. Následuje Porto (110 milionů eur), PSG (103) a s odchodem Félixe se ke stovce přiblížila i Chelsea.
Jestli mě nějaké přestupy do Saúdské Arábie opravdu mrzí, jsou to transfery mladých hráčů. Absolutně nerozumím tomu, když se jednadvacetiletý Gabri Veiga ze Celty Vigo, který má plno nabídek z Evropy, rozhodne jít zrovna do Al Ahlí. Přestože tvrdil, že je to kvůli mladému kouči Matthiasi Jaisslemu, který ho měl posunout jako hráče, po dvou letech se opět vrátil do Evropy a stal se hráčem Porta, i když v něm prý musel přijmout výrazné snížení platu. Podle portugalských médií až o 90 %.
Vášně vyvolal i další odchod mladého talentovaného fotbalisty Nathana Zeze, Francouze, který v červnu reprezentoval na Euru do 21 let, a o němž se říká, že je “nový Saliba”. Velký zájem o něj měl Liverpool. Obránce Nantes si však vybral uměle vytvořený FC NEOM, arabský klub, který je součástí megalomanského projektu nového futuristického města s názvem The Line.
NEOM je podporovaný vládním veřejným investičním fondem a vizí Saudi Vision 2030, která slouží k transformaci ekonomiky a sportovní infrastruktury země. Za cíl si kladou stát se pátým velkým fotbalovým klubem v saúdské lize.
Žádná sláva to není ani se zájmem z pohledu fanoušků. Návštěvnost se nijak dramaticky nezvyšuje, spíš se dá říct, že stagnuje. Průměrná návštěvnost je kolem nějakých devíti tisíc. Sezóna 2023/24 byla osm tisíc dvě stě.
Na utkání Al Hilálu sice klidně dorazí až 60 tisíc lidí, střídají je ale zápasy, kde jsou návštěvnosti pod dvěma tisíci. Četl jsem, že v extrémních případech dokonce jen v rámci stovek.
A pak je tu negativní zkušenost s jednáním kolem Dávida Hancka. Al Naasr s Rotterdamem domluvil přestup, nechal Hancka přiletět do Rakouska na kemp, ale k týmu už slovenského obránce nepřipustil. Bylo mu sděleno, že nové sportovní vedení ve svých plánech s Hanckem nepočítá, tudíž se měl zase sbalit a odjet.
Feyenoord tohle jednání ohromně nakrklo a nedivil bych se, kdyby si evropské kluby začaly na ty arabské dávat daleko větší pozor.
Něco podobného v zimě ale prožil i Victor Boniface z Leverkusenu. Tehdy všichni v Bayeru počítali s jeho odchodem, už byl na letišti, ale nakonec z odjezdu sešlo, protože si na poslední chvíli vybrali Jhona Durána. Ironií osudu je, že Durán už je mezitím zase v jiné destinaci. V létě zamířil do Fenerbahce.
Nakonec zůstává otázka, jak se vlastně hráči v Arábii musí cítit a jak se jim tam žije. Myslím si, že vydržet tam dlouhodobě nemusí být pro každého. Obzvlášť, když je člověk zvyklý na život v Evropě.
Zatímco někteří odcházejí, Cristiano zůstává. A je to logické. Jeho smlouva je naprosto odlišná od hvězd druhého sledu. Ronaldo je hlavní tváří celého projektu. Podílí se na sledovanosti ligy ve více než 140 zemích na světě a příjmy ligy se díky němu zvedly o 650 %.
Navíc je využíván jako globální ambasador již zmíněné Saudi Vision 2030 pro sport a kulturu. Pro Saúdskou Arábii je to nejdůležitější postava jejich fotbalu a má ohromný vliv například i na to, jak se plní mládežnické akademie napříč zemí domácími či zahraničními hráči.
Ronaldo dnes tvoří část brandu saúdské ligy a takový člověk má v zemi úplně jiné podmínky než ostatní fotbalisté, byť je stojí desítky milionů eur.